René Zavoral je český manažer, od ledna 2016 generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo).
Narodil se 4. dubna 1976 v Havířově (tehdejší Československo).
Kariéra
Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd pražské Univerzity Karlovy (v roce 2000 získal titul Mgr.). Koncem 90. let 20. století působil nejprve jako asistent (od 1999 poradce) někdejší místopředsedkyně ODS a předsedkyně Senátu PČR Libuše Benešové (*1948). Sám byl členem uvedené partaje, z ní ale 2006 odešel (před tímto krokem byl několik měsíců předsedou místního sdružení v Čelákovicích okres Praha-východ).
2001 nastoupil do ČRo na pozici marketingového a PR manažera, odkud 2005 odešel do Komerční banky. V ní do září 2006 působil v rámci korporátní komunikace. V říjnu 2006 se do ČRo vrátil a stal se ředitelem marketingu a PR. Od dubna 2010 byl ředitelem odboru komunikace a vnějších vztahů.
Od 1. listopadu 2011 byl jmenován náměstkem generálního ředitele pro strategický rozvoj a k 1. dubnu 2013 se stal náměstkem pro program a vysílání. 2016 byl zvolen generálním ředitelem ČRo, když ve finále získal sedm hlasů z devíti možných, když několik radních na poslední chvíli změnilo svůj názor názor.
V dubnu 2019 obhájil funkci člena Rozhlasového výboru Evropské vysílací unie (EBU). V období 2017 až 2023 působil na pozici jejího místopředsedy.
V srpnu 2021 jej Rada Českého rozhlasu coby jediného kandidáta opětovně zvolila do funkce generálního ředitele. Jeho druhé funkční období začalo v lednu 2022. V rámci něj navázal na prvních šest let na této pozici. Během této doby vzniklo (nebo bylo obnoveno) několik regionálních stanic ČRo, který je tak v současnosti provozuje ve všech krajích České republiky. Během roku 2021 vznikly i dvě nové speciální stanice: Radiožurnál Sport a ČRo Pohoda, jež svým obsahem cílí převážně na seniorní posluchače.
S koncem uvedeného roku došlo k definitivnímu vypnutí vysílání na středních a dlouhých vlnách, které souviselo s rozvojem digitalizace.
Důležitým milníkem byly oslavy výročí 100 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. Mezi nejvýraznější akce patřil květnový koncert v Riegrových sadech, kam zavítalo dvacet tisíc návštěvníků, a výstava v Národním technickém muzeu mapující technologický vývoj, rozmanitou historii a významné okamžiky jím vedené veřejnoprávní instituce.
Kontroverze
Na zasedání Rady Českého rozhlasu 2018 kritizoval investigativního novináře Janka Kroupu (*1974) kvůli reportáži, jež popsala, kterak koncern Agrofert hospodaří na 1700 hektarech polností s neujasněnou majetkovou strukturou, přičemž na většinu těchto pozemků pobíral dotace. Poté, co zhruba dvoustovka pracovníků ČRo podepsala petici, která Zavoralova slova veřejně kritizovala, ředitel svůj původní výrok zmírnil. Sporem se následně zabývala i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která ve svém usnesení konstatovala nedostatky v Kroupově práci a výslednou reportáž označila za neobjektivní.
Jako pochybení označovala některá česká media také fakt, že zasedal v porotě pro udělování tzv. Krameriových cen. Cenu udílí tzv. Asociace nezávislých médií sdružující některé české dezinformátory. Podle Zavorala se nicméně jeho očekávání od této akce nenaplnila, a proto se již udělování těchto cen neúčastní.
V prosinci 2021 oznámil, že ve funkci ředitele Zpravodajství ČRo vystřídá od ledna Jana Pokorného (*1960) Jitka Obzinová (*1964). Ta byla mediálně známá mj. také neprofesionálními zásahy do vysílání TV Prima v roce 2016. Požadovala tehdy po redaktorech zpravodajství, aby zobrazovali uprchlickou krizi pouze v negativním světle. Proti jeho rozhodnutí se zvedla vlna kritiky, petici podepsalo několik stovek zaměstnanců a externích spolupracovníků rozhlasu. Ředitel tedy raději ustoupil a nejmenoval ji.
Osobní život
Je ženatý a má čtyři děti.
Oficiální webové stránky
Oficiální profil na Facebooku
Oficiální profil na Instagramu
Oficiální profil na X
