Nikdo nemládneme, a tak si Tereza Pergnerová už na vlastní dítě netroufá. Nicméně by klidně zvolila adopci.

„Jsem šťastná za to, jak dnes žiju, a neměnila bych. Je to čisté štěstí a cítím, že bych se o něj chtěla podělit s další bytostí,“ svěřila se deníku Aha!

O adopci uvažuje dlouhé roky a místo miminka by klidně zvolila starší dítě, které v životě nemělo štěstí. „Je mi úplně jedno, jestli to bude romské dítě, nebo dokonce utečenec,“ říká Tereza odvážně.

„Teď záleží na úřadech a ta cesta nebude jednoduchá, ale jsem si tím, co chci, jistá, proto jsem opravdu rozhodnuta vše podstoupit.“

Jestli se do toho opravdu pustí, tak si zřejmě projde byrokratickým peklem. Dětské domovy jsou sice plné, ale i tak na dítě čekají rodiče minimálně rok, než se prověří jejich způsobilost k výchově a to, jestli změna dítěti prospěje.