Usáma bin Muhammad bin Avad bin Ládin byl jedním ze zakladatelů organizace al-Káida a hledán z důvodu podílu na mnoha teroristických útocích po celém světě.
Narodil se 10. března 1957 v Rijádu (Saúdská Arábie), zabit byl 2. května 2011 týmem zvláštních amerických sil při cílené operaci ve svém v sídle u Abbottábádu, ležícím v blízkosti pákistánské vojenské akademie.
Kariéra
Během studií ekonomie a managementu na univerzitě v Džiddě se stal členem Muslimského bratrstva. Poté, co sovětská vojska v roce 1979 podnikla invazi do Afghánistánu, se odebral do Pákistánu, odkud finančně a materiálně podporoval afghánské mudžáhidy bojující proti sovětské okupaci. Při svých aktivitách využíval značného majetku, který zdědil po otci.
1986 na afghánském území založil výcvikový tábor Masadda (Lví hrad), kde byli soustředěni a cvičeni muslimští bojovníci z mnoha arabských zemí, především Jemenu, Egypta, Alžírska a Saúdské Arábie.
1988 pak založil vlastní centrálu džihádu (svaté války) s názvem al-Káida (Základna), která se stala koordinačním centrem jeho teroristických aktivit postupně šířených do celého světa.
1989 se vrátil do vlasti, kde začal pracovat v rodinném podniku. Po přepadení Kuvajtu Irákem (1990) navrhl Saúdské Arábii vytvoření dobrovolnické armády na její obranu, její vláda to však odmítla a v následujícím roce jej za protistátní činnost vyhostila (zůstal tedy bez státní příslušnosti). Přesunul se proto do Súdánu. V této době začal za své hlavní nepřátele považovat USA a saúdský režim. Al-Káida tak z jeho iniciativy počala navazovat těsnou spolupráci s řadou islámských fundamentalistů.
Od počátku konfliktu v bývalé Jugoslávii se zapojila i do bojů na jejím území, nejprve na straně bosenských sil, později cvičila a vyzbrojovala část jednotek Kosovské osvobozenecké armády a Národní osvobozenecké armády v Makedonii. Byla rovněž podezřelá z výbuchu bomby v podzemní garáži Světového obchodního centra v New Yorku (1993).
1996 vydal krátký manifest, ve kterém vyhlásil válku USA.
Teroristickou akcí, která mu získala nejvíce pozornosti koncem 20. století, byly útoky na velvyslanectví USA v Dar es Salaamu (Tanzanie) a Nairobi (Keňa) 7. srpna 1998, které si vyžádaly přinejmenším 200 mrtvých a 1000 zraněných. Proběhly symbolicky v den 8. výročí příjezdu amerických vojsk do Saúdské Arábie. Jako koordinátor celé akce se proto dostal na seznam nejhledanějších zločinců vedeného FBI a tehdejší prezident USA Bill Clinton vydal pokyn k jeho vypátrání, zatčení a v případě nutnosti i zabití.
V roce 2000 došlo v Jemenu k sebevražednému útoku na americký torpédoborec USS Cole, který vyústil ve smrt 17 a zranění 47 námořníků. Al-Kaidá se k němu přihlásila následující rok.
Po útoku na budovy Světového obchodního centra a na Pentagon 11. září 2001 označila americká vláda bin Ládina za organizátora celé akce. Proto na přelomu září a října USA žádaly po Talibánu jeho vydání. Po neúspěšných jednáních spolu s vojsky tzv. Severní koalice (resp. mezinárodně uznávané afgánské vlády) na toto radikální nábožensko-politické hnutí zaútočily (nejdříve vzdušnými silami, poté pozemními vojsky). Nálety trvající týden měly na svědomí desítky lidských životů z řad civilistů. Proto Talibán změnil své stanovisko a byl ochotný započít dialog o vydání bin Ládina, což ale tehdejší prezident George W. Bush odmítl.
Místa jeho pobytů byla neznámá, s přibývajícími léty nebylo ani zcela jisté, zda stále žije (v souvislosti s komplikacemi močových cest a selhání ledvin, na které v minulosti trpěl, na léčbu neměl dostatečné podmínky). Předpokládalo se, že by se mohl skrývat v afghánských či pákistánských horách. Od pádu vlády Talibánu (2001) se objevilo několik nahrávek s jeho hlasem, jejichž pravost potvrdili i odborníci (i když zůstávalo nejasné, kdy byly pořízeny).
FBI jej dlouhodobě uváděla na seznamu nejhledanějších osob. Americké úřady vypsaly na jeho dopadení odměnu 25 milionů dolarů, která byla v roce 2007 zvýšena na dvojnásobek.
Až do roku 2010 se objevila řada spekulací o jeho úmrtí. 1. května 2011 oznámil americký prezident Barack Obama v přímém přenosu televizní stanice CNN, že byl zabit týmem zvláštních amerických sil (Navy SEALS) při cílené operaci ve svém v sídle u Abbottábádu, asi sto kilometrů severně od pákistánské metropole Islámábádu. Celá přestřelka v jeho rezidenci trvala 38 minut, byl při ní střelen do hlavy a hrudi.
Na internetu se objevily i jeho fotografie se smrtelným zraněním, ty ovšem byly zanedlouho označeny jako nevěrohodné. Obama rozhodl, že snímky jeho mrtvého těla nebudou zveřejněny, neboť by mohly sloužit k podněcování dalšího násilí, případně jako propagandistický nástroj.
Američtí představitelé po události prohlásili, že v souladu s islámskými tradicemi byl pochován do 24 hodin od smrti. Z obavy, aby se z jeho hrobu nestalo poutní místo islámských radikálů, se tak stalo pohřbem do Arabského moře z letadlové lodi USS Carl Vinson. Jeho smrt byla dodatečně potvrzena al-Káidou v prohlášení, které uveřejnila 6. května, bin Ládinovu identitu rovněž potvrdil test DNA.
Osobní život
Narodil se v rodině stavebního magnáta pocházejícího z Jemenu, matka byla Syřanka.
Se svými 5 manželkami (Najwa Ghanhem, Khadijah Sharif, Khairiah Sabar, Siham Sabar, Amal Ahmed al-Sadah) měl 20 potomků.
