Olga Havlová, rozená Šplíchalová, byla první manželka československého (a posléze) českého prezidenta Václava Havla a zakladatelka Výboru dobré vůle
Narodila se 11. července 1933, zemřela 27. ledna 1996 (v obou případech v Praze).
Kariéra
Vyrůstala ve skromných poměrech mezi dětmi, které mezi sebou nedělaly žádné rozdíly a vzájemně se podporovaly. Tady se naučila pomáhat druhým a tato potřeba ji provázela celý život.
Ke studiu příležitost neměla, ani o to sama nestála. Chtěla si začít vydělávat, aby mohla stát na vlastních nohou. Zaučila se jako opravářka punčoch u Bati ale v šestnácti letech měla vážný úraz. Stroj jí rozdrtil několik článků prstů na levé ruce. Poté vystřídala několik zaměstnání, např. byla prodavačkou skladnicí i úřednicí
Aby mu byla nablízku Václavu Havlovi přijala i místo biletářky v Divadle Na zábradlí Po potlačení Pražského jara i později v období normalizace stála po jeho boku proti politické represi Po jeho uvěznění v roce 1979 převzala některé jeho povinnosti. Pokračovala ve vydávání Edice Expedice, přijímala zahraniční návštěvy, poskytovala rozhovory. Stala se první dámou českého disidentu
V 80. letech 20. století definitivně vystoupila z manželova stínu. V době perestrojky i v Československu pronásledování odpůrců režimu sláblo a vytvářely se nové možnosti, např. v oblasti samizdatu S ním měla velké zkušenosti, které mohla využít. Začala se proto významně podílet na vzniku a existenci Originálního videožurnálu a časopisu O divadle.
29.12.1989 Národní shromáždění zvolilo Václava Havla prezidentem Nechtěla, aby manžel přijal tuto funkci, obávala se, že by mohl ztratit svou vlastní identitu. Dle jejího názoru vysoká funkce nutí člověka dělat kompromisy, které by jako soukromá osoba dělat nemusel.
Na roli první dámy si zvykala těžce. Dostávala se do situací, kdy musela reprezentovat, ale přesto dokázala udržet přesnou hranici mezi společenskou povinností a vlastním soukromím.
V roce 1990 spolu s přáteli z Charty 77 založila Výbor dobré vůle - nadaci Olgy Havlové Jejím cílem je pomáhat lidem se zdravotním nebo sociálním handicapem aby se mohli co nejlépe začlenit do společnosti. K pátému výročí jeho založení rozhodla, že zmíněná instituce bude každoročně v květnu udělovat Cenu Olgy Havlové osobnosti z okruhu lidí se zdravotním postižením.
V roce 1991 ji norská nadace Stiftelsen Arets Budeie udělila prestižní cenu Žena roku 1991. 1995 byla oceněna medailí Přemysla Pittra a stala se Ženou roku České republiky
Roku 1997 jí byl in memoriam propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva
Osobní život
Když jí bylo šest let, rodiče se rozešli.
V roce 1956 se v kavárně Slávie náhodou seznámila s Václavem Havlem Jeho matka mu tuto známost rozmlouvala, ale když se 1964 tajně vzali, dovolila, aby se k ní společně nastěhovali. Vztahy plynoucí ze společné domácnosti ovšem nebyly ideální, manželé si tedy koupili chalupu na Hrádečku u Trutnova kde trávili většinu času.
Roku 1994 se k ní štěstí otočilo zády. V květnu uklouzla a utrpěla zlomeniny ruky a nohy. Když se koncem léta uzdravila, přišla další rána. Zjistila, že má rakovinu Odmítla se léčit na nějaké renomované zahraniční klinice a rozhodla se pro pražskou Všeobecnou fakultní nemocnici
Naposledy se na veřejnosti objevila na podzim 1995. Boj s chorobou nakonec prohrála. Pohřbena je na Vinohradském hřbitově
