Vitalij Volodymyrovyč Klyčko, často uváděn jen jako Vitali(j) Kličko, je ukrajinský politik, od 2014 starosta Kyjeva a bývalý profesionální boxer.
V tomto sportovním prostředí získal přezdívku Dr. Iron Fist (Doktor železná pěst).
Narodil se 19. července 1971 v Bělovodsku blízko Biškeku v tehdejší Kyrgyzské sovětské socialistické republice.
Jedná se o staršího bratra Volodymyra Klyčka (známého jako Vladimir Kličko, 1976), taktéž boxera. V ringu však proti sobě nikdy nenastoupili.
Kariéra
S bratrem prožili léta 1980 až 1985 v Československu (konkrétně Mimoni, Liberecký kraj), kde chodili do místní školy určené dětem sovětských vojáků (dnes tamní gymnázium).
Jako amatér vyhrál 195 zápasů z 210, 1992 odešel poražen ve finále mistrovství Evropy.
Mezi profesionály se poprvé objevil v listopadu 1996. V květnu 1998 získal první mistrovský pás v této kategorii, konkrétně šlo o Interkontinentální titul organizace WBO (World Boxing Organization). Ten následně dvakrát obhájil. V letech 2004 až 2013 získal dvakrát titul WBC (World Boxing Council), k tomu i IBF (International Boxing Federation), takže do roku 2015 vlastnil tři hlavní pásy těžké váhy.
Celkově porazil 15 soupeřů v zápasech o titul mistra světa v těžké váze a 12× úspěšně oba nejprestižnější tituly obhájil.
S Vladimirem se zapsali do Guinessovy knihy rekordů jako dvojice bratrů s největším počtem vítězství v boji o titul mistra světa v těžké váze (40).
S výškou 2,01 metru a obvyklou hmotností kolem 110 kg proslul výjimečnou dominancí v ringu. Jeho bilance v profi prostředí je 47 utkání, z toho 45 vítězných (41 na KO). Pámátný je především jeho zápas z června 2003 s Lennoxem Lewisem, označovaný jako Souboj Titánů. Američan vyhrál technickým KO. Ukončení zápasu však vyvolalo vlnu nevole (lékař ho nařídil odpískat v 6. kole kvůli zranění Kličkova oka, přestože on prokázal schopnost v mači pokračovat), navíc v okamžiku ukončení střetnutí vedl shodně u všech bodových rozhodčích 58:56.
Stal se prvním profesionálním mistrem světa v boxu, který je držitelem titulu Ph.D.
Po uzavření sportovní kariéry mu tehdejší prezident organizace WBC José Sulaimán (†2014) udělil status čestného šampióna, což znamená, že v případě návratu do ringu by se může o titul zmíněné společnosti ihned znovu utkat.
S bratrem založil Nadaci bratří Kličků (Klitschko Brothers Foundation), oba jsou rovněž ambasadory sportu.
Následně vstoupil do politických vod. Stal se vůdcem strany Ukrajinská demokratická aliance za reformy ÚDER (UDAR) a jako poslanec byl zvolen do tamního parlamentu (2012–2014).
2014 se stal jednou z hlavních tváří protestů Euromajdan. Po úspěšném prozápadním převratu v Kyjevě (a zhoršení vztahů s Ruskem) v souvislosti s krymskou krizí vyzval ukrajinský parlament k mobilizaci armády.
V roce 2014 vzdal kandidaturu na ukrajinského prezidenta, ve které podpořil pozdějšího vítěze, podnikatele Petra Porošenka (1965). Sám pak kandidoval na starostu Kyjeva, ve volbě hladce vyhrál.
Po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 řekl, že se připojí k bratrovi a společně budou bojovat v "krvavé válce" proti armádě nepřítele.
Osobní život
Narodil se v rodině sovětského generála, jenž se účastnil úklidové mise v Černobylu po výbuchu tamní elektrárny v dubnu 1986. Následně u něj byla diagnostikována rakovina.
Od 1996 je ženatý se zpěvačkou Natalií Kličko (1974), mají tři děti: Yegora-Daniela (2000), Elizabeth-Victorii (2002) a Maxe (2005, po německém boxerovi Maxu Schmelingovi,†2005).
Je nadšeným šachistou.
