Trendy
válka na Ukrajině StarDance 2024 Bachelor Česko 2024 Zrádci (reality hra)

Volba prezidenta České republiky 2023 proběhla v lednu 2023. V březnu uvedeného roku totiž skončilo druhé funkční období úřadujícího prezidenta Miloše Zemana (1944).

Termíny voleb

První kolo proběhlo 13. a 14. ledna 2023, to druhé kolo 27. a 28. ledna. V pátky byly volební místnosti otevřeny od 14:00 do 22:00, v soboty od 8:00 do 14:00.

Potvrzení kandidáti na prezidenta ČR 2023

V listopadu 2022 bylo ministerstvem vnitra konstatováno, že stanovené podmínky splňují tito zájemci:

Odmítnutí kandidáti

  • Tomáš Březina (1957): podnikatel ve stavebnictví, bývalý poslanec
  • Karel Janeček (1973): miliardář, matematik, vysokoškolský pedagog a filantrop
  • Jiří Kotáb (1981): předseda spolku Život naplno a bez bariér, soukromý občanský ombudsman a bývalý kandidát za KSČM
  • Denisa Rohanová (1975): prezidentka sdružení dlužníků České asociace povinných
První tři (původně i s Divišem) nenasbírali dostatek podpisů. Všichni se mohli do 30. listopadu odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Někteří tak učinili.13. prosince 2022 tato instituce oznámila konečnou sestavu uchazečů o pražský Hrad. Zamítla kandidaturu Rohanové, protože se do volby přihlásila ještě před jejím vyhlášením a také dala konečnou stopku Janečkovi. Naopak uznala registraci Diviše.

Státní volební komise následně vylosovala každému schválenému zájemci jeho volební číslo.

Dotyční následně měli ze zákona prostor ve vysílání České televize a Českého rozhlasu, a to v době od 28. prosince do 11. ledna. Každé z těchto veřejnoprávních médií muselo pro jejich prezentaci vyčlenit dohromady pět hodin vysílacího času.

Detaily prezidentské volby

Jde o volbu přímou, při které do druhého kola postoupí dva adepti s nejvyšším procentuálním ziskem za předpokladu, že v kole prvním nikdo z nich nezíská 50 % (a více) hlasů. Kandidáti musejí splňovat podmínky pro výkon funkce, tedy občanství ČR a věk nejméně 40 let. Navrhnout kohokoliv může každý občan ČR starší 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci takovými občany. Navrhovat kandidáta je také oprávněno nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.

Přesný termín vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (1960). Ten musel být oznámen nejpozději 90 dnů před začátkem volby. Ty se pak musí konat v posledních šedesáti dnech funkčního období úřadující hlavy státu, nejpozději však třicet dnů před jeho koncem.

Výsledky 1. kola prezidentských voleb

Josef Středula 8. ledna 2023 odstoupil z voleb na závěr debaty v České televizi.

Celkem bylo odevzdáno 5 578 585 platných hlasů, volební účast ​dosáhla 68,24 %.

Výsledky 2. kola prezidentských voleb

  • Petr Pavel: 3 359 151 hlasů (58,32 %), nově zvolený prezident ČR, čtvrtý celkově a třetí v přímé volbě
  • Andrej Babiš: 2 400 046 (41,67 %)
Odevzdáno bylo 5 759 197 platných hlasů při volební účasti 70,25 %.

Pavel svůj prezidentský slib složí 9. března 2023 ve Vladislavském sále Pražského hradu do rukou Miloše Vystrčila.



Potencionální kandidáti

Na funkci již dle Ústavy ČR nemohl kandidovat prezident Zeman, zvolení není možné ve třikrát po sobě jdoucí volbě. Klání se nehodlal zúčastnit ani jeho předchůdce v úřadu, Václav Klaus (1941), který sice kandidovat mohl, zmínil však, že je to spíše úkol pro mladší generaci. Bývalý kandidát a senátor Jiří Drahoš (1949) o další účasti také neuvažoval. Prezidentské ambice prozatím neměl ani předseda SPD Tomio Okamura (1972).

