Trendy tagy Speciál: Hubněte do plavek válka na Ukrajině Jaromír Soukup Festival Karlovy Vary 2022

České herečka Vlasta Chramostová se narodila 17. listopadu 1926 v Brně. Zemřela 6. října 2019 ve věku 92 let.

Nejznámější filmové role

Kariéra

V letech 1941 až 1945 studovala na Státní konzervatoři v Brně, kterou nacisté zavřeli. Jako totálně nasazená kontrolovala součástky do letadel. Po konci 2. světové války stála u zrodu brněnského Svobodného divadla, poté působila v Městském divadle v Olomouci. Následovali 4 sezony ve Státním divadle v Brně. Na dalších dvacet let spojila svůj umělecký život s pražským Divadlem na Vinohradech.

V roce 1950 se provdala za zapáleného komunistu Miloše Pavlince - šéfa brněnského rozhlasu. Brzy se ale ukázalo, že Pavlinec má u komunistů škraloup a v době procesu se Slánským se stal nepohodlným a loveným. Lovit začala STB i Vlastu Chramostovou. V roce 1957 podepsala spolupráci. Ve spisech byla vedena jako Klára. Chtěla hrát, cestovat, žít a být šťastná. Nikoho nenapráskala, STB sama přiznala, že jim herečka nebyla příliš užitečná. V roce 1962 vstoupila do KSČ, kde vydržela 6 let. Po smrti malého synka Konráda skončila na psychiatrii.

Zachránil ji vztah s kameramanem Stanislavem Milotou. Když mu ale v roce 1968 pomáhala natáčet pražskou okupaci, dostala vyhazov z divadla. V krátké době přišla o syna i divadlo. Opět skončila na psychiatrii. Na tu se vrátila ještě jednou - v roce 1992, když byly na světlo světa vytaženy Cibulkovy seznamy a veřejnost jí nechtěla odpustit spolupráci s STB.

Její hereckou, rozhlasovou i dabingovou kariéru definitivně přerušilo podepsání Charty 77 Poté jí byly všechny umělecké aktivity zakázány. Ona se ale s herectvím odmítla rozloučit a mezi lety 1976 - 1980 pořádala divadelní představení ve svém bytě. Na tzv. Bytovém divadle se podílel i její manžel - kameraman Stanislav Milota a také další umělci té doby, kterým komunisté zakázali vystupovat: dramatik Pavel Kohout herec Pavel Landovský nebo písničkář Vlasta Třešňák a další. V Bytovém divadle vznikly čtyři inscenace, hrálo se i v bytech v Brně a Olomouci a na Hrádečku u Václava Havla Vždy ale tajně a jen pro zvané.

Po sametové revoluci se k herectví vrátila. Od roku 1991 byla členkou souboru činohry Národního divadla (své působení v ND ukončila k 31. 12. 2010). V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla.

Byla dvakrát nominována na cenu Český lev - za filmy Je třeba zabít Sekala a Kuře melancholik. V roce 1965 byla jmenována zasloužilou umělkyní.

Bývalý prezident Václav Havel jí v roce 1998 udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Osobní život

Jedna z nejvýznamnějších českých hereček se narodila jako nejstarší z pěti dětí elektroinženýra Vladimíra Chramosty. Vyrůstala ve vesnici Skryje u Rouchovan, která byla vysídlena a zničena v roce 1976 při stavbě jaderné elektrárny Dukovany. Rouchovany ale zůstaly hluboko v jejím srdci a často se tam vracela.

Byla třikrát vdaná. Prvním manželem byl výše zmiňovaný Miloš Pavlinec, druhým brněnský sochař Konrád Babraj, s nímž měla syna Konráda, který se dožil jen 4 let. Zemřel v důsledku automobilové nehody, kterou způsobila sama Vlasta Chramostová po oslnění sluncem. Nikdy si jeho smrt nepřestala vyčítat. Sama skončila s těžkými poraněními v nemocnici. Jejím posledním manželem byl kameraman Stanislav Milota Roku 2007 si zahrála se svým manželem hlavní roli ve videoklipu k singlu Plán kapely Kryštof což bylo ze strany kapely vyjádření obdivu k této dvojici.

Sama herečka o sobě uvedla:

„Prožila jsem tři životy. První byl herecký, druhý disidentský a třetí byl životem návratů. Herecký trval od 15 do 44, disidentský dalších 20 roků. Teď žiji návraty.“

Články