Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Trendy

válka na Ukrajině Metoda Markovič: Straka ZOH 2026 Survivor 2026

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR (PSP ČR), v Ústavě ČR označovaná jen jako Poslanecká sněmovna, je dolní komora Parlamentu ČR. Má 200 poslanců volených na 4 roky podle poměrného systému s 5% klauzulí.

Vznikla k 1. lednu 1993 transformací z České národní rady.

Je usnášeníschopná při třetinovém kvóru (je-li přítomno alespoň 67 poslanců), usnesení se schvalují prostou většinou (nadpoloviční přítomných).

U některých usnesení, specifikovaných v zákoně o jednacím řádu, je pro přijetí usnesení potřeba souhlasu vyššího počtu poslanců. Absolutní většiny (tedy 101 poslanců) např. pro přehlasování prezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě. Pro přijetí/změnu ústavních zákonů, ratifikaci některých mezinárodních smluv a podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky je třeba kvalifikované většiny 120 hlasů (tří pětin všech poslanců).

Sídlo

Nachází se na Malé Straně v Praze 1, ve třech blocích domů a paláců v oblasti mezi Malostranským a Valdštejnským náměstím, kolem ulic Sněmovní a Thunovská.

Nejdůležitější je Thunovský palác pocházející z konce 17. století. V letech 1779 až 1794 sloužil jako divadlo a 1801 jej koupili čeští stavové, kteří jej přebudovali na sněmovnu, kanceláře a archiv Zemského výboru Království českého.

1918 zde byla vyhlášena Československá republika a roku 1920 přijata její ústava. V tomto bloku sídlí rovněž Kancelář Poslanecké sněmovny, jsou zde jednací sály sněmovních klubů a výborů.

Volby

Konají se hlasováním na základě tajného, všeobecného, rovného a přímého volebního práva, dle zásady poměrného zastoupení. Právo volit (aktivní) má každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let a není zbaven svéprávnosti. Právo být volen (pasivní) má každý občan starší 21 let s aktivním volebním právem.

Podrobnosti stanovuje volební zákon mj. stanovující, že PSP ČR nemůže přehlasovat zamítavé stanovisko Senátu Parlamentu ČR

Konají ve 14 vícemandátových obvodech kopírujícách krajskou strukturu. Počet mandátů v jednotlivých obvodech (krajích) není předem znám, určuje se až po volbách za pomoci počtu odevzdaných hlasů v jednotlivých obvodech.

Po jejich sečtení se vyřadí kandidující subjekty, jejichž celostátní podíl hlasů nepřekročil výše stanovenou 5% klauzuli. Volební výsledky se dále vyhodnocují zvlášť po jednotlivých krajích, mezi něž se rozděluje celkový počet mandátů (200) s ohledem na politická seskupení.

Jednotlivým kandidátům jsou mandáty přiřazovány podle jejich pořadí na kandidátkách; voliči jej mohou ovlivnit pomocí čtyř tzv. preferenčních hlasů. Zájemci o funkci, kteří získali nejméně 5 % preferenčních hlasů, získají poslanecký post přednostně.

1996
1998 (předčasně)
2002
2006
2010
2013 (předčasné)
2017
2021
2025

Rozpuštění

Zanikají jím mandáty zvolených poslanců a do šedesáti dnů se konají nové volby. Nelze k němu přistoupit tři měsíce před skončením čtyřletého volebního období.

Může k němu dojít rozhodnutím prezidenta, a to jen z těchto Ústavou ČR stanovených důvodů:

PSP ČR nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž premiér byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy sněmovny (nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž premiér byl vybrán i jmenován prezidentem)
neusnese se do tří měsíců o návrhu zákona, s jehož projednáváním spojila vláda otázku důvěry
přeruší zasedání po dobu delší, než je přípustné (tj. 120 dní)
není po dobu delší než 3 měsíce způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a byla v té době opakovaně svolávána ke schůzi

V roce 2009 byla zavedena další možnost rozpuštění, při které již prezident nemá na výběr. Rozpustit ji musí vždy, navrhne-li mu to sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas alespoň třípětinová většina všech poslanců.

Během tohoto procesu nabývá Senát Parlamentu ČR pravomoc přijímat v neodkladných věcech zákonná opatření.

K historicky prvnímu rozhodnutí o rozpuštění sněmovny došlo 20. srpna 2013. Stalo se tak po rozpadu tehdejší vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM, ač deklarovala 101 hlasů, podílela se na odmítnutí vyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka jejich nižším počtem. Pro rozpuštění hlasovalo 140 poslanců, proti jich bylo 7. Tehdejší prezident Miloš Zeman (1944) rozpustil PS PČR 28. srpna a vyhlásil termín předčasných voleb na 25. a 26. října 2013.

Rozpočet

Celkový na 2023 byl schválen ve výši 1,553 miliardy Kč, 2024 1,5 miliardy a 2025 1,716 miliardy.

Výbory (k 2026)

Jde o typ parlamentních orgánů. Jejich schůze výborů jsou veřejné s výjimkou organizačního a mandátového + imunitního. Mohou si zřizovat podvýbory, jejichž jednání veřejná nejsou.