Trendy tagy Speciál: Hubněte s námi válka na Ukrajině MasterChef Česko 2022 komunální volby 2022

Masová migrační krize v Evropě vypukla v roce 2015, kdy do Evropské unie dorazilo přes milion migrantů. Uprchlická krize nastala kvůli velkému počtu uprchlíků a ekonomických migrantů, kteří zamířili do EU v krátkém časovém období.

Kdy a proč krize vypukla

Počty migrantů rostly v souvislosti s Arabským jarem i probíhajícími válečnými konflikty. Jednalo se o kombinaci více faktorů. Své sehrála také touha po zisku převaděčů či vidina štědrých sociálních dávek. Objevuje se také názor, že běženci touží po snadnějším životě. Dalšími příčinami jsou také populační exploze a náboženský, etnický a ekonomický útlak v zemích původu. Velkou roli sehrál také vzestup tzv. Islámského státu. Například v důsledku občanské války v Sýrii hledaly útočiště v okolních státech více než 4 miliony uprchlíků.

Vypuknutí krize bývá spojováno s rokem 2015, důležité je však také to, co tomu předcházelo. Počet nelegálních migrantů, kteří se pokoušeli dostat přes Středozemní moře ze severní Afriky do Itálie, začal neúnosně růst už od roku 2007. EU začala hledat řešení tohoto problému a na Středozemním moři začala hlídkovat agentura na ochranu evropských hranic Frontex.

V řadě arabských zemí došlo k destabilizaci v důsledku Arabského jara, což znamenalo zvýšení počtu migrantů. V roce 2011 pak vypukla občanská válka v Sýrii. V roce 2013 pak došlo ke zhoršení bezpečnostní situace v Libyi.

Počet žádostí o azyl v EU se vyvíjel následovně:

  • 2010 – 260 000
  • 2011 – 302 000
  • 2012 – 319 000
  • 2013 – 435 000
  • 2014 – 626 000
  • 2015 – 1 256 000

Ekonomičtí migranti

Lidé však neodcházejí ze zemí svého původu jen kvůli válečnému konfliktu či utlačování. Lidé migrují také z ekonomických důvodů. V takových případech je řeč o ekonomických migrantech.

Migranti v Řecku

Nejvíce běženců během masivní migrační vlny se dostalo v roce 2015 do EU přes Řecko. Jednalo se přibližně o 860 tisíc běženců. Dohoda Evropské unie s Tureckem z roku 2016 přispěla k tomu, že se příliv migrantů touto trasou výrazně snížil. Ankara zpřísnila hraniční kontroly. Na oplátku EU přislíbila bezvízový styk pro občany Turecka a obnovení jednání o vstupu této země do EU. Turecko se také dočkalo finanční pomoci z Bruselu. V migrační dohodě bylo stanoveno, že každý nelegální migrant, který se do Řecka dostane z Turecka, který nemá nárok na udělení azylu, bude vrácen zpátky do Turecka.

Na řecký ostrov Lesbos v Egejském moři však i přes zmíněnou dohodu dál připlouvají migranti z Turecka. I v roce 2019 tak bylo Řecko hlavní vstupní branou běženců přes Středomoří do EU. Zopakovala se tak situace z roku 2015, i když ne v tak masivním měřítku. Například v srpnu 2019 dorazilo do Řecka přes 7000 migrantů (největší měsíční počet za poslední tři roky). Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dokonce hovoří o 8103 lidech.

Uprchlické tábory v Egejském moři hlásí dlouhodobě přeplněnou kapacitu. Například v táboře Moria, který byl původně dimenzován pro 3000 běženců, bylo podle deníku Kathimerini v roce 2019 na 8700 migrantů. Nacházelo se zde 3000 dětí, z toho 520 bez doprovodu. Celkem se mělo v roce 2019 podle Dětského fondu OSN (UNICEF) nacházet v na území Řecka v uprchlických táborech zhruba 32 tisíc dětí.

Ne vždy bylo Řecko hlavní vstupní branou. Toto smutné prvenství mu v roce 2016 sebrala Itálie a následně pak Španělsko. V roce 2019 však běženci znovu nejvíce proudí právě přes Řecko. Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias si kvůli tomu předvolal tureckého velvyslance v Řecku a vyzval Turecko, aby plnilo své povinnosti vyplývající z dohody s EU.

Migranti v Německu

Německá migrační politika přispěla k tomu, že do Německa míří největší množství žadatelů o azyl v rámci evropské migrační (uprchlické) krize. Nejhorší situace panovala na podzim 2015, kdy byl počet příchozích migrantů tak vysoký, že tamní úřady nezvládaly přijímat žádosti o azyl.

V roce 2015 dosáhl v Německu počet žadatelů o azyl 441 800. Což bylo 35,2 % z celkového počtu žadatelů v EU.

V létě 2015 německá vláda dokonce odhadla, že se do Německa dostane do konce roku až 800 tisíc ekonomických migrantů a uprchlíků. Bavorští politici se nechali slyšet, že nebude v silách Bavorska postarat se o všechny migranty. Bylo třeba, aby ostatní spolkové země nabídly běžencům pomoc. V Německu bylo zavedeno přerozdělování migrantů podle Königsteinského klíče.

Na konci srpna 2015 prohlásila kancléřka Angela Merkel že Německo situaci s uprchlíky zvládne. Její další vyjádření v podobném duchu, vyvolala bouřlivou diskuzi a ostrou kritiku. V první polovině roku byla německá veřejnost přijímání uprchlíků nakloněna, situace se však začala pomalu obracet. Přibývalo protiimigračních názorů. Velký vliv na tom měly silvestrovské sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem a dalších městech na přelomu let 2015 a 2016, které podle svědků a poškozených páchaly skupiny mužů arabského a severoafrického vzhledu.

Migranti dnes a hledání vhodného řešení

Evropská unie usiluje o azylovou reformu už od vrcholu migrační krize v roce 2015. Politici se ale zatím nedokázali shodnout na její podobě. Což v souvislosti s tím, že v současné době počty migrantů znovu rostou, není dobré znamení.

Hodně diskutovaná je otázka systému dobrovolného přerozdělování migrantů zachráněných v centrálním Středomoří. Tito migranti totiž neúnosně zatěžují hlavně dvě země - Maltu a Itálii. Na stole tak leží návrh čtyř zemí EU (Německo, Francie, Itálie a Malta), který by měl Itálii a Maltě odlehčit. Návrh vyzývá ostatní státy EU k dočasné solidaritě. Podle českého ministr vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) je to však cesta k novým povinným kvótám. EU by podle Hamáčka měla podporovat ty země, ze kterých se migranti dostávají do Evropy.

Dle Hamáčka by také mohlo pomoci posílení libyjské pohraniční stráže.

Současný stav migrační krize

Svět upírá zrak na dění v Turecku. Turecko ve středu 9. října 2019 zahájilo vojenskou operaci v příhraničí sousední Sýrie

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl na Twitteru, že cílem operace nazvané Pramen míru je zničit „teroristický koridor a vnést do regionu mír a pokoj.

Ankara sklidila za tento postup kritiku od mnoho zemí, včetně České republiky. Erdogan boj proti syrským Kurdům hájil a vyslal směrem k evropským politikům vzkaz, že pokud budou označovat tureckou operaci v Sýrii za invazi, pak může Turecko poslat do Evropy syrské uprchlíky kteří jsou na jeho území. Doslova hovořil o 3,6 milionu syrských běženců.

Články