
POLITIKA

Pavel Bém je český politik, psychiatr a horolezec, v letech 2002–10 primátor hlavního města Prahy, 2004-08 také místopředseda Občanské demokratické strany (ODS) a 2010-13 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PS PČR).
Narodil se 18. července 1963 v Praze (tehdejší Československo).
Vystudoval Gymnázium Na Zatlance a následně všeobecné lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (UK, ukončeno 1987). Posléze se zaměřil na psychiatrii, ze které složil 1990 atestaci. Následně absolvoval dvouletý kurz na baltimorské Univerzitě Johnse Hopkinse zaměřený na protidrogovou politiku a v tomto odvětví pokračoval i v po návratu do vlasti. 1994 složil druhou atestační zkoušku v oboru Prevence a léčení návykových nemocí.
Pracoval v psychiatrické léčebně, na protialkoholním oddělení, později vedl Středisko drogových závislostí při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Kontaktní centrum pro drogově závislé.
K roku 2010 studoval postgraduální program Preventivní medicína na 3. lékařské fakultě UK, který nedokončil.
Ve své lékařské praxi pokračoval i během působení v politice.
Odstartoval ji 1998. V létě tohoto roku se sblížil s Václavem Klausem (*1941) a vstoupil do ODS. Po vnitrostranické krizi na podzim se stal jeho spojencem. V prosinci 1998 byl na čtyři roky zvolen starostou městské části Praha 6. Po komunálních volbách 2002 uzavřela ODS koaliční smlouvu s Českou stranou sociálně demokratickou a on byl zvolen pražským primátorem. Po komunálních volbách 2006 tento post obhájil.
2004 byl zvolen místopředsedou ODS, od 2006 zastával post prvního místopředsedy strany.
Po neúspěchu partaje v krajských a senátních volbách 2008 oznámil, že se rozhodl kandidovat na funkci předsedy strany. Oblastní sněm v Praze 1 mu ale nevyslovil podporu. Koncem listopadu uvedeného roku Klaus svoji kritiku ODS zostřil a jejich názory se začaly rozcházet. Na 19. kongresu v prosinci 2008 souboj o post šéfa strany s Mirkem Topolánkem (*1956) prohrál a neobhájil ani funkci prvního místopředsedy, čímž opustil její nejužší vedení.
Podporoval kandidaturu Prahy na uspořádání letních olympijských her 2016, na kterou magistrát vydal zhruba 70 milionů korun.
Bránil se svolání mimořádného regionálního sněmu, o jehož konání v dubnu 2010 rozhodla rada pražské ODS. Kvůli jejím historicky nízkým volebním preferencím v ní začaly sílit názory na odvolání Běma a jeho spřízněnců z vedení pražské větve partaje. Jedním z důvodů odvolání měla být kauza Opencard. Primátorský post opustil v listopadu 2010.
V listopadu 2008 se vyslovil proti přijetí Lisabonské smlouvy, kterou za ČR podepsal jeho stranický kolega Topolánek.
V dubnu 2009 byl vyhlášen vítězem 17. ročníku ankety Ropák roku upozorňující na antiekologický čin. Na cenu byl nominován mj. za prosazování výstavby mrakodrapů na Pankráci, kterou kritizoval Výbor světového kulturního dědictví UNESCO.
Výrazně zasáhl do soutěže o novou podobu Národní knihovny. Přes počáteční nadšení se po Klausově kritickém hodnocení přidal na opačnou stranu a razantně se postavil proti vítěznému návrhu architekta Jana Kaplického (†2009).
Média také upozornila na sporný prodej luxusního hotelu Praha firmě Falkon Capital, který začal za jeho starostování v Praze 6. Zakladatel uvedené společnosti byl dle tajných služeb spojen s lidmi kolem gruzínské mafie, přesto hotel získala, i když v soutěži skončila na druhém místě a nabídla o 200 milionů korun méně, než se očekávalo.
2007 získal spolu s manželkou 3,5 milionu korun od spolumajitele mostecké těžební společnosti Czech Coal Petra Pudila (*1974) za to, že se vzdal bytu s regulovaným nájmem.
