Severní Korea - KLDR

Severní Korea, plným názvem Korejská lidově demokratická republika (KLDR), je stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova. Na severu sousedí převážně s Čínou a v nejsevernějším rohu poloostrova také (v délce 11,87 km) s Ruskem. Na jihu vede podle 38. rovnoběžky hranice s Jižní Koreou, ta je jedním z nejmilitarizovanějších míst planety.

Charakteristika

Rozlohou zabírá 120 540 km², počet obyvatel se odhaduje na 23 milionů. Hlavním městem je Pchjongjang, úředním jazykem korejština. Vládní stranou je Korejská strana práce, státní ideologií je tzv. čučche.

Má třetí největší armádu na světě (asi 1,3 milionu vojáků) a rozvinutý jaderný program (vlastní bomby atomové i vodíkové), ale co se týká hospodářství v oblasti průmyslového rozvoje či potravinové soběstačnosti, je velmi zaostalá. Měnou je Severokorejský won.

Západní pobřeží omývají vody Žlutého moře, na východě se rozlévá Japonské moře.

Nejvyšší horou je Pektusan, vyhaslá sopka měřící 2 744 m n. m., která se nachází na severní hranici země.

Podle zprávy programu OSN pro životní prostředí z roku 2003 pokrývají lesy přes 70 % země, většinou na strmých svazích. Nejdelší řekou je Jalu o délce 790 kilometrů.

Historie

Po druhé světové válce dosahovala státně řízená ekonomika KLDR vysokého růstu. Země byla považována za druhou nejprůmyslovější v Asii po Japonsku. Růst skončil v 70. letech. V 90. letech se k ekonomickým potížím přidaly povodně a sucha, což spolu s rozpadem východního bloku vedlo k hladomoru. Nefunkčnost státního sektoru vedla v zemi k rozvoji tržní ekonomiky, která je ale stále oficiálně zakázána.

Po porážce Japonska roku 1945 byla Korea rozdělena vítěznými mocnostmi na dvě části, severní, ovládanou Sovětským svazem, a jižní, ovládanou Spojenými státy. Jejich hranici tvořila 38. rovnoběžka. Jelikož se obě okupační správy nedokázaly dohodnout na společném postupu, došlo 1948 ke vzniku dvou ideologických zemí, KLDR na severu a Korejské republiky na jihu.

V letech 1950 až 1953 probíhala Korejská válka. Do Korejské republiky byly povolány jednotky OSN v čele s USA, aby čelily invazi ​souseda. Na severokorejské straně se do války následně zapojila také Čína a v menší míře i SSSR. V průběhu konfliktu došlo několikrát ke změně situace. Příměří bylo podepsáno 27. července 1953, leč zajímavostí je, že Korejská republika a KLDR jsou oficiálně stále ve válečném stavu. V tomto konfliktu bylo zabito nebo pohřešováno až 3,5 milionu vojáků a civilistů na obou stranách.

Současná demarkační linie je považována za nejstřeženější hranici světa. Demilitarizovanou zónu tvoří 250 kilometrů dlouhý a 4 kilometry široký pás. Ročně toto místo navštíví přes milion návštěvníků.

Současnost

V květnu 2009 KLDR oznámila, že se příměřím již necítí vázána a 23. listopadu 2010 zaútočila na jihokorejský ostrov Jon-pchjong.

Všechny dohody o vzájemném neútočení byly Severní Koreou jednostranně vypovězeny 8. března 2013 poté, co na ni Rada bezpečnosti OSN uvalila další sankce kvůli třetímu jadernému testu.

9. ledna 2018 se sešli zástupci obou Korejí, aby projednali možnou účast severokorejských sportovců na XXIII. zimní olympiádě v Jižní Koreji. Obě strany se zároveň shodly na obnovení vojenské horké linky i militaristických rozhovorů.

Politická ideologie

1955 vyhlásil Kim-Ir-Sen (†1994) ideologii čučche kombinující neokonfucianismus, stalinismus a maoismus.

Vůdci a kult osobnosti

Vláda má kontrolu nad mnoha aspekty národní kultury a tato se používá k zachování kultu osobnosti okolo "Věčného prezodenta" Kim Ir-Sena a v menší míře i na jeho syna Kim Čong-ila (†2011).

Novinář Bradley Martin při návštěvě této země roku 1979 poznamenal, že je v ní rozšířená víra, že Kim Ir-sen „stvořil svět“ a Kim Čong-il může „kontrolovat počasí“.

Od prosince 2011 stojí v čele Rady Komunistické strany práce jako její předseda Kim Čong-un (1984). 2020 se sice objevily fámy o jeho smrti, ty však byly vyvráceny.

Bude dynastii Kimů vládnout ženská ruka? Diktátor prý připravuje dceru na nejvyšší roli

Krutá princezna z KLDR: Kim Jo-čong je horší než její bratr. Co se skrývá za jemnou tváří

​Politické čistky

Docházelo i dochází k nim pravidelně ve vládních a nejvyšších vojenských kruzích. Vůdce státu k nim přistupuje, když se cítí být ohrožen např. z důvodu neloajality nebo kritiky jeho politiky.

V prosinci 2013 byl například za vlastizradu popraven vysoce postavený Kim Čong-unův strýc Čang Song-tchek, který měl dle rozsudku provést neúspěšný státní převrat. V dubnu 2015 bylo údajně popraveno nejméně 16 činitelů, z nichž někteří kritizovali vůdcovu politiku. Mezi nejvýše postavené z nich patřil ministr obrany Hjon Jong-čol, který byl obviněn z vlastizrady a bez soudu veřejně popraven.

