Válka v Izraeli roku 2023 vypukla poté, co v sobotních ranních hodinách 7. října zahájily militantní skupiny Hamás a Palestinský islámský džihád překvapivý ozbrojený útok proti Izraeli z Pásma Gazy.
Napadení bylo zahájeno kombinovaným raketovým ostřelováním území židovského státu a pozemním útokem ozbrojenců proti vojenským i civilním cílům v Izraeli v den padesátého výročí vypuknutí jomkipurské války.
Charakteristika
Z Pásma Gazy bylo vypáleno nejméně 2 200 raket a nepřítel na několika místech prorazili hraniční bariéru, obsadil 22 kibuců + zaútočil na města Sderot a Ofakim, přičemž zahynuly stovky Izraelců. Z těchto osad ozbrojenci unesli více než stovku rukojmích z řad vojáků a civilistů, včetně žen, dětí a důchodců.
Izraelská vláda Benjamina Netanjahua (1949) vyhlásila v zemi výjimečný stav a zahájila povolávání asi 300 tisíc rezervistů. Podle ní jde o největší odvod v historii země.
Premiér v sobotu oznámil, že jeho země je ve válce a slíbil, že nepřítel za útok zaplatí cenu, jakou dosud nikdy nepoznal, přičemž potvrdil přítomnost palestinských „teroristů“ na izraelském území.
Obranné židovské síly během sobotního dopoledne zahájily odvetné bombardování cílů na území Pásma Gazy, z níž byl útok zahájen. V pondělí 9. října pak došlo k vyhlášení její blokády.
Pojmenování
Palestinské militantní skupiny nazvaly svou útočnou operaci Povodeň Al-Aksá, zatímco izraelské obranné síly oznámily zahájení protiofenzívy s názvem Železné meče.
Některé tiskové agentury a pozorovatelé označili probíhající konflikt za třetí intifádu.
Důsledky
Dojde ke svolání mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Útok odsoudili hlavní představitelé Evropské unie, např. německý kancléř Olaf Scholz (1958) jej označil za barbarský a pobuřující, USA v rámci podpory Izraele přesunuly do východního Středomoří svou letadlovou loď a poskytnou napadené zemi zbraně a munici.
Online popis bojů
