Roman Arkaděvič Abramovič je rusko-izraelský podnikatel židovského původu a bývalý gubernátor Čukotky.
Narodil se 24. října 1966 v ruském Saratovu (tehdejším Sovětském svazu).
Kariéra
Studia ve městě Uchta přerušil, protože musel dva roky sloužit v armádě. Po návratu žil s první ženou v Moskvě, studoval na tamní Ruské státní Gubkinově univerzitě ropy a plynu a živil se výrobou hraček, například plastových kachniček.
S podnikáním začal na konci 80. let 20. století v době Gorbačovovy (1931) ekonomické reformy. Jak konkrétně získal své bohatství nikdy podrobně nepopsal. Oficiální verzí je, že finanční prostředky vytěžil především obchodem s ropnými produkty. V témže období (1992) byl sice stíhán za údajné zpronevěry, nikdy mu však nebylo nic dokázáno. Hlavní podíl na jeho vzestupu měl vlivný ruský podnikatel a politik Boris Berezovskij (†2013). Ten jej seznámil s tehdejším prezidentem Borisem Jelcinem (†2007), jenž potřeboval peníze k odvrácení komunistických pokusů o státní převrat. Na oplátku se majetní podnikatelé stávali majiteli lukrativních ruských podniků.
Investoval také do hliníku a díky spojení s Olegem Děripaskou (1968) vytvořili Russian Aluminium, druhého největšího producenta hliníku na světě. Když tak 1998 došlo v Rusku k ekonomické krizi, ani ho to nemuselo moc mrzet "Jeho" suroviny potřeboval svět stejně jako dříve.
V období 2000 až 2008 vykonával post gubernátora Čukotky, kde do rozvoje regionu investoval značné prostředky. Místní lidé si jej proto velice oblíbili.
Jeho vztahy s novou hlavou Ruska Vladimirem Putinem (1952) byly korektní, nicméně si uvědomoval, že tento představuje permanentní nebezpečí a ze dne na den může dojít ke změně situace. Proto se začal z Ruska pomalu stahovat a prodávat své podíly v Sibněftu, zmíněném Russian Aluminiu, či letecké společnosti Aeroflot. Jeho novým cílem se stala Velká Británie.
Počátkem nového tisíciletí si najal experty ze švýcarské banky UBS, kteří měli za úkol zmonitorovat všechny tamní fotbalové kluby a určit, který z nich bude nejvhodnější k investici. Nejdříve padlo jméno londýnského Arsenalu, poté Tottenhamu, následně zadlužené Chelsea FC. Tu nakonec odkoupil
Následoval nákup posil z celého světa, do mužstva přivedl i portugalského trenéra Josého Mourinha (1963), který v něm působil v období 2013 až 2015. Tím, že do družstva napumpoval obrovské částky, stabilizoval jeho situaci. Odměnou mu byl jeho vstup mezi fotbalovou elitu, což dokazuje např. pětinásobné vítězství v anglické lize (během let 2005 až 2017), případně dva triumfy v Lize mistrů UEFA (2012 až 2021). Počátkem roku 2022 byla zveřejněna informace, že jej nabízí k prodeji za 3 miliardy liber.
Koncem května 2018 přijal občanství Izraele. Již 2017 koupil dům v Tel Avivu.Tyto kroky byly vysvětlovány tím, že mu vláda Spojeného království neprodloužila investorské vízum, a to na základě nového předpisu požadujícího přesné údaje držitelů těchto dokumentů o původu majetku.
V současné době jde o 13. nejbohatšího Rusa. Časopis Forbes odhadl výši jeho majetku nad 10 miliard dolarů.
Osobní život
Když mu byl jeden rok, zemřela mu matka na otravu krve. O tři roky později zemřel při stavební nehodě i jeho otec. O sirotka se začal starat strýc zaměstnaný vropném průmyslu (konkrétně autonomní republice Komi na severu Ruska). Zde prvně poznal svět ropy, který mu později přinesl ohromné bohatství.
Jeho první manželkou byla Olga Jurevna Lysova (1987 až 1990), druhou (1991 až 2007) bývalá letuška Irina Vjačeslavna Abramovičová. S ní má pět dětí: syny Arkadije (1993), Ilyu (2003) a dcery Annu (1992), Arinu (2001) a Sofii (1995).
2008 se oženil potřetí, jeho vyvolenou se stala Daša Alexandrovna Žukovová (1981). Mají dvě děti, syna Aarona Alexandra a dceru Leah Lou (2013). V srpnu 2017 oznámili odluku, rozvod byl dokončen 2018.