Od nástupu Kim Čong-una do současnosti bylo podle Jižní Koreje v rámci čistek popraveno přes 70 státních představitelů.

Osoby režimu nepohodlné jsou pronásledovány a vražděny i mimo území KLDR. Takto byl například pomocí bojové látky VX zavražděn severokorejskou tajnou službou 2017 Kim Čong-nam, nejstarší syn Kim Čong-ila.

Zahraniční politika

Zpočátku měla Severní Korea diplomatické vztahy pouze s dalšími komunistickými zeměmi. V období 1960 až 1970 začala provádět nezávislou zahraniční politiku, navázala vztahy s mnoha rozvojovými státy a připojila se k hnutí nezúčastněných zemí.

Na konci 80. let a v 90. letech byla v důsledku kolapsu východního bloku uvržena do chaosu. Má pokračující silné vazby se svými socialistickými spojenci v jihovýchodní Asii (Vietnam, Laos, Kambodža). 

Státy bývalého Sovětského svazu i Čína se od ní po mnoha jaderných testech oficiálně distancovaly, nicméně v poslední době nabývá na významu politicko-ekonomický vztah s Ruskem v důsledku západních sankcí za anexi Krymu a válku na Ukrajině.

Historický okamžik: Donald Trump při setkání s Kim Čong-unem vstoupil na území KLDR

Daně

Obyvatelé KLDR je státu neodvádějí, všechny přímé daně byly zrušeny v roce 1974.

Turistický ruch

Turistika je možná. Do země se jezdí pomocí skupinových zájezdů, ale některé cestovní kanceláře je nabízejí i samostatně. Návštěvníci jsou po celou dobu pod dozorem svých průvodců, přičemž je velmi obtížné, aby se dostali do běžného hovoru s místním obyvatelstvem.

Vývoz drog

Kvůli dobrým výnosům začala v rámci státem ovládaného byznysu vyrábět drogy, především metamfetamin a opiáty. Do zahraničí je distribuovala například pomocí diplomatů. Každému bylo přiděleno 20 kg nespecifikovaných drog s pokynem prodat je na ulici alespoň za 300 tisíc dolarů. Splnění úkolu mělo být podle úřadů projevem loajality ke straně.

Operace probíhaly pod dohledem speciálního Úřadu 39. Po několika skandálech byl ale tento kanál zrušen a následně zavřeny některé varny. Výroba ovšem přetrvala a napojila se na kriminální gangy zapojené na asijské překupníky pašující drogy ze země s vědomím jejího vedení.

Náboženství

Svoboda náboženského vyznání a právo na náboženské obřady jsou ústavně zaručeny, ale v praxi podléhají omezením. Podle zpráv je 64,3 % obyvatel bez vyznání.

Školství

Povinná školní docházka trvá jedenáct let a je celá zdarma včetně učebnic, uniforem, ubytování a stravování. Zahrnuje rok předškolní výchovy, čtyři roky základní a šest let středoškolské docházky.

Lidská práva

Soustavně je porušuje, je obviňována ze zřizování koncentračních táborů. Jeden z dokumentárních pořadů televize BBC ukázal, že v jednom z nich jsou testovány na vězních chemické zbraně v plynové komoře.

Přístup na internet

Mají ho pouze vybraní vládní úředníci na základě speciálního povolení vydaného vládou. Kromě nich je přístup umožněn i turistům, ale pouze v hlavním městě, a univerzitním studentům, jejichž počítačová aktivita je však monitorována i cenzurována.

Běžní severokorejští občané mají přístup jen na místní intranet (Kwangmjong) obsahující vládou schválené webové stránky, kterých bylo v roce 2016 jen 28.

Ostatní

Všechna média jsou státní a cenzurované.

Reklama se do této země dostala poprvé až v roce 2008. Fastfood byl dlouho zakázán jako západní zhýčkanost. Kolem roku 2009 bylo však v jednom pchjongjangském obchodě povoleno koupit si hot dog nebo hamburger.

Průměrný měsíční plat se pohybuje okolo 100 dolarů. Vláda svým občanům poskytuje dvakrát do roka ošacení a jednou do roka nové boty. Příděly potravin jsou rozdělovány podle práce, původu, zařazení do určité společenské kategorie apod. K nákupu spotřebního zboží (televize, rozhlasu, hodinek atd.) potřebuje každý souhlas zaměstnavatele.

Je zakázáno sledovat či poslouchat jakékoli jiné stanice než severokorejské. Na televizních knoflících jsou umístěny papírové plomby, aby nedošlo k přepnutí na jinou stanici, příslušné úřady provádějí namátkové kontroly, zda nejsou plomby porušeny.

V každé domácnosti musí viset portréty „velkých vůdců“ (výše zmíněných), tyto musí být pravidelně otírány od prachu s pomocí speciálního bílého hadříku. Občané rovněž nosí odznáčky, na kterých jsou oni vůdci vyobrazeni. V jednotlivých domech hlídají své spolubydlící takzvané „inmimbandžang“, které musí předávat zprávy státní bezpečnosti.

Děti se vždy musí postarat o své rodiče. V případě, že dojde k rozvodu manželství, potomci zůstávají v otcově rodině.

V poslední době se zde začaly v hojné míře používat mobilní telefony, které jsou ovšem pro většinu lidí, žijících na venkově, stále nedostupné.

Mezi tradiční pokrm patří korejské kimčchi.