Zoo Praha (oficiálně Zoologická zahrada hl. m. Prahy) je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 1931. Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy. Důraz klade na moderní pavilony a expozice, které se snaží představovat zvířata v podmínkách, jenž se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí.
Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy. Světový věhlas získal její chov koně Převalského, od 2011 realizovaný v rámci ochranářského projektu Návrat divokých koní. Za zmínku rozhodně stojí i aktivní zapojení do ochrany goril nížinných v Africe (zejména projektem Toulavý autobus od 2013).
K 31. prosinci 2019 chovala 5375 zvířat v 678 druzích.
Dlouhodobě je nejnavštěvovanější českou zoo. 2011 byla poprvé překonána hranice 1,3 milionu návštěv ročně. Od 2016 překonává hranici 1,4 milionu návštěv.
2009 se stala nejnavštěvovanějším turistickým cílem v České republice. 2018 i 2019 byla (podle agentury CzechTourism) třetím nejnavštěvovanějším místem ČR, a to po Pražském hradě a lanovce na Petřín.
2007 byla časopisem Forbes Traveler zařazena mezi osm nejlepších zoo na světě. 2015 se podle hodnocení uživatelů serveru TripAdvisor mezi nimi umístila na 4. místě.
2020 se jako jediná z evropských zoologických zahrad dostala mezi 4 finalisty prestižní ceny WAZA Conservation Award, což je ocenění za mimořádný přínos na poli ochrany přírody a biodiverzity, a to především díky výše zmiňováným projektům.
Historie
Prvním pokusem o založení zoologické zahrady v Praze byl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka z února 1881. V témže století se o stejný krok pokoušelo ještě několik osob, mezi nimi i národopisec Vojta Náprstek (†1894) ze své pozice pražského radního, ale stále zůstávalo jen u plánů.
1904 se diskuse rozproudila silněji. Jejími hlavními protagonisty byli cestovatel Vilém Němec (†1942) a středoškolský profesor Jiří Janda (†1938). Tehdy se ještě uvažovalo o umístění na vltavském ostrově Štvanici.
1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Janda se stal jeho prvním předsedou, po otevření zahrady 28. září 1931 (na ploše 24 hektarů) i prvním ředitelem.
Prvním zvířetem v ní byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka, dalšími mj. koně Převalského Minka a Ali (do té doby byli ustájeni na statku v Netlukách u Uhříněvsi). Herec Vlasta Burian (†1962) jí 1934 daroval lachtany kalifornské Hýtu a Batula.
Přírodní katastrofy
Velmi jí poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Podle tehdejšího ředitele Petra Fejka (1964) neměla dostatečné informace, připravovala se pouze na padesátiletou vodu. Plná evakuace spodní části zahrady proto začala poměrně pozdě a některá zvířata se již nepodařilo přemístit do bezpečí.
Symbolem těchto povodní se pak stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul. V dolní části zoo má dnes originálně řešený podvodní pomníček.
Celkem zemřelo 134 zvířat, materiální škody pak přesáhly 230 milionů korun.
Při povodních 2013 došlo opět k zaplavení spodní části zoo. Materiální škody byly znovu velké, díky včasné evakuaci však tentokrát nedošlo k rozsáhlejším ztrátám na životech zvířat.
V říjnu 2017 přešel přes ČR orkán Herwart. V zoo nedošlo k žádnému zranění zvířat, poškozeno však bylo několik vyhlídek (zejména u vlků) či seník. Polámané větve se však staly zpestřením jídelníčku zde chovaných zvířat.
Koronavirová pandemie
Během ní byla opakovaně uzavřena pro veřejnost (poprvé od 13. března do 26. dubna 2020, znovu pak od 18. prosince).
Ve snaze přinášet informace o dění v ní začal její ředitel Miroslav Bobek (1967) 16. března 2020 natáčet krátká videa, den poté byl založen YouTube kanál Krátce ze zoo jako vlog se šoty jeho, ale i různých chovatelů. Počet příspěvků brzy překročil stovku, autorů byly desítky.
Mezi nejvýznamnější mláďata narozená v době covidu-19 se zařadila ta slona indického, tapíra čabrakového, koně Převalského a orangutana sumaterského.
Pavilony a expozice
30. května 2020 byl otevřen nový celek Darwinův kráter, který prezentuje australskou faunu a floru. Jde o patnáctý veřejnosti přístupný pavilon, součástí zoo je i 14 průchozích expozic.
Na její ploše jsou rovněž umístěny památkově chráněné stavby (Černohouska, Sklenářka, Gočárovy domky), za zmínku stojí lanová dráha otevřená 1977, případně Zakázanka (vyhlídková cesta spojující dolní a horní část zoo).
Plánuje se výstavba nového expozičního celku Arktida a pavilonu Amazonie, uvažovalo se i o pavilonu pro pandy velké (jednání z Čínou ovšem uvízla na mrtvém bodě).
Oficiální webové stránky
