Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Steroidová mafie v Česku StarDance 2018 Horoskop Zábava

Nejnovější kauzy

Turistika v socialistickém Československu: Kam jsme za totáče jezdili do přírody a co jsme nosili na sobě? VIDEO

+ Další 3 fotografie
Jednou z věcí, během nichž jsme se v dobách minulého režimu snažili zapomenout na politiku, brigády a zkrátka na život v socialismu, byla turistika. Odjet do přírody a hodit všechny starosti za hlavu bylo, a dodnes je, balzámem na duši. Kam jsme před revolucí nejraději jezdili čerpat energii a co nesmělo chybět v naší turistické výbavě?

Československu se před rokem 1989 těšilo velké oblibě chataření a chalupaření. Ten, kdo žádné z podobných prázdninových útočišť nevlastnil, mířil často do autokempu. Některé z nich disponovaly i jednoduchými chatkami či stany. Specifickou záležitostí pak byl i tramping.

Různé turistické ubytovny a boudy se staly místem odpočinku mnoha výletníků. Turistickým organizacím a spolkům vděčíme nejen za stavbu mnoha chat, ale také za existenci rozhleden a značek, podle nichž se na svých cestách dodnes orientujeme.

Historie české organizované turistiky sahá do 80. let 19. století, kdy vznikl Klub českých turistů. Ten přežil obě války, ale s nástupem komunistické strany k moci byl zrušen a převeden pod ČSTV. Během socialistické éry začaly v turistických oddílech panovat trochu jiné podmínky. Dělaly se zápočtové cesty a sbíraly se turistické výkonnostní odznaky. V dětských turistických oddílech, které byly často děleny na dívčí a chlapecké, se pořádaly různé vědomostní a sportovní soutěže spojené s přírodou. Mezi turisticky oblíbená místa na našem území patřily zejména hory – Krkonoše a Jizerské hory, Český ráj, Kokořínsko a oblast kolem řeky Sázavy. Velké oblibě se těšily i dálkové pochody, jako byla akce nazvaná Sto jarních kilometrů nebo Pochod Praha – Prčice.

Stejně tak jako dnes i za minulého režimu museli být milovníci výletů správně vybaveni. Šlo především o obuv, oblečení a věci na spaní. Za dobré turistické boty byly považovány pohorky a pionýrky, oblékaly se také ponožky z ovčí vlny, kalhoty zvané golfky a větrovka. O kvalitě některých kousků z výbavy ale můžeme polemizovat. Mnohdy se totiž například jako podložky pod spacáky dávaly místo nedostatkových karimatek noviny zabalené v igelitu a oblečení častokrát také svůj účel příliš nesplňovalo. Kromě zmíněných pomůcek se na cesty brávala i příruční lékárnička, vařič, mapa a buzola.

Důležitou součástí každého turisty byly i různé suvenýry, které na svých toulkách přírodou mohl získat. Odznakem zdatnosti správného výletníka byla turistická hůl se štítky. Byl to jakýsi doklad toho, jaká místa navštívil. Některé odznaky byly přímo mistrovskými kousky, ale jejich kvalita šla během let razantně dolů – za první republiky byly štítky precizně vyhotovené, po roce 1948 vypadaly dosti mizerně.

Ani turistické mapy před rokem 1989 nevypadaly tak jako ty dnešní. Po únoru 1948 se všechny podrobné mapy prohlásily za tajné a k dostání byly jen značně deformované malůvky. A jaký to mělo důvod? Aby podle nich nemohl vnitřní či cizí nepřítel střílet nebo jimi navádět střely do cíle.

Mohlo by vás zajímat

Další články