Trendy
válka na Ukrajině válka v Izraeli StarDance 2023 Big Brother 2023 Český slavík 2023

Velká pardubická, celým názvem Velká pardubická steeplechase, je dostihový závod (steeplechase cross-country) konající se každoročně vždy druhou říjnovou neděli na dostihovém závodišti v Pardubicích. Patří mezi nejtěžší dostihy v Evropě, první ročník proběhl 1874.

Jde o událost s nejdelší sportovní tradicí v ČR.

Historie

Na počátku byly hony. Vyšší šlechta oblečena do barevných kabátců se smečkou psů a na koních pronásledovala zvěř a překonávala přitom různé přírodní překážky. V Čechách se první závod tohoto charakteru uskutečnil 1836 na chlumeckém panství Oktaviána Josefa hraběte Kinského. Díky aktivitě knížete Františka z Lichtenštejna se tyto hony (zvané parforsní) přesunuly do Pardubic. Charakter zdejší krajiny, která připomínala anglický park, byl příčinou jejich místního velkého rozmachu.

Nejstarší závod, Velká liverpoolská, který se prémiově konal 1836 v Anglii, inspiroval i ostatní evropské země a např. ve střední Evropě začala působit řada trenérů a žokejů z britské kolébky turfu. V Pardubicích byla první závodní dráha vybudována 1856, kdy tehdejší Dostihový spolek pro pořádání dostihů v Čechách požádal obec o postoupení pastvin i s lesíkem Cvrčkovem ke zřízení závodní dráhy. Díky snaze o nové a nezvyklé uspořádání překážek vznikla ojediněle obtížná závodní dráha.

První Velká se běžela 5. listopadu 1874 o 8000 zlatých. Na startu stálo 14 koní (dokončilo ji 7), vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem. První obětí se stal Strizzel, který si zlomil vaz. Průběh i výsledek dostihu vzbudily ohlas nejen v tuzemsku, ale i zahraničí.

Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou let válečných, z důvodu politických událostí 1968 (sousedící vojenské letiště zabrali sovětští vojáci) a kvůli nepřízni počasí 1876 a 1908. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. Dříve se běhalo až k obci Popkovice a též za tribunami v prostoru, kde je nyní parkoviště.

Aktuálně dráha měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9 až 10 minut. Mohou v ní startovat pouze šestiletí a starší koně, kteří se musí kvalifikovat v jednom ze čtyř dostihů nebo závodech v rámci Crystal cupu.

Název Velká pardubická se vžil pro označení celého dostihového víkendu, hlavní program se koná v druhou říjnovou neděli, kdy se jede osm dostihů, z nichž posledním a hlavním (startuje obvykle v 16:40) je samotná Velká. K závodům doprovodného programu patří především Cena Labe, Cena Vltavy, Memoriál kapitána Rudolfa Poplera nebo Stříbrná trofej (dříve Cena Paramo).

Při příležitosti jejího 100. ročníku byla roku 1990 vydána stříbrná stokorunová pamětní mince autorky Jarmily Truhlíkové-Spěvákové.

Zajímavosti

Dostih má pouze jednoho rekordmana. Čtyřikrát ji vyhrál Železník (†2004) a to v letech 1987–1989 a 1991, vždy s Josefem Váňou v sedle. Ten je zároveň nejčastějším (osminásobným) vítězem závodu (čtyřikrát se Železníkem, 1997 s Vronskym, 2009, 2010 a 2011 s Tiumenem).

Nejrychlejší závod se běžel roku 2015. Rekord stanovil Nikas s žokejem Markem Stromským v čase 8:55,29 min. V listopadu 2015 však bylo oznámeno, že valach měl pozitivní dopingový nález. Po jeho diskvalifikaci je tak držitelem dosud nejrychlejšího času 8:56,01 stal valach Ribelina s žokejem Pavlem Kašným, původně druhý v cíli.

1909 dostih nedokončil žádný kůň.

1920 byl závod ukončen bez vítěze. Jonathan, který jediný doběhl do cíle, byl diskvalifikován pro překročení daného časového limitu.

Nejmladším vítězem se stal Josef Vavroušek v sedle Letce z roku 1956.

Nejstarším vítězem je amatér Vladimír Hejmovský, který vyhrál v 59 letech na koni Salvátor (1951).

Jedinou ženou, která zvítězila, byla Lata Brandisová (1937 v sedle klisny Normy).

Jediným žokej, který vyhrál čtyři ročníky za sebou, byl Peter Gehm (2001 až 2004).

V roce 1992 obsadili na protest proti množství koní zahynuvších při závodu ochránci zvířat startovní prostor a pokusili se zabránit zahájení dostihu. Následoval tvrdý policejní zákrok, který vedl k jejich rozehnání. Následný chaos způsobil, že na Taxisově příkopu spadlo osm koní včetně obhájce prvenství Železníka. Důsledkem aféry byla úprava trati v roce 1994, kdy bylo zavedeno zavlažování změkčující povrch dráhy a také snížení hloubky uvedené překážky ze dvou metrů na jeden.

Výsledky posledních ročníků

127. ročník (2017): Vítězem valach No Time To Lose , žokejem Jan Kratochvíl, čas 9:39,98, z 19 startujících koňů dokončilo 8.

128. ročník (2018): Vítězem valach Tzigane Du Berlais, žokejem Jan Faltejsek, čas 9:06,23, z 20 startujících koňů dokončilo 13.

129. ročník (2019): Vítězem valach Theophilos, žokejem Josef Bartoš, čas 9:28,76, z 20 startujících koní dokončilo 12.

130. ročník (2020): Vítězem valach Hegnus, žokejem Lukáš Matuský, čas 9:22,99, z 18 startujících koňů dokončilo 13.

Články