Robert Fremr - český soudce

Robert Fremr je český soudce specializovaný na trestní a mezinárodní právo.

Narodil se 8. listopadu 1957 v Praze (tehdejší Československo).

Kariéra

V letech 1976 až 1980 studoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy, 1981 zde získal titul doktora práv. Poté působil jako justiční čekatel a 1982 se stal soudcem Obvodního soudu pro Prahu 4. O čtyři roky později přešel k městskému soudu, od února 1989 byl soudce nejvyššího soudu České socialistické republiky, který byl od 1. ledna 1993 transformován na soud vrchní.

Od října do listopadu 1989 byl členem KSČ.

Vynesl poslední československý rozsudek smrti, který však nebyl u Zdeňka Vocáska (1961), vzhledem k jeho zrušení po listopadu 1989, vykonán. Ve své soudní praxi se dále podílel např. na osvobození sochaře Pavla Opočenského (1954), souzeného za zabití skinheada v nutné obraně, potvrzení doživotí u manželů Stodolových, odsouzení komunistického ministra spojů Karla Hoffmanna (†2013) za přerušení vysílání Československého rozhlasu během srpnové invaze 1968 nebo na osvobození Roberta Tempela (1973), původně odsouzeného k doživotí.

2004 se stal soudcem Nejvyššího soudu, konkrétně členem jeho trestního kolegia, ale mezi lety 2006 až 2008 + 2010 až 2011 působil jako soudce u rwandského Mezinárodního trestního tribunálu, kde soudil tři obviněné z genocidy. V prosinci 2011 byl zvolen soudcem Mezinárodního trestního soudu na období 2012 až 2021 ​(od března 2018 byl jeho prvním místopředsedou), 2013 proto skončil ve funkci předsedy senátu trestního kolegia českého Nejvyššího soudu.

2020 se stal Právníkem roku v oboru Trestní právo.

Kandidát na ústavního soudce

V červnu 2023 jej do této funkce navrhl prezident Petr Pavel (1961). V červenci téhož roku tuto nominaci podpořily dva senátní výbory.

Na přelomu července a srpna zveřejnil zpravodajský server HlídacíPes.org informaci, že byl zapojen do tzv. kauzy Olšanských hřbitovů z roku 1988. Poprvé na tuto causu upozornil v červenci 2022 Petr Pazdera Payne (1960) svým článkem v týdeníku Forum24.

Tehdy spolurozhodoval o vině trestu a vynášel rozsudek v případu, který dle výše uvedeného serveru zmanipulovala Státní bezpečnost; na šest a půl roku byl odsouzen tehdy devatenáctiletý Alexandr Eret, který se později proti Fremrově jmenování členem Ústavního soudu (ÚS) vymezil otevřeným dopisem. Část senátorů následně odvolala podporu jeho kandidatury. I přesto začátkem srpna 2023 vyslovil Senát Parlamentu ČR souhlas s jeho jmenováním soudcem ÚS, když získal 36 hlasů od 67 přítomných.

Senátoři Marek Hilšer (1976) a Hana Kordová Marvanová (1962) napsali Pavlovi osobní dopis, v němž ho žádali, aby ho ústavním soudcem nejmenoval. Dle historických záznamů měl mezi lety 1983 a 1985 rovněž odsoudit více než 100 osob za emigraci. 7. srpna 2023 prezident republiky oznámil, že si možné jmenování rozmyslí, jak dlouho to bude trvat, ale neupřesnil. Sám Fremr na základě uvedených událostí uvedl, že uvažuje o vzdání se kandidatury.