Orličtí vrazi je označení zločinecké skupiny pěti vrahů, která v letech 1991–1993 zavraždila pět lidí, vesměs podnikatelů, za účelem peněžního zisku. Oběti většinou ukrývala do sudů, následně zabalených do pletiva shozených ze Žďákovského mostu do Orlické přehrady.
Členové
1. Karel Kopáč, bývalý člen Útvaru rychlého nasazení, v lednu 1994 po dopravní nehodě na invalidním vozíku. Odsouzen na 21 let, 2004 spáchal ve vězení sebevraždu.
2. Irena Meierová (1962), Kopáčova sestra, odsouzena na 12 let, následně jí byl trest snížen na 10 roků.
3. Petr Chodounský (1965), milenec Meierové, odsouzen na 14 let.
4. Vladimír Kuna (1964), Kopáčův kamarád z dětství, autor nápadu ukládat děla obětí do sudů a následně je zalít louhem (ten jim dodal vrah Ivan Roubal), původně odsouzen na doživotí, následně mu byl trest snížen na 25 let, propuštěn za dobré chování 2013.
5. Ludvík Černý (1965), vykonavatel vražd, odsouzen na doživotí, žádost o podmínečné propuštěnímu mu byla 2017 zamítnuta. Ve vězení si změnil příjmení na Zámečník.
Oběti
1. Aleš Katovský, zlatník, Kopáč mu dělal bodyguarda. 5. dubna 1991 jej Černý zavraždil střelou do hlavy při řízení automobilu poté, co byl vylákán do Rudné u Prahy pod smyšlenou záminkou neproběhnuté směny valut. Jeho mrtvé tělo následně zabalili do pletiva a vhodili do Orlické přehrady.
2. Leorent Lipoveci, přistěhovalec z Kosova. Zavražděn 9. ledna 1992 střelou do hlavy u Kunova domu v Rudné, kde chtěl dotyčný koupit zbraň. Černý po vykonané vraždě nosil zlatý řetízek mrtvého. Jeho tělo bylo v zavařeném sudu vhozeno do Orlické přehrady.
3. Vlastimil Hodr, starožitník, zastřelen Černým za bílého dne v blízkosti benzínové pumpy na Plzeňské ulici v Praze. Okradl ho o nikdy nenalezené zlaté buly a jeho tělo s Kunou a Kopáčem rozřezali (byl mohutné postavy) a v zavařeném sudu opět vhodili do Orlické přehrady.
4. Anna Medková, Kunova matka, majitelka sadomasochistického klubu. Její syn chtěl dědit a odmítal čekat na její přirozenou smrt. 7. února 1992, v den jejích 53. narozenin, jí při otevření explodoval v rukou balíček s výbušninou vyrobený Kopáčem. O pár dnů později podlehla způsobeným zraněním.
5. Jaroslav Meier, manžel Meierové. Kopáč věřil, že opravdu velké peníze se dají vydělat provozováním erotického klubu. Na jeho pořízení však neměl prostředky, proto oslovil svého švagra s prosbou o ručení domem za bankovní půjčku. Ten, jelikož dům vlastnoručně postavil, nabídku odmítl.
O bratrově neúspěchu se dozvěděla Meierová, která mu koncem roku 1992 nabídla, že pokud manžela zabije, ona dům zdědí a bude jím za půjčku ručit. Svého chotě se toužila zbavit, protože chtěla žít s Chodounským. Kopáč byl proti a před sestrou pouze předstíral zájem na vraždě jejího muže. Dokonce slíbil, že sám obstará vraha a zaplatí mu, pokud bude zajištěno ručení domem.
Nájemného zabijáka sehrál jeho známý, kterému Meierová odevzdala obálku s penězi podsunutou jejím bratrem. Netušila, že v ní jsou pouze nastříhané noviny. Poté, co vyšlo najevo, že slib nedodrží, obrátili se Meierová s Chodounským přímo na Černého. Ten vraždu provedl 6. července 1993 na chodbě domu Meierů v Rudné u Prahy čtyřmi ranami ze samopalu Škorpion.
Nálezy mrtvol a přiznání
1993 získali kriminalisté z podsvětí pouze velmi stručnou a neověřenou informaci o „mizejících“ podnikatelích. Jiná, opět velmi neurčitá sdělení naznačovala, že se Černý chlubil „odděláním“ několika lidí. Důkazy však chyběly, stejně jako jména možných obětí.
Prvním hmatatelným důkazem byl nález stop krve na sedadle vozidla, které Černý prodal v autobazaru. Zjistilo se, že auto patřilo stále pohřešovanému Katovskému. Z podsvětí přišla informace o pohřebišti podnikatelů na dně nějaké přehrady. Policie začala bezvýsledně pátrat na Slapech.
Při prověřování Černého byly zajištěny záznamy z půjčovny vozů, které nejenom prokázaly, že si vypůjčil Avii v době některých vražd, ale dle počtu najetých kilometrů byl za pravděpodobné místo, kde se vrazi zbavovali těl, označen Orlík.
Prozkoumávání jeho dna bylo zahájeno 10. července 1995 báňskými potápěči. Policie totiž tehdy ještě neměla vybavení použitelné v hloubkách desítek metrů. Na místo průzkumu se dostavil i štáb TV Nova, kvůli kterému byla zpočátku vyšetřování vytvořena krycí historka o čištění dna přehrady. Po několika dnech byly nalezeny dva sudy s lidskými ostatky a tělo zabalené v pletivu.
Když se o tomto z televizní obrazovky dozvěděl Kopáč, rozhodl se spáchat neúspěšnou sebevraždu střelou do rozkroku. Poté, co od vyšetřovatelů zjistil, že Černý zapírá a ostatní členové gangu se snaží všechnu vinu svalit na něj, písemně se doznal. Toto přiznání se stalo hlavním důkazem celého případu.
Soud
18. dubna 1997, po devíti zasedáních (proces trval 4 měsíce), padly konečné rozsudky. Všichni odsouzení se vůči výše uvedeným trestům odvolali, rozsudky se jim zdály příliš přísné.
Odraz v kultuře
2005 natočil režisér Jiří Svoboda (1945) film Sametoví vrazi, kterému tato kauza posloužila jako námět.
2022 se objevila jako jedno z témat v seriálu Devadesátky.
