Trendy tagy Speciál: Hubněte s námi válka na Ukrajině Prezidentské volby 2023 Výměna manželek 2023

Ukrajina se vpádem Ruska paradoxně zbavila problému, tvrdí Andor Šándor

Andor Šándor: Ukrajina se vpádem Ruska zbavila problému
Zdroj: profimedia.cz
Ukrajina

Přestože Rusko vyslalo své jednotky na východní území Ukrajiny, víc si nedovolí. Alespoň v to věří generál v záloze a bezpečnostní poradce Andor Šándor. Jak uvedl v rozhovoru pro eXtra.cz, Vladimir Putin si chce vydupat ústupky, kvůli kterým bere Ukrajinu jako rukojmí. Paradoxně by si podle něj ale měla oddechnout, že se zbavila problému v podobě dvou separatistických republik. "Stejně nad tou částí země žádnou kontrolu neměla a nebylo vůbec zřejmé, že by ji byla schopna obnovit," říká Šándor.

Rusko v pondělí uznalo nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky, načež vzápětí vyslalo "mírové jednotky" na toto území. Lze mluvit o regulérní invazi na Ukrajinu?

Ano, ale invazi ve smyslu, že nepadl výstřel. Rusko vyrazilo na území cizího státu, které Ukrajina sice nemá už osm let pod kontrolou, je to však regulérní vpád na cizí území, jinak to nelze číst. V zásadě Rusko nic neospravedlňuje k tomu, aby uznáním obou republik porušovalo mezinárodní právo.

Jak by měla Ukrajina na onen vpád reagovat?

Sice to zní kacířsky, ale když na to nebude reagovat, byť se bojím, že by to tamní vládu politicky smetlo, tak jí to může pomoct vyřešit problém. Stejně nad tou částí země žádnou kontrolu neměla a nebylo vůbec zřejmé, že by ji byla schopna obnovit. Před několika týdny dokonce ukrajinská vláda chtěla zneplatnit minské dohody s tím, že je neuznává. V každém případě to ale není na ospravedlnění toho, co Rusko udělalo.

Podle vás by se ukrajinská armáda neměla bránit?

Neříkám, že by neměla, říkám, že to neudělá, protože by to byla čistokrevná válka a to rozhodně Ukrajina nechce. Můžeme se bavit o tom, že to Rusko dělá pro své občany, jak hlásí, ale je tam zcela evidentně i ten geopolitický cíl. Myslím si, že všichni budou prezidenta Zelenského odrazovat od vojenské akce a nejspíš se mu do toho ani nebude chtít. Něco jiného by však bylo, kdyby Rusko mělo zájem zabrat území Donbasu, které neovládají separatisté. Tam bychom asi byli svědky čistokrevného konfliktu, který by mohl být velmi nebezpečný.

Právě osamostatnění zbytku Donbasu obě separatistické republiky požadují. Lze tedy očekávat, že se ruská armáda pokusí o zabrání zbylého území?

To už je přes rámec. Je tam významný strategický bod v podobě půlmilionového Mariupolu, který kdyby Rusko chtělo obsadit, tak už by se Ukrajina nejspíš bránila. Nemůžeme se ale tvářit, že nás ruské požadavky nezajímají, ostatně nezapomínejme, že jde o jadernou velmoc, musíme je tedy brát v potaz. Nedosáhneme pokroku, nebudeme-li vyjednávat a snažit se o kompromis, jinak se dostaneme do velkého problému.

Rusko má nad Doněckou a Luhanskou lidovou republikou nepopiratelný vliv. Stačí to Putinovi, nebo čekáte, že bude usilovat o začlenění oněch republik do Ruské federace?

