Susan Sarandon, rozená jako Susan Abigail Tomalin, je americká herečka, známá pro svůj občanský aktivismus, držitelka jednoho Oscara (viz níže).
Narodila se 4. října 1946 v New Yorku (USA).
Nejznámější filmy a seriály
Kariéra
Na střední škole účinkovala v hudebně-taneční skupině.
V letech 1964–68 studovala The Catholic University of America, kde 1968 získala bakalářský titul. Poté se ve Washingtonu (i s prvním manželem, viz níže) připojili k divadelnímu souboru Garrick Players, v něm sbírala první herecké zkušenosti.
Po návratu do New Yorku působila jako modelka, popularitu jí přinesla úloha v televizním seriálu o osudech neprovdané matky dvou dětí A World Apart (1969–71).
Jejím nejkontroverznějším snímkem byl Hlad (1983), moderní upírský příběh, ze kterého se stal absolutní propadák. Svým způsobem kultovním je však díky lesbické scéně mezi ní a Catherine Deneuve (*1943).
V roce 1981 zvolili čtenáři Playboye její poprsí za nejlepší ze všech ženských celebrit.
Osobní život
Narodila se jako nejstarší z devíti sourozenců. Po otci má anglický, irský a velšský původ, po matce sicilský.
Ještě na univerzitě se seznámila, a pak si i 1967 vzala Chrise Sarandona (*1942). Rozvedli se 1979, ale jeho příjmení si ponechala.
1984 se jejím druhým manželem stal italský scénárista a režisér Franco Amurri (*1958), mají dceru Evu (*1985). I s ním se rozvedla a od 1988 udržuje vztah s hercem Timem Robbinsem (*1958), s nímž se seznámila během natáčení snímku Durhamští Býci (1988). Mají syny Jacka Henryho (*1989) a Milese Guthrieho (*1992).
Podporuje práva homosexuálů a charitativní organizace. Pomáhá válečným obětem a s divadlem Imagination Workshop provozuje terapeutické produkce pro schizofreniky v Los Angeles.
1999 byla vyslankyní dobré vůle UNICEF, 2000 podpořila prezidentskou kandidaturu nezávislého Ralpha Nadera (*1934), o čtyři roky později ho ale odmítla a důvěru vyslovila Johnu Kerrymu (*1943).
Se svým partnerem odsoudili 2003 invazi do Iráku.
2006 byla jednou z osmi žen nesoucích olympijskou vlajku při zahajovacím ceremoniálu zimní olympiády v italském Turíně.
Během voleb 2016 a poté, co sněm Demokratické strany rozhodl stát za Hillary Clinton (*1947), podpořila Jill Stein (*1950) ze Strany zelených, za což byly demokraty po porážce jejich favoritky ostře kritizována.
V témže roce se zastala „ochránců vody“ v jejich konfliktu s úřady a korporacemi při stavbě projektu Dakota Access Pipeline
V září 2026 byla v New Yorku zatčena, když se účastnila protestu proti americké podpoře Izraele.
