Trendy
válka na Ukrajině StarDance 2024 Bachelor Česko 2024 Český slavík 2024

Národní divadlo (ND) v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice. Novorenesanční budova od architekta Josefa Zítka (†1909) na rohu Národní třídy a Masarykova nábřeží pražského Nového Města je národní kulturní památka a jedna z nejvýznamnějších staveb v zemi, jak z hlediska národního, kulturního, historického, tak i čistě architektonického.

Navazovalo na činnost Prozatímního divadla a bylo otevřeno 1881, resp. po požáru znovu 1883. Dnes (kromě scény v hlavní budově) pod něj spadá ještě sousední Nová scéna ​a v jiných částech Prahy se nacházející Stavovské divadlo a Státní opera.

Soubory ND jsou rozděleny na Činohru, Operu, Balet a Laternu magiku.

Návrhy a financování

O jeho výstavbě začali čeští vlastenci uvažovat už 1844.

V dubnu 1851 vydal Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek.

Ty, společně s loteriemi, ovšem nebyly jediným zdrojem financování. Prostředky poskytlo i České království prostřednictvím subvencí schválených Českým zemským sněmem nebo zemským výborem. Výstavu k zahájení jeho výstavby navštívil také císař František Josef I. (†1916) a při té příležitosti věnoval osobní příspěvek ve výši 5 tisíc zlatých. Když se později dověděl o jeho požáru, ihned věnoval dalších 13 tisíc.

Přispěli rovněž ruský car a česká šlechta: z nejvýznamnějších lze uvést knížete Lobkovice (6 tisíc zlatých), hraběcí rodiny Chotků (přes 4,5 tisíce), Kolovratů (přes 4 tisíce), objevují se jména Schwarzenberků, Kinských, Černínů, Nosticů, Harrachů a dalších. Nezanedbatelné částky věnovali i národní vědci a umělci.

V současnosti (2022) jsou hlavními sponzory, partnery a mecenáši ND Raiffeisenbank, Škoda Auto, Pilsner Urquell, Česká pošta, Moser, Generali Česká pojišťovna, případně rodina Kolowrat-Krakowských. Mediálními partnery jsou Česká televize, Český rozhlas a mediální skupina Mafra.

Základní kameny

1852 byl zakoupen pozemek pro stavbu. 16. května 1868 byl položen, za velikých slavností, základní kámen, současně s premiérou opery Dalibor od Bedřicha Smetany (†1884).

Původně měly být dovezeny pouze dva základní kameny, a to z hory Říp a Radhoště, nakonec však byly dodány i další, např. z Blaníku, vyšehradské skály, Hostýna,Trocnova, Buchlova, Helfštýnu atd. Dodatečně (1869) dorazila též mramorová deska od českých krajanů z amerického Chicaga.

1865 byl vyzván profesor pozemního stavitelství na pražské technice Zítek k vypracování návrhu budovy. Ten pak zvítězil v dodatečném konkurzu a 1867 začaly práce na staveništi.

Otevření, požár, obnova

Poprvé bylo otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa ( †1889) premiérou Smetanovy Libuše.

Prvním ředitelem byl jmenován operní zpěvák a pedagog Jan Nepomuk Maýr (†1888). 12. srpna 1881 došlo k požáru, který zničil střechu, hlediště, jeviště a též oponu od Františka Ženíška (†1916).

Neštěstí bylo popisováno jako celonárodní katastrofa a vyvolalo obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých, přispělo v ní 45% obyvatel Prahy. Budovu po požáru dokončil stavitel Josef Schulz (†1917). Opětovně bylo otevřeno 18. listopadu 1883, znovu představením Smetanovy Libuše.

V 70. letech 20. století se stav historické budovy ukázal jako velmi špatný, proto byla podniknuta rozsáhlá rekonstrukce. Byl také zmenšen přilehlý klášter voršilek a na zabrané ploše vznikly nové budovy, pojmenované jako Nová scéna (dokončena 1983, architekt Karel Prager), Provozní budova a Restaurační budova.

V květnu 2012 začala kompletní rekonstrukce pláště ND, byla ukončena v prosinci 2015.

Popis

Pyšní se velice dobrou akustikou a slyšitelností i v nejsvrchnějších patrech. Nad hledištěm visí 2 tuny těžký lustr o šířce 3 metry a délce 5,5 metrů, který má 223 žárovek. Opravuje se v půdním prostoru, kam se dle potřeby vytáhne.

Mezi jevištěm a hledištěm jsou 3 opony. Železná pro případ požáru, druhá namalována Vojtěchem Hynaisem (†1925) oslavuje obětavost českého národa při budování ND a třetí červená, sametová a ručně roztahovaná. Nad nimi lze spatřit slavný nápis Národ sobě.

Ve foyer a dalších prostorách jsou busty osobností, které se mimořádně zasloužily o jeho vznik, ale také malby Ženíška a Mikoláše Alše (†1913). Střechu zdobí trojspřeží (triga) Bohuslava Schnircha (†1901).

2015 byla otevřena Síň slávy ND, a to u příležitosti oficiálního zahájení 133. sezony provozu instituce.

Ředitelem je od roku 2013 režisér Jan Burian (1959), dvacátý v pořadí.

Na jeho prknech vystupovalo i vystupuje mnoho vynikajících umělců, probíhají zde rovněž poslední rozloučení s těmi nevýznamnějšími českými kulturními osobnostmi (Luděk Munzar, Václav Postránecký, Jan Tříska), předávají se v něm Ceny Thálie.

Oficiální webové stránky

Články