Trendy tagy Čauky lidi Survivor 2022 Pavel Trávníček Výměna manželek 2022 Devadesátky (seriál)

Pandora Papers je mezinárodní projekt pojmenovaný po legendární Pandořině skříňce, ve které bylo zamknuto všechno zlo, bědy a svízele světa. Pracovalo na něm více než šest stovek novinářů, přičemž v říjnu 2021 zveřejnili skrze Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) dokumenty o daňových únicích a praní špinavých peněz skrze přesuny kapitálu do daňových rájů, kterých se dopouštějí stovky miliardářů a vysoce postavených politiků.

Zpracovali data o velikosti téměř tří terabajtů, což je více než dva miliony disket (respektive dvanáct milionů dokumentů uniklých ze 14 právních kanceláří poskytujících offshorové služby).

Zahrnují právníky, bankéře, daňové poradce a také společnosti na správy a prodeje firem. Ti všichni pomáhají přelévat miliardy dolarů získaných z úplatků, zločinu, vyhýbání se daňové povinnosti, ale i peněz z vytunelovaných bank a společností.

Výsledkem je nový pohled do stínové ekonomiky naší planety. Pět let po zveřejnění aféry Panama Papers odhalující, jak právníci z Mossack Fonseca pomáhali mocným unikat spravedlnosti, se potvrzuje, že zneužívání offshorového systému není jen otázkou několika bezcharakterních jedinců.

Mezi třicítkou bývalých nebo současných hlav států a vlád, podezřelých ze zneužití tohoto systému, je i český premiér Andrej Babiš.

Informace Pandora Papers dokládají přesun jím nezdaněných 22 milionů dolarů (necelých 400 milionů korun) do zahraničí prostřednictvím jeho offshorových firem. Britský deník The Guardian popisuje, že v roce 2009 skrze „spletitou strukturu zahraničních firem“ a „tajné půjčky“ přesunul z ČR bez zdanění finance na nákup nemovitostí ve Francii, včetně zámečku Château Bigaud na Azurovém pobřeží.

V uniklých dokumentech figuruje dalších více než 300 Čechů, včetně bývalých ministrů, lokálních politiků, bankéřů, zbrojařů, realitních i mediálních magnátů i nejbohatších lidí Česka, a 178 offshorových firem s českým pozadím.

Dalšími podezřelými jsou například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho černohorský kolega Milo Đukanović, bývalý britský premiér Tony Blair, hlavy Gabonu Ali Bongo Ondimba, Keni Uhuru Kenyatta, či Ekvádoru Guillermo Lasso, katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání, nebo jordánský král Abdalláh II.

Články