Vladimír Smutný byl český kameraman a fotograf, držitel devíti Českých lvů. Toho posledního získal roku 2024 za mimořádný přínos české kinematografii.
Narodil se 13. července 1942 v Praze (tehdejší Protektorát Čechy a Morava), zemřel ve věku 82 let 7. června 2025 v Praze.
Nejznámější filmy
Český lev v kategorii Nejlepší kamera
Další filmy a seriály
Kariéra
Rozhodl se nejprve vyučit spojovým technikem a maturitu získal díky večerní elektrotechnické průmyslovce. Poté začal studovat na katedře režie pražské FAMU, tu dokončil 1969.
Následně pracoval jako reklamní fotograf v podniku Tesla Holešovice a zároveň byl zaměstnán u Krátkého filmu Praha.
Jelikož nikdy nevstoupil do KSČ, dlouho se musel spokojit s rolí pomocného kameramana (od 1974). Spolupracoval např. s Františkem Uldrichem (†2013) na dramatu Dým bramborové natě (1976), na snímku Hadí jed (1981) Františka Vláčila (†1999), komedii Což takhle dát si špenát (1977) Miloše Macourka (†2002) nebo pohádce Jak se budí princezny (1977) Václava Vorlíčka (†2019). Jako druhý kameraman se podílel mj. na tragikomedii Na samotě u lesa (1976) Jiřího Menzela (†2020).
Jeho první prací v roli hlavního kameramana byl snímek Poslední vlak (1982), na práci se podílel i s režiséry Janem Svěrákem (*1965) nebo Jaroslavem Soukupem (*1946).
Od 90. let 20. století spolupracoval rovněž na řadě zahraničních projektů.
V prosinci 2017 byl jmenován profesorem pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média na Akademii múzických umění.
Na konci 54. ročníku (2019) Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary převzal Křišťálový globus za celoživotní přínos světové kinematografii.
2024 byl oceněn medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti umění.
Osobní život
Jeho otec pracoval jako fotograf, strýc byl kameramanem krátkometrážních filmů. Měl bratry Eduarda (✝1993), jeho dvojče Tomáše (✝2025) + sestru Jitku Smutnou (*1952), herečku.
S manželkou měl čtyři děti, dcery Barboru a Marii + syny Viktora a Roberta.
Na sociálních sítích nebyl aktivní.
