Nikola Zdráhalová: česká rychlobruslařka – nejnovější zprávy a fotografie

Kariéra

Původně se věnovala lednímu hokeji, hrála za Dvůr Králové nad Labem a pražskou Slavii. Její otec je také hokejovým trenérem. K rychlobruslení přestoupila 2011. Již na podzim toho roku absolvovala závod Světového poháru juniorů, v něm se jí podařilo kvalifikovat na Zimní olympijské hry mládeže 2012, na kterých se v závodě na 500 m umístila na osmé příčce.

Ročník 2012/13 završila první účastí na Mistrovství světa (MS) juniorů. Díky překonaným limitům debutovala na podzim 2013 v seniorském Světovém poháru (SP), zároveň nadále závodila i v tom juniorském. Při premiérovém startu na Mistrovství Evropy (ME) 2014 skončila na 25. místě. Kvalifikovala se do závodu s hromadným startem na MS na jednotlivých tratích 2015, kde díky zisku jednoho spurterského bodu obsadila 11. příčku.

Na světovém šampionátu 2016 startovala na distanci 1000 m (23. místo), v závodě s hromadným startem (18. místo) a s českým týmem ve stíhacím závodě družstev (7. místo). Při své čtvrté účasti na kontinentální šampionátu se na ME 2017 poprvé dostala do nejlepší desítky (devátá pozice). Téhož roku startovala na MS na jednotlivých tratích. V závodě na 3 km byla osmnáctá, na kilometrové vzdálenosti skončila na poslední 24. příčce a trať 1500 m, i závěrečný závod s hromadným startem, dokončila shodně na 15. pozici. V roce 2017 se poprvé zúčastnila MS ve víceboji, kde se umístila na 17. místě.

Na ME 2018 bylo jejím nejlepším umístěním sedmá příčka na trati 1500 m. O několik týdnů později se premiérově představila v olympijských závodech. Na ZOH 2018 jihokorejském Pchjongčchangu se závodě na 3000 m umístila na 15. místě, na poloviční trati byla jedenáctá, na kilometrové distanci devatenáctá a v závodě s hromadným startem osmá. Na následném vícebojařském MS skončila na osmé příčce. Startovala také na ME 2019, kde byla dvanáctá, na MS na jednotlivých tratích (1500 m 17. místo, závod s hromadným startem 16. místo) a téhož roku na MS ve víceboji (15. místo).

Zúčastnila se rovněž ME 2020, kde ve čtyřech závodech na jednotlivých tratích obsadila 8. (1500 m), 9. (1000 m), 10. (3000 m) a 11. místo (500 m). Na MS na jednotlivých tratích 2020 byla nejlépe čtrnáctá (3000 m) a patnáctá (1500 m), na vícebojařském MS obsadila 11. příčku. 2021 vyrovnala na evropském šampionátu své nejlepší umístění ve víceboji, 9. pozici, a na MS skončila ve třech závodech dvakrát na čtrnáctém a jednou na šestnáctém místě. Během závodů SP v prosinci 2021 překonala několik svých osobních rekordů, na ZOH 2022 v čínském Pekingu však bojovala s poklesem formy a vlastní psychikou, jejím nejlepším výsledkem během února 2022 byla 18. příčka na trati 3000 m. Poté se rozhodla, i kvůli zranění, předčasně ukončit sezónu a následně oznámila, že přerušuje sportovní kariéru.

K rychlobruslení se po zdravotní pauze vrátila po dvou a půl letech na podzim 2024. Na mezinárodní scéně se znovu objevila v závodech SP v kanadském Calgary během ledna 2025, kde si vylepšila osobní maximum na trati 5000 m. V březnu 2025 dosáhla v norském Hamaru na MS pátého místa na trati 1500 m (její nejlepší umístění na vrcholných akcích), deváté příčky na kilometru a desáté v závodě na 3000 m.