Ratko Mladić byl bosenskosrbský důstojník a velitel armády Republiky srbské, kterou vedl během války v Jugoslávii. Díky zločinům v této době způsobeným se mu začalo říkat "Řezník z Bosny".
Narodil se 12. března 1942 Božanovići (tehdy Nezávislý stát Chorvatsko), zemřel v 84 letech 27. srpna 2026 v Haagu (Nizozemsko).
2017 byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii shledán vinným ze spáchání válečných zločinů proti lidskosti, genocidy a odsouzen k doživotnímu trestu.
Kariéra
Po dokončení základní školy pracoval v Sarajevu jako zámečník. 1961 nastoupil na Vojensko-průmyslovou školu, pokračoval na vojenské akademii a následně na důstojnické. V září 1965 začal svou dráhu v Jugoslávské lidové armádě. Ve stejném roce vstoupil do Svazu komunistů Jugoslávie, jehož členem zůstal až do rozpadu strany 1990.
V prosinci 1980 se stal podplukovníkem, 1986 plukovníkem, 1991 generálmajorem a rok poté generálplukovníkem.
V květnu 1992, měsíc po vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny, zablokoval Sarajevo a s dalšími generály uzavřeli veškerou dopravu do a z města + dodávky vody i elektřiny. Tím začalo čtyřleté obléhání uvedeného města.
V červenci 1995 se jednotky pod jeho velením, napadené leteckými údery NATO, rozhodly obsadit "bezpečnostní zóny OSN“ Srebrenici a Žepu. Ve Srebrenici bylo vyhnáno přes 40 000 Bosňáků hledajících tam bezpečí. Odhaduje se, že 8 300 chlapců a mužů bylo zavražděno na jeho rozkaz, šlo o nejhorší válečný evropský zločin od 2. světové války. Byl rovněž zodpovědný za plošné znásilňování bosenských žen.
V listopadu 1996 jej Biljana Plavšićová (*1930), prezidentka Bosenské srbské republiky, odvolala z funkce, v pobírání penze však pokračoval až do listopadu 2005.
Byl na něj vydán mezinárodní zatykač, vlády Srbska a USA nabídly 5 milionů eur za informace vedoucí k jeho dopadení, Na svobodě zůstal přesto téměř šestnáct let, zpočátku pod ochranou srbských a bosenskosrbských bezpečnostních sil, později ze strany rodiny. Zatčen byl 26. května 2011, šlo totiž o jednu z podmínek pro to, aby Srbsko získalo status kandidáta na členství v Evropské unii.
31. května 2011 byl vydán do Haagu, kde v květnu 2012 začal formálně jeho soudní proces. V listopadu 2017 byl tribunálem odsouzen k doživotnímu vězení poté, co byl shledán vinným z 10 obvinění, jednoho z genocidy, pěti ze zločinů proti lidskosti a čtyř z porušení válečných zákonů.
Jeho zdravotní stav se zhoršoval, prodělal několik infarktů a mrtvic. Jeho právní zástupci žádali několikrát o jeho propuštění ze zdravotních důvodů, naposledy v květnu 2026.
Osobní život
Otec Neđa (✝1945) byl členem jugoslávských partyzánů, matka Stana (✝2003) vychovala po smrti manžela dceru Milicu (*1940), a kromě Ratka i druhého syna Milivoje (✝2001).
Jeho manželkou byla od 1966 Bosiljka Mladić (*1947, rozená Banjac), měli syna Darka a dceru Anu, která 1994 spáchala sebevraždu zastřelením.
