Meteorický roj je astronomický jev vznikající, když Země při svém pohybu zkříží pás meteoroidů (jejich fragmentů), kopírujících oběžné dráhy mateřských těles, většinou komet (aktivních i vyhaslých). Je tvořen meteory.
Charakteristika
Meteoridy mohou po zkřížení dráhy Země vletět do její atmosféry. Jedná se většinou o malá tělesa pohybující se rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu (asi 40 000 až 250 000 km/h). Agresivní plyny v horních částech atmosféry způsobí jejich okamžité hoření, proto se obvykle ve zlomku sekundy vypaří. Tím dochází ke známému světelnému úkazu.
Některá tělesa ovšem tento průlet "přežijí", ale husté plyny v nižších vrstvách atmosféry prudce sníží jejich pádovou rychlost asi na 90 metrů za sekundu (asi 320 km/h). Tomu, co z nich zůstane po dopadu na zem, se říká meteorit.
Nejznámější meteorické roje
Kvadrantidy: jejich název pochází z označení zaniklého souhvězdí Zední kvadrant. Jsou aktivní od 1. do 6. ledna.
Lyridy: pojmenovaný podle souhvězdí Lyry. Roj je aktivní od 19. do 25. dubna, ví se o něm již 2 600 let.
Arietidy trvají každoročně od 22. května do 2. července a poprvé byly pozorovány v Anglii během léta roku 1947.
Perseidy jsou označeny dle souhvězdí Persea. Roj je činný od 17. července do 24. srpna. Lidově bývají nazývány Slzami svatého Vavřince podle světce, který má svátek 10. srpna (toho dne byl ve 3. století umučen). Nejstarší informace o něm pocházejí z Číny a roku 36.
Orionidy jsou spojený s Halleyovou kometou (její první spojení s nimi bylo popsáno roku 1800). Jejich název je odvozen od souhvězdí Oriona. Trvají přibližně jeden týden na konci října.
Leonidy jsou rojem spojeným s mateřskou kometou Tempel-Tuttle. Vrcholí okolo 17. až 18. listopadu. Označení souvisí s latinským pojmenováním souhvězdí Lva. Jeho dráhu vypočítal roku 1866 italský astronom Giovanni Schiaparelli (†1910).
