Pierre Richard, rodným jménem Pierre Richard Maurice Charles Léopold Defays, je francouzský herec, komik, režisér, vinař a příležitostný zpěvák.
Narodil se 16. srpna 1934 ve Valenciennes (Francie).
Nejznámější filmy a seriály
Uprchlíci (Jean Lucas)
Hořčice mi stoupá do nosu (Pierre Durois)
Jsem nesmělý, ale léčím se (Pierre Renaud)
Otec a otec (François Pignon)
Velký blondýn s černou botou, Návrat velkého blondýna, Hračka, Kopyto (vše François Perrin)
Život plný malérů (Alfred Dhumonttiey)
Rána deštníkem (Grégoire Lecomte)
Nalevo od výtahu (Yan)
Útěk (Jean-Philippe Duroc)
Kariéra
Absolvoval zdravotnické učiliště, následně studoval kurzy dramatického herectví u Jeana Vilara (†1971) a Charlese Dullina (†1949). Poté ztvárnil několik vážných rolí, brzy ho však zlákal kabaret. Vystupoval v řadě z nich v pařížské Latinské čtvrti.
V 60. letech 20. století si jeho skečů povšimli producenti a začali jej zvát do televizních varieté.
V nich si ho vyhlédl Yves Robert (†2002) a svěřil mu první větší roli obyčejného parašutisty. Tu ztvárnil jako poněkud pomatenou a popletenou osobu, čímž odhalil svůj obrovský komický potenciál, následně plně využitý. Proslavil se totiž komediálními rolemi potrhlých, roztržitých a nesmělých hrdinů.
Roku 1978 zakoupil u městečka Gruissan venkovskou usedlost ve vinařském regionu. Původních 12 hektarů vinic postupně rozšířil na současných dvacet při roční produkci 80 000 lahví. Díky středomořskému podnebí a snaze o zachování maximálního podílu ručních prací vznikají vína, jež jsou odborníky řazena mezi nejlepší Corbières na trhu. Jeho vinařství pravidelně získává ocenění doma i v zahraničí.
V Čechách je patronem pražské restaurace Mon Rouge Pif, která nese název po jeho prvním vínu.
2007 s ním česká zpěvačka Iva Frühlingová (1982) vytvořila duet La Chanson de Pierre.
2015 napsal memoáry Vím všechno, ale nic neřeknu (variace na název filmu Nevím nic, ale řeknu všechno v němž hrál).
1996 na filmovém festivalu v Karlových Varech získal Křišťálový glóbus za roli ve filmu Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře. Navzdory jeho kariéře to bylo první herecké ocenění v jeho v životě. Francouzská akademie po dalších deseti letech nakonec ocenila jeho profesní přínos Césarem za celoživotní dílo.
Osobní život
Narodil se do rodiny bohatého textilního obchodníka. Jeho otec ovšem rodinné dědictví rozházel.
V 70. a 80. letech 20. století vůbec netušil, že jsou jeho filmy promítány i za železnou oponou, kde byly velmi populární. V tehdejším Československu i zásluhou skvělého dabingu Petra Olivy (†2019).
Zdá se, že ženatý byl celkem čtyřikrát, přesné údaje ovšem zůstávají záhadou.
Jeho první velkou láskou byla herečka Michelle Merciére (1939). Další partnerka, opět herečka Danielle Minazzoli (1941), jej tak uhranula, že si ji 1960 vzal za ženu. Má s ní dva syny, Olivier (1965) je vynikající saxofonista, Christophe hraje na kontrabas. Zmiňované manželství se nakonec rozpadlo.
Ve druhé polovině osmdesátých let 20. století se oženil s další herečkou Muriel Dubrule. Kdy přesně není jisté, tají to. Nikdy dokonce neprozradil ani rok jejich rozvodu. Následně se po jeho boku se objevovaly takové krasavice jako Mireille Darc (†2017) a Jane Birkin (1946), žádná ho ovšem k oltáři nedostala.
Mnoho obdivovatelek měl i v pokročilejším věku. Jeho bělostné vlasy, vousy a džentlmenské vychování z něj udělaly výstavního donchuána. Veřejnost následně překvapil dalším manželstvím, tentokrát s výrazně mladší brazilskou modelkou Ceylou Lacerda. Po jeho boku se začala objevovat od roku 1996.
Podle bulváru to ale nebyla jediná exotická žena v jeho životě. Ačkoliv to nikdy oficiálně nepotvrdil, byl prý také ženatý s Maročankou Aishou Zazar. Důkazem tohoto vztahu má být pařížská restaurace U Velbloudího kopyta, kterou Richard spoluvlastní. Je vyhlášena vynikající africkou kuchyní.