V prosinci 2019 byla zaregistrována doména prezidentka2023.cz, jejíž držitelkou je Hana Lipovská (1990). Ta však v roce volby nedosáhla požadovaného věku, spekulovalo se tedy, že web byl vytvořen pro její spolupracovnici Janu Bobošíkovou (1964). Ta se však do klání o hlavu státu nezapojila.

Pavel Novotný (1981), řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář, v lednu 2019 uvedl, že o kandidatuře se rozhodne na základě budoucích výsledků v komunální politice. O prezidentský post rovněž nevyloučil zabojovat bývalý hokejový brankář Dominik Hašek (1965), téměř to vyloučil hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb (1954).

Zeman se v říjnu 2019 vyjádřil, že kdyby přemýšlel v klasickém pravolevém schématu, považoval by za možné dobré kandidáty prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého (1953), Středulu, případně Babiše, kterého nakonec také volil.

Nesplnili zákonné podmínky

  • Tomáš Březina (1957): podnikatel ve stavebnictví, bývalý poslanec
  • Petr Erin Kováč: šéfkuchař a podnikatel
  • Lumír Láska (1979): Buddha
  • Jana Peterková (1976): bývalá televizní reportérka, aktivistka a antivaxerka
  • Ivan Smetana (1971): hudebník a aktivista
  • Jaroslav Turánek (1958): imunolog a vysokoškolský pedagog
  • Pavel Zítko (1966): aktivista a podnikatel

Kandidaturu vyloučili, případně sami odstoupili

  • Vladimír Boštík (1959): podnikatel, bývalý starosta Vraclavi a vyučený automechanik
  • Hynek Blaško (1955): poslanec Evropského parlamentu za SPD ​a generál Armády ČR v záloze
  • Libor Michálek (1968): bývalý senátor, ekonom a pedagog
  • Alena Vitásková (1956): manažerka v energetice a bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu
  • Josef Skála (1952): bývalý místopředseda KSČM, podnikatel a publicista
  • Miloš Knor (1967): moderátor, komik a scénárista
  • Ivo Mareš (1972): tiskový mluvčí Diakonie, teolog, novinář a překladatel
  • Alena Schillerová (1964): předsedkyně poslaneckého klubu ANO 2011 ​a bývalá ministryně financí
  • Karel Havlíček (1969): 1. místopředseda hnutí ANO 2011, bývalý ministr průmyslu a obchodu + doravy
  • Radek Vondráček (1973): člen předsednictva hnutí ANO 2011, bývalý předseda sněmovny a právník
  • Martin Stropnický (1956): velvyslanec ČR v Izraeli, bývalý místopředseda ANO 2011 ​a režisér
  • Klára Long Slámová (1977): advokátka a politička, bývalá poslankyně
  • Vít Rakušan (1978): předseda hnutí STAN, ministr vnitra a bývalý starosta Kolína
  • Miroslav Kalousek (1960): bývalý poslanec, předseda TOP 09 a ministr financí
  • Marek Eben (1957): moderátor, herec a hudebník
  • Miroslava Němcová (1952): senátorka a bývalá předsedkyně poslanecké sněmovny
  • Robert Šlachta (1971): politik a bývalý ředitel útvaru pro odhalování organizovaného zločinu
  • Lenka Bradáčová (1973): vrchní státní zástupkyně v Praze
  • Jiří Paroubek (1952): bývalý premiér a předseda ČSSD
  • Kateřina Valachová (1976): poslankyně za ČSSD a bývalá ministryně školství
  • Alexandr Vondra (1961): europoslanec a bývalý ministr obrany
  • Jaromír Soukup (1969): podnikatel, vlastník médií a moderátor
    Libor Michálek (1968): ekonom, politik a whistleblower
  • Jakub Olbert (1972): podnikatel a politik, zakladatel iniciativy Chcípl PES
  • Alena Vitásková (1956): manažerka a bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu
  • Jiří Hynek (1960): manažer, politik, diplomat a kandidát na prezidenta 2018
  • Věra Jourová (1964): politička, právnička, podnikatelka, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost

Články