Právě ve skleníku bude generální ředitel čelit normám, které nastavil dle know-how holandských firem. Sám ale už po pár hodinách zjišťuje, že by si na chleba opravdu nevydělal. Na rozdíl od svého školitele, o patnáct let staršího Lubomíra, který nejenže normy plní, ale také dobrovolně opravuje práci po svých méně pečlivých kolezích.

„Jsem hluboce přesvědčený, že málokterý z manažerů, který tyto normy tvoří, je reálně opravdu dělal,“ hodnotí Lubomír Daňo nevědomky svého šéfa.

„Ono se to z kanceláře dobře radí a hodnotí, ale když je pak nastavený limit, v reálu to vypadá skoro nemožně,“ přiznává nelibě generální ředitel David Vítek, který v plnění nastavených norem zoufale pohořel. Jak se utajený šéf vyrovná s dalšími náročnými úkoly běžných zaměstnanců? Obstojí, anebo se se zlou potáže?