Tři příběhy z první linie, ze kterých mrazí: Lidé se často nemohou ani rozloučit, lékaři melou z posledního

"Je sobotní noc... Společně s mými kolegy stojíme ve skafandrech, které nás chrání proti té 'obyčejné chřipečce', na jednom oddělení nejmenované nemocnice u nejmenovaného pacienta.

Je covid pozitivní, asi jako 90 % lidí, kteří teď potřebují naši pomoc. Není to žádný stařík, je to člověk okolo šedesátky," uvádí jeden z příběhů zdravotnice Veronika V. a pokračuje: "Pán se bude intubovat, jeho tělo je už vysílené tím svinstvem, o kterém stále někteří tvrdí, že neexistuje," říká zdravotnice.

nemoc

Zpověď zoufalé maminky: Její holčička (2) leží na JIP, trpí syndromem covidu, o kterém se nemluví

Nakažený pacient podle ní už nezvládal dýchat sám ani s podporou kyslíku. Proto ho začali připravovat na převoz do vyššího zdravotnického zařízení, protože jeho stav je velmi vážný. Zdravotníci mu zprávu o převozu ihned oznámili. "Je to velkej, statnej chlap, budící respekt. Otevře oči a... Ten velkej, statnej chlap začne plakat," popisuje Veronika, která muže chytla za ruku a řekla mu, že všechno bude v pořádku. "Pán kývne... Zavírá oči, anestezie začíná působit, intubuje se a já tuším, že tohle bylo nejspíš to poslední v životě, co tenhle pán slyšel...," vypráví posmutněle.

Veronika svou zlobu obrátila na politiky, kteří koronavirovou situaci zlehčovali a někteří to dělají dodnes. "Doporučuji jim 'stáž' v kterémkoliv kraji na kterékoliv záchrance nebo v kterémkoliv COVID oddělení, kde se starají o pozitivní pacienty. Je to stejný výsměch, o jaký se postarali hrdinové na demonstraci. Je mi z nás smutno," zoufá si zdravotnice. A rozhodně není sama s podobným zážitkem.

Maminka přežila svého syna

"U nás na ARO jeden večer syn pochoval maminku a druhý den otce. Jiný den z velké dálky cestovala maminka za svým 36letým synem, kterého tři týdny nemohla navštívit. Nestihla to," vypráví další ze zdravotníků v první linii.

tragédie

Desetiletá Evička zemřela na agresivní rakovinu mozku: Kvůli koronaviru ji neléčili

"Momentálně nám na jednom boxu leží maminka, 70 let, a vedle její dospělý syn. Na návštěvu za nimi nemůže též covid pozitivní manžel, resp. tatínek. Jsou to opravdu silné a smutné příběhy. Je těžké nenosit si to domů," přiznává. Situace se tak podepisuje i na psychice lékařů, kteří vídají podobné případy někdy i každý den. Nemluvě o tom, že kvůli velkému množství lékařů v karanténě musí zdravotníci pracovat mnohem delší směny než normálně.

Dcera se zhroutila, protože nakazila otce

Své o tom ví i další ze zdravotníků. "Když jste zavření v boxu s pacientem, kterému každý den položíte vedle ucha telefon, ze kterého se ozývají dvě malé děti a předčítají mu pohádky, tak vás mrazí. Když se vám na oddělení zhroutí dcera, kterou pustíte se rozloučit s otcem, že to ona ho nakazila, když za ním šla neotestovaná na návštěvu bez roušky, tak vám jí je líto. Víte, že s tím bude žít celý život. Když po další 24hodinové službě hodíte telefon do čaje místo do stojánku a zjistíte to až za hodinu, tak začnete litovat i sebe," popisuje další ze zdravotníků své zážitky z první linie.

protest

Demonstrace proti covidotyranii: Landa chce otevřít Česko, Klaus odmítl zázračnou vakcínu

Všichni se přitom shodnou na tom, že dezinformace a podcenění koronaviru mohou stát řadu lidí jejich životy. Proto vypráví své příběhy, aby ukázali, jaká situace doopravdy na covidových odděleních panuje. Doufají tak, že tím zabrání tomu, aby nemuseli zbytečně bojovat o život další lidé. Kapacity nemocnic totiž nejsou nafukovací a doktoři nejsou stroje, které lze takto zatěžovat dlouhodobě.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní