Trendy tagy Speciál: Hubněte s námi válka na Ukrajině MasterChef Česko 2022 MS ve fotbale 2022

Volba prezidenta České republiky 2023 se uskuteční v lednu 2023. V tomto roce totiž skončí druhé funkční období úřadujícího prezidenta Miloše Zemana (1944). Přesný termín vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (1960).

Tento musí být oznámen vždy nejpozději 90 dnů před začátkem volby. Volby se pak musí konat v posledních šedesáti dnech funkčního období úřadující hlavy státu, nejpozději však třicet dnů před jeho koncem.

Termín volby prezidenta v roce 2023

První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna 2023. Případné druhé kolo se pak uskuteční o dva týdny později, 27. a 28. ledna.

V pátek 13. ledna budou volební místnosti otevřené od 14:00 do 22:00, v sobotu 14. června od 8:00 do 14:00.

Detaily prezidentské volby

Půjde o volbu přímou, do druhého kola postoupí dva adepti s nejvyšším procentuálním ziskem za předpokladu, že v kole prvním nikdo z nich nezíská 50 % (a více) hlasů.

Kandidáti musejí splňovat podmínky pro výkon funkce, tedy občanství ČR a věk nejméně 40 let. Navrhnout kohokoliv může každý občan ČR starší 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci takovými občany. Navrhovat kandidáta je také oprávněno nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.

Potencionální kandidáti

Na funkci již dle Ústavy ČR nemůže kandidovat současný prezident Zeman, zvolení není možné ve třikrát po sobě jdoucí volbě. Klání se nehodlá zúčastnit ani jeho předchůdce v úřadu, Václav Klaus (1941), který by sice kandidovat mohl, zmínil však, že je to spíše úkol pro mladší generaci. Bývalý kandidát a senátor Jiří Drahoš (1949) o další účasti také neuvažuje. Prezidentské ambice prozatím nemá ani předseda SPD Tomio Okamura (1972).

V prosinci 2019 byla zaregistrována doména prezidentka2023.cz, jejíž držitelkou je Hana Lipovská (1990). Ta však v roce volby nedosáhne požadovaného věku, spekuluje se tedy, že web byl vytvořen pro její spolupracovnici Janu Bobošíkovou (1964). Ta se však do klání o hlavu státu nezapojila.

Pavel Novotný (1981), řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář, v lednu 2019 uvedl, že o kandidatuře se rozhodne na základě budoucích výsledků v komunální politice. O prezidentský post rovněž nevyloučil zabojovat bývalý hokejový brankář Dominik Hašek (1965), téměř to vyloučil hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb (1954).

Zeman se v říjnu 2019 vyjádřil, že kdyby přemýšlel v klasickém pravolevém schématu, považoval by za možné dobré kandidáty prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého (1953) a předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu (1967). V dřívějších dobách ke kandidatuře rovněž vyzíval bývalého premiéra Andreje Babiše, jejich vzájemné vztahy však již evidentně ochladly.

Potvrzení kandidáti k říjnu 2022

Tomáš Březina (1957): podnikatel ve stavebnictví, bývalý poslanec.
Andrej Babiš (1954): bývalý premiér, poslanec a šéf hnutí ANO 2011 + podnikatel + vlastník miliardového koncernu Agrofert.
Jaroslav Bašta: poslanec za SPD, bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině, signatář Charty 77.
Karel Diviš (1976): podnikatel v informačních technologiích, matematik.
Pavel Fischer (1965): senátor, bývalý velvyslanec a Havlův poradce.
Marek Hilšer (1976): senátor, lékař a vysokoškolský pedagog.
Karel Janeček (1973): miliardář, matematik, vysokoškolský pedagog a filantrop.
Petr Erin Kováč: šéfkuchař a podnikatel.

Jiří Kotáb (1981): předseda spolku Život naplno a bez bariér, soukromý občanský ombudsman a bývalý kandidát za KSČM.
Lumír Láska (1979): Buddha
Danuše Nerudová (1979): ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity.

