Starostové a nezávislí (registrováno jako STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, zkratka STAN) je české středové až středopravicové liberální politické hnutí, původně zaměřené především na regionální politiku, po roce 2010 pak soustředěné i na tu celostátní. V jeho čele stojí k říjnu 2024 (od dubna 2019) 1. vicepremiér, ministr vnitra a poslanec Vít Rakušan (1978), 1. místopředsedou je poslanec Lukáš Vlček (1982).
Z velké části je tvořeno komunálními politiky, starosty, místostarosty, radními a zastupiteli. Předchozí zkušenost z této úrovně je rovněž podmínkou pro kandidaturu za STAN do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PS). Původně vznikli v podstatě jako protestní hnutí, jenž mj. nesouhlasili s tím, jak byly kolem roku 2008 v ČR spravovány kraje. Často do něj vstupovali i nespokojení členové jiných stran.
Postupně si vytvořili voličskou základnu zejména v Libereckém kraji, později rovněž ve Středočeském. Stabilně velmi dobrých výsledků dosahují v senátních volbách.
Jejich podporovatelé se rekrutují hlavně z menších měst, částečně i venkova, poslední dobou však stoupá jejich počet ve velkých městech. Získávají řadu bývalých voličů ODS, TOP 09, SOCDEM i hnutí ANO.
Historie a volební výsledky
Prvopočátek uskupení lze hledat v hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno 2004. Původně vzniklo ve Zlínském kraji, kde se zúčastnilo krajských voleb v témže roce.
2009 se transformovalo v celostátní hnutí, prvním předsedou se stal starosta obce Suchá Loz (okres Uherské Hradiště) Petr Gazdík (1974).
Následně začalo spolupracovat s nově vzniklou stranou TOP 09. Ve volbách do PS 2010 získali 16,7 % hlasů, v PS následně usedlo 9 kandidátů STAN. V letech 2010 až 2013 se účastnilo vlády Petra Nečase (1964).
V předčasných sněmovních volbách 2013 usilovalo o zvolení opět na kandidátce TOP 09, poslanecký mandát získali tři jeho nominanti, kteří následně zamířili do opozice.
V březnu 2014 se stal jeho novým předsedou liberecký hejtman Martin Půta (1971), Ve stejném roce STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu (EP), získali 15,95 % hlasů (tedy 4 mandáty). Za STAN se stal europoslancem místopředseda hnutí Stanislav Polčák (1980).
Odchod ze STAN: Polčák rezignoval na post místopředsedy, nechce poškozovat hnutí
V dubnu 2016 se stal předsedou opět Gazdík, Půta odstoupil kvůli vlastnímu trestnímu stíhání. Následně hnutí ukončilo spolupráci s TOP 09.
Před volbami do PS 2017 STAN změnili logo a poprvé kandidovali samostatně, celostátním lídrem se stal poslanec Jan Farský (1979). Navzdory volebním průzkumům, které jim předpovídali výsledek nižší než potřebných 5 %, tuto hranici překročili a získali 6 mandátů. Poté odešli do opozice.
2018 výrazně uspěli v komunálních (měli nejvíce zvolených zastupitelů mezi politickými stranami) i senátních volbách (2. místo za ODS).
Úspěch zaznamenali i v krajských volbách 2020, kdy zvítězili ve Středočeském a Libereckém kraji. Během povolebních vyjednáváních pak získali čtyři hejtmanské posty.
V listopadu 2020 odsouhlasili Piráti ve stranickém hlasování vyjednávání o jednorázové volební koalici se Starosty. V samotných volbách do PS 2021 získala tato koalice 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů. Pirátům z toho připadly jen 4, zatímco STAN jich obdrželi 33. Tento výsledek vznikl především vlivem tzv. kroužkování, neboť občané výrazně preferovali kandidáty z jejich řad. Ti tak získali zdaleka nejvyšší počet poslanců ve své historii a jejich lídr Rakušan rovněž celostátně nejvíce preferenčních hlasů.
17. prosince 2021 byla jmenovaná vláda Petra Fialy. Hnutí v ní obsadilo čtyři resorty, včetně postu 1. místopředsedy vlády. V říjnu 2024 získalo po odchodu České pirátské strany z vlády také pátý rezort.
Ve volbách do EP 2024 STAN kandidovali v koalici s hnutím SLK pod názvem Starostové a osobnosti pro Evropu. Kandidátku vedla Danuše Nerudová (1979) společně s Farským. Koalice získala v těchto volbách 8,70 % hlasů a 2 mandáty.
V kampani před volbami do PS 2025 vyhlásil Rakušan cíl získat premiérský post.
Kontroverze
Rada hlavního města Prahy, do které byli 15. listopadu 2018 zvoleni čtyři zástupci za Spojené síly pro Prahu (koalice STAN a TOP 09), byla obviněna opozicí z falšování výsledku tajného hlasování o rekonstrukci Libeňského mostu za půl miliardy korun, jež proběhlo na zasedání rady 29. dubna 2019.
2022 čelilo hnutí několika aférám a skandálům. Šéf civilní rozvědky Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek (1973), dosazený do funkce Rakušanem, měl pravidelné pracovní kontakty s Michalem Redlem (1974), hlavou organizované zločinecké skupiny v kauze Dozimetr, v níž šlo o vyšetřování korupce na pražském magistrátu, kdy část nelegálně získaných prostředků měla být použita k financování STAN.
Kauza Hlubuček přehledně: O co v ní jde a jak na skandál reagují politici?
Oficiální webové stránky
Oficiální profil na Facebooku
Oficiální profil na Instagramu
Oficiální profil na X
Oficiální kanál na YouTube
