Český herec, dramatik a disident Pavel Landovský, přezdívaný Lanďák, se narodil 11. září 1936 v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod). Zemřel 10. října 2014 ve věku 78 let v obci Kytín (okrese Praha-západ). Poslední rozloučení se konalo v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze dne 17. října 2014.
Nejznámější filmy
Kariéra
Pavel Landovský získal maturitní vzdělání na strojní průmyslovce v Teplicích, kde také propukla jeho láska k divadlu. Než se v polovině 60. let stal členem pražského Činoherního klubu, působil jako elév v mimopražských souborech. V roce 1978 hrál v pražském Bytovém divadle Vlasty Chramostové ve hře Play Macbeth roli Makbetha.
Popularitu získal na konci 60. let díky filmům. Jednou z jeho prvních filmových rolí byl svobodník ve filmu Každý mladý muž z roku 1965. Jedná se o snímek z prostředí základní vojenské služby. Zahrál si také v oskarových Ostře sledovaných vlacích Jiřího Menzela O dva roky později se objevil jako řidič v československé komedii Svatba jako řemen. Ve stejném roce si zahrál Standu Kociána ve filmu podle knihy Vladimíra Párala Soukromá vichřice.
V roce 1969 zaujal v roli traktoristy Tondy Boháčka ve zdařilé komedii Utrpení mladého Boháčka. Ve stejném roce se objevil jako gardista Jindra ve snímku Adelheid. A do třetice rok 1969 a Pavel Landovský jako zlodějíček Sousa v Hříšných lidech města pražského.
V roce 1970 ztvárnil Rudolfa II. v historické komedii Karle Steklého Svatby pana Voka. Popularitu si však získal především jako major Terezky v Černých baronech z roku 1982. Druhou jeho velmi významnou rolí byl sládek v Audienci Václava Havla z roku 1990. V roce 2007 si zahrál ve Vratných lahvích spolu se Zdeňkem Svěrákem. V pokročilém věku hrál ještě ve snímcích Chyťte doktora (2007), Nestyda (2008) či Setkání v Praze, s vraždou (2008).
Pavel Landovský působil také jako dramatik, psal nejen pro divadlo, ale také pro Československý rozhlas. Vytvořil divadelní hry Případ pro vesnického policajta, Hodinový hoteliér, Sanitární noc, Arest či Protentokrát zbohatnem. Dále pak rozhlasové hry Noční linka a Objížďka.
Spolupracoval úzce s Václavem Havlem Hrál spolu s ním v jeho Audienci a také se spolu s ním angažoval v boji proti komunismu. Pavel Landovský podepsal Chartu 77 a významnou měrou se přičinil o její zveřejnění, když dne 6. ledna 1977 vezl ve svém saabu Havla, Ludvíka Vaculíka a několik desítek obálek obsahující text charty. Všiml si, že je mu v patách StB a začal ujíždět. Na čas se mu podařilo pronásledovatele setřást a Havel mohl hodit obálky do poštovní schránky. Landovský se dostal do spárů StB. Následovaly výslechy, zatýkání a v roce 1978 byl dokonce v rámci akce Asanace přinucen k emigraci
28. října 2002 byl vyznamenám medailí Za zásluhy.
Osobní život
V letech 1962 až 1973 byla jeho manželkou dramatička Helena Albertová. Jeho syn Jakub Landovský se stal právníkem a komunálním politikem. V letech 2015 až 2019 byl náměstkem ministra obrany ČR a v srpnu 2019 se stal velvyslancem ČR při NATO
Jeho druhým dítětem je dcera Beatrice Landovská, která se vdala za básníka J. H. Krchovského.
