Trendy tagy Speciál: Hubněte do plavek Výměna manželek 2022 válka na Ukrajině MS v hokeji 2022

Petr Fiala je český politolog, vysokoškolský učitel a politik. Narodil se 1. září 1964 v Brně. Od listopadu 2021 je předsedou vlády České republiky

Kariéra

Absolvoval gymnázium s experimentální výukou matematiky V letech 1983–1988 vystudoval český jazyk s literaturou a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně poté pracoval jako historik starších dějin v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži (1988–1989).

Po listopadu 1989 se vrátil do jihomoravské metropole, kde krátce působil jako novinář v deníku Lidová demokracie. Po odchodu z redakce byl od dubna 1990 zástupcem šéfredaktora Revue Proglas.

Spoluzakládal Katedru politologie na Filozofické fakultě MU jejíž vedení roku 1993 převzal. V témže roce s přáteli založil Centrum pro studium demokracie a kultury jedno z dlouhodobě nejúspěšnějších občanských sdružení. 1996 se habilitoval na pražské Univerzitě Karlově Stal se ředitelem Mezinárodního politologického ústavu MU v jehož rámci spolupracoval i s bývalými politickými vězni. V roce 2002 byl jmenován prvním profesorem pro obor Politologie v České republice

Podílel se na založení prvního českého odborného politologického periodika – Politologického časopisu (1994). 2002 byl jmenován vedoucím nově vzniklé katedry mezinárodních vztahů a evropských studií MU v letech 2005–2011 byl vedoucím Institutu pro srovnávací politologický výzkum. V roce 2003 se stal děkanem Fakulty sociálních studií rok poté byl zvolen rektorem Masarykovy univerzity.

V letech 2009 až 2011 byl předsedou České konference rektorů zastával též řadu dalších veřejných a odborných funkcí. Byl např. členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Akreditační komise MŠMT místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace při Úřadu vlády ČR

Roku 2010 vydal knihu Politika, jaká nemá být.

Ve funkci rektora dostal od prezidenta Václava Klause Zlatou plaketu. V září 2011 se (ještě jako nestraník) stal hlavním vědeckým poradcem premiéra Petra Nečase Na jaře 2012 převzal po Josefu Dobešovi z Věcí veřejných Ministerstvo školství v jehož čele setrval do pádu kabinetu v létě 2013.

Od října 2013 zastává poslanecký mandát v Poslanecké sněmovněka-snemovna Parlamentu ČR do níž kandidoval v předčasných volbách jako nestraník z prvního místa jihomoravské kandidátky ODS

Členem této strany se stal v listopadu téhož roku a na 24. kongresu, který reflektoval drtivou volební porážku, byl v lednu 2014 zvolen jejím čtvrtým předsedou. Tuto pozici obhájil i v letech 2015, 2016 a 2018. V posledním případě získal na ostravském sjezdu téměř 93 % hlasů.

Od listopadu 2017 je místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Je předsedou správní rady nezávislého think-tanku Pravý břeh jehož cílem je přispívat k vytváření ideového zázemí pravicové liberálně-konzervativní politiky.

Osobní život

Jeho dědeček František byl právník který za První republiky pracoval jako vrchní rada politické správy na různých okresních hejtmanstvích, později vykonával funkci státního rady v Brně Babička z otcovy strany byla Židovka celá rodina proto za druhé světové války skončila v koncentračním táboře

Tatínek po válce vstoupil do KSČ z té ovšem vystoupil po událostech v Maďarsku roku 1956. Poté musel pracovat v dělnických profesích. Matka Zdenka pracovala jako úřednice, později jí byl v důsledku onemocnění rakovinou přiznán invalidní důchod.

Roku 1986 se před Vánocemi nechal pokřtít v kapli baziliky na Starém Brně.

Oženil se roku 1992. S manželkou Janou mají tři děti (Jiřího 1993, Martinu a Kláru).

Články