Zelená míle - americký film

Zelená míle (v originále The Green Mile) je americký film natočený podle stejnojmenného románu Stephena Kinga z roku 1996.

Snímek získal čtyři nominace na Oscara a několik prestižních cen v oblasti sci-fi fantasy a hororu

• Premiéra: 6. 12. 1999
• Režie a scénář: Frank Darabont

Obsazení: herci a postavy

• Tom Hanks (Paul Edgecomb)
• David Morse (Brutus Howell)
• Bonnie Hunt (Jan Edgecomb)
• Michael Clarke Duncan (John Coffey)
• James Cromwell (ředitel Hal Moores)
• Michael Jeter (Eduard Delacroix)
• Graham Greene (Arlen Bitterbuck)
• filmová myš (pan Jingles)

Děj filmu Zelená míle

Příběh začíná, když Paul Edgecomb sleduje snímek pro pamětníky s Fredem Astairem v hlavní roli. Když jeho dojaté vzlyky uslyší v pečovatelském domě jedna ze sester, začnou si během kontroly povídat. Paul jí začíná vyprávět šedesát let starý příběh, který prožil jako dozorce ve vězeňském bloku, kde byli umístěni ti nejhorší vězni odsouzeni k trestu smrti.

Zde se také nachází ona Zelená míle, chodba ve zmíněné barvě vedoucí do místnosti s elektrickým křeslem Paul je i bystrým pozorovatelem, který citlivě vnímá rázovité postavy těžkých zločinců. Setkává se zde například s hluboce věřícím Arlenem, bláznivým psychopatem zvaným Divoký Bill, ale i černým obrem Johnem, obviněným z vraždy dvou dětí.

Přestože se zdráhá uvěřit tomu, že člověk, který se bojí spát potmě a je nadán pozoruhodnými schopnostmi, by byl schopen tak hrůzného činu, osud je neúprosný. Proto mu před popravou splní ještě poslední přání - vidět film, kterým celý příběh začíná.

Zajímavosti

Filmovalo se v Tennesse a Severní Karolině exteriéry pak v Nashvillu.

Měl rozpočet 60 milionů amerických dolarů, celosvětově pak vydělal 286 milionů dolarů.

Nejdříve byl zasazen do roku 1932, ale posléze došlo k jeho posunu, aby v něm mohl figurovat snímek Páni v cylindrech z roku 1935.

Pro roli pana Jinglese bylo použito celkem patnáct myší.

Postava Paula Edgecomba byla původně nabídnuta Johnu Travoltovi ale ten ji odmítl.

Tom Hanks musel do své role bachaře přibrat. Později řekl, že byl úplně lhostejný ke svému vzhledu, vůbec necvičil a rovněž ostatní fyzickou aktivitu maximálně utlumil. Po skončení natáčení ovšem musel rychle zhubnout kvůli své následující roli v Trosečníkovi (2000).

Elektrická křesla se ve filmu ve skutečnosti objevila tři. Jedno normální, druhé, na kterém byla připevněna robotická figurína představující Eduarda Delacroixe během popravy, a třetí (menší oproti ostatním), aby na něm John Coffey vypadal mohutně.

Kniha Caring for Mental Patients, ve které má Percy Wetmore vložený pornografický komiks, ve skutečnosti neexistuje. Při bližším záběru je na jejím hřbetu vidět jméno Richard Bachman, což je pseudonym Stephena Kinga

V domě s pečovatelskou službou, kde žije starý Paul Edgecomb, je na chodbách úplně stejná podlaha jako na bloku E.