Petr Pavel (1961): armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO.
Jana Peterková (1976): bývalá televizní reportérka, aktivistka a antivaxerka.
Denisa Rohanová (1975): prezidentka sdružení dlužníků České asociace povinných.
Ivan Smetana (1971): hudebník a aktivista.
Josef Středula
Jaroslav Turánek (1958): imunolog a vysokoškolský pedagog.
Tomáš Zima (1966): bývalý rektor Univerzity Karlovy, biochemik a lékař.
Pavel Zítko (1966): aktivista a podnikatel.

Kandidaturu vyloučili, případně odstoupili

Vladimír Boštík (1959): podnikatel, bývalý starosta Vraclavi a vyučený automechanik.
Hynek Blaško (1955): poslanec Evropského parlamentu za SPD ​a generál Armády ČR v záloze.
Libor Michálek (1968): bývalý senátor, ekonom a pedagog.
Alena Vitásková (1956): manažerka v energetice a bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu.
Josef Skála (1952): bývalý místopředseda KSČM, podnikatel a publicista.
Miloš Knor (1967): moderátor, komik a scénárista.
Ivo Mareš (1972): tiskový mluvčí Diakonie, teolog, novinář a překladatel.
Alena Schillerová (1964): předsedkyně poslaneckého klubu ANO 2011 ​a bývalá ministryně financí.
Karel Havlíček (1969): 1. místopředseda hnutí ANO 2011, bývalý ministr průmyslu a obchodu + doravy.
Radek Vondráček (1973): člen předsednictva hnutí ANO 2011, bývalý předseda sněmovny a právník.
Martin Stropnický (1956): velvyslanec ČR v Izraeli, bývalý místopředseda ANO 2011 ​a režisér.
Klára Long Slámová (1977): advokátka a politička, bývalá poslankyně.
Vít Rakušan (1978): předseda hnutí STAN, ministr vnitra a bývalý starosta Kolína.
Miroslav Kalousek (1960): bývalý poslanec, předseda TOP 09 a ministr financí.
Marek Eben (1957): moderátor, herec a hudebník.
Miroslava Němcová (1952): senátorka a bývalá předsedkyně poslanecké sněmovny.
Robert Šlachta (1971): politik a bývalý ředitel útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Lenka Bradáčová (1973): vrchní státní zástupkyně v Praze.
Jiří Paroubek (1952): bývalý premiér a předseda ČSSD.
Kateřina Valachová (1976): poslankyně za ČSSD a bývalá ministryně školství.
Alexandr Vondra (1961): europoslanec a bývalý ministr obrany.
Jaromír Soukup (1969): podnikatel, vlastník médií a moderátor.
Libor Michálek (1968): ekonom, politik a whistleblower.
Jakub Olbert (1972): podnikatel a politik, zakladatel iniciativy Chcípl PES.
Alena Vitásková (1956): manažerka a bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu.
Jiří Hynek (1960): manažer, politik, diplomat a kandidát na prezidenta 2018.
Věra Jourová (1964): politička, právnička, podnikatelka, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost.

Schválení kandidáti

V listopadu 2022 bylo ministerstvem vnira konstatováno, že stanovené podmínky pro účast v prezidenských volbách splnila devítka zájemců, konkrétně Babiš, Bašta, Fischer, Hilšer, Nerudová, Pavel, Rohanová, Středula a Zima.

Březina, Diviš, Kotáb a Janeček nenasbírali dostatek podpisů, zbývající uchazeči nesplnili jiné zákonné podmínky.

Odmítnutí kandidáti se budou moci do 30. listopadu odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Státní volební komise bude moci následně vylosovat zaregistrovaným kandidátům volební čísla, čas na to má do 16. prosince. Pokud se ke zmíněné instituci nikdo neodvolá, k losování dojde již 1. prosince.

Kandidáti budou mít ze zákona prostor ve vysílání České televize a Českého rozhlasu, a to v době od 28. prosince do 11. ledna. Každé z těchto veřejnoprávních médií musí pro jejich prezentaci vyčlenit dohromady pět hodin vysílacího času.

Články