V březnu 2012 zveřejnila MF DNES záznamy odposlechů z roku 2007 pořízených údajně BIS. Z nich se potvrdily dlouhotrvající spekulace, že Roman Janoušek (*1968), označovaný za jednoho z pražských kmotrů, zásadně ovlivňoval jeho politická rozhodnutí.
Na nátlak Bohuslava Svobody (*1944) a Petra Nečase (*1964) v březnu výše uvedeného roku požádal o pozastavení členství v ODS. Další spolustraníci Miroslava Němcová (*1952) a Zbyněk Stanjura (*1964) jej sice vyzvali ke složení poslaneckého mandátu, on však následující měsíc pouze vystoupil z poslaneckého klubu strany a do konce volebního období fungoval jako nezařazený poslanec.
V lednu 2013 mu bylo členství ve straně obnoveno.
Začal se věnovat podnikání v realitách. 2015 se stal jednatelem společnost Levanders s nejasnou strukturou vlastníků. Později se stal vedoucím lékařem v pražském Středisku pro rodinnou terapii na adiktologické klinice.
2023 se stal na Magistrátu hlavního města Prahy členem protidrogové komise. 2025 pomáhal formulovat program třetí Babišovy vlády v oblasti drog a duševního zdraví. Po jejím jmenování v prosinci uvedeného roku potvrdil, že přijal nabídku stát se novým protidrogovým koordinátorem. Kromě toho uvedl, že o spolupráci s ním usilovalo několik členů strany Motoristé sobě, kteří jej měli vyzývat k návratu do aktivní politiky. Do zmíněné funkce byl jmenován v lednu 2026.
V březnu 2026 se začalo spekulovat o tom, že by se mohl stát lídrem kandidátní listiny hnutí ANO 2011 pro volby do zastupitelstva Prahy 2026, ale nakonec se kandidátem na post primátora stal Ondřej Prokop (*1986). V květnu 2026 bylo oznámeno, že ke konci června téhož roku skončí na pozici protidrogového koordinátora v souvislosti s reorganizací a zrušením této funkce.
Vydal knihy Třetí Everest (2007), Pár pražských polopohádek (2010) a K2 Královna hor (2014)
Je jeho dominantním koníčkem. V květnu 2007 vystoupil jako desátý Čech na vrchol Mount Everestu. Většinu výstupu zvládl bez kyslíku, od Jižního sedla (8 000 m n. m.) jej už však využil, a to z časových důvodů.
V únoru 2011 dokončil horolezecký program Seven Summits (Sedm vrcholů) předpokládající zdolání nejvyšších vrcholů všech 7 kontinentů.
1. srpna 2012 se mu podařilo bez použití kyslíku vystoupit na vrchol druhé nejvyšší hory světa K2. Stal se tak teprve třetím Čechem, který to dokázal.
8. května 2015 vystoupil na vrchol osmé nejvyšší hory světa Manáslu (8 163 m n. m.). Společně s francouzským horolezcem Danielem de Gabaiem dokázali na vrchol osmitisícovky vystoupit během čtyř dnů alpským stylem, bez použití výškových nosičů a umělého kyslíku, navíc ji ze severního sedla Manaslu sjet na lyžích až do základního tábora.
20. července 2018 vystoupil bez použití výškových nosičů a umělého kyslíku, spolu s dalšími pěti horolezci, na vrchol další osmitisícovky Nanga Parbat (8 125 m n. m.).
Je laureátem mimořádné Ceny Přístav, kterou mu v roce 2010 udělila Česká rada dětí a mládeže + členem dozorčí rady Nadačního fondu Václava Klause.
Od 70. let je skautem (nejdříve ilegálním), pak vedoucím 21. vodního oddílu střediska Šipka, jeho přezdívka je Střívko.
Jeho manželkou je Radmila Bémová (*1965). Vzali se 1990 a mají syny Jáchyma a Matouše.
Oficiální webové stránky (neaktualizované)
Oficiální profil na Facebooku (neaktivní)