To podle mého není podstatné. Viděli jsme dva cíle, přičemž ten první je ochrana ruské menšiny na území Ukrajiny, což Rusové myslí vážně. Hlavní cíl je však přes Ukrajinu tlačit na Západ, aby se vyjednaly nové bezpečnostní podmínky na východě Evropy. Proto také Rusko vzneslo řadu požadavků na NATO a Spojené státy, přičemž u některých bodů můžeme říct, že stojí za debatu, jako třeba nerozmisťování zbraní NATO v postsovětských republikách nebo podepsání smlouvy o raketách krátkého a středního doletu. O tom se dá uvažovat.

Dá se tedy říct, že Rusko bere Ukrajinu jako rukojmí, aby si vyjednalo to, co chce?

Přesně tak. Ukrajina byla cílem a zároveň prostředníkem k tomu, aby si Rusko vynutilo ústupky, které žádá. Zároveň ale je třeba si položit otázku, zda by k tomu, co se na východě nyní děje, došlo, kdybychom se nesnažili zatáhnout Ukrajinu do NATO i přes silné námitky Ruska.

Podle vás by měla Ukrajina nyní upustit od případných myšlenek na NATO?

Například Německo bylo proti už v roce 2008, kdy s tím přišel George Bush na summitu v Bukurešti. To se nezměnilo a v dohledné době ani nezmění. Z Ukrajiny by mohl být čekatel na členství v NATO stejně tak, jako Turecko čeká na členství v EU. Vstup do aliance tedy není na pořadu dne. Co by ale na pořadu mělo být, je dohodnout takové podmínky, aby Ukrajina nebyla destabilizována, její svrchovanost zachována, případně obnovena, a aby se Rusko chovalo civilizovaně a garantovalo Ukrajině záruky svrchovanosti a nezávislosti. To by mohla být určitá náhrada za členství v alianci.

Mluvíte o tom, že by se s Ruskem mělo vyjednávat a v některých bodech mu ustoupit. Není spíš cestou ho nadále ještě výrazněji sankcionovat, jak plánuje NATO a řada dalších zemí?

Naopak se obávám, že ty mírné sankce, které se nedají jinak označit, jsou spíš pro Putina potvrzením, že včera udělal správně.

Boris Johnson je přesvědčený, že Rusko bude chtít zaútočit na celé území Ukrajiny. Jde o přehnané tvrzení?

Nemyslím si, že ty jednotky, které jsou na východě Ukrajiny a v Minsku, stačí na dobytí celé země, natož Kyjeva. Je to třímilionové město, ležící na řece Dněpr, což také není žádný potok. Ale hlavně, co by s tím dělali? I kdyby tam dosadili svou proruskou vládu, tak by byli konfrontováni s tím tu zemi živit. To Rusko nezvládne, ani to není v jeho zájmu. Muselo by kromě toho zlomit morálku obyvatel Ukrajiny, kteří jsou nyní, zejména ve střední a západní části, silně proti Rusku. A nelze se jim divit.

Dále by Putin musel počítat s tím, že bude mít řadu mrtvých, samotná invaze by stála spoustu peněz, a přesto, že sankce jsou mírné, ale v kombinaci s otevřenou válkou by mohly být ničivé. Není ani jisté, že by ruská veřejnost s válkou souhlasila a podporovala ji. Už nyní jsou slyšet hlasy proti.

Čím si to vysvětlujete?

Myslím, že v Rusku dodnes rezonuje druhá světová válka a hrůzy, které se tam děly, kolik obyvatel tehdy přišlo o život, střechu nad hlavou... Těch důvodů, proč by Rusko nešlo do otevřené války, je tu opravdu hodně. Navíc teď ví, proti komu stojí. Je si vědomo toho, že byť NATO říká, že nechce do války, může se to velmi rychle změnit. Máme historické příklady, kdy agresor rozpoutal válku, aby ji následně prohrál, protože nečekal, že se do toho přidá jiný hráč. Příkladem je třeba nacistické Německo a takhle Rusové rozhodně dopadnout nechtějí.

Jiří Strach o zákulisí natáčení Docenta: S Trojanem jsme si to užili, Ramba byla drsná i mimo plac, odhalil

Související články

Další články

Nejnovější kauzy