Masopust (lidově ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třídenní svátek (i slavnostní období) mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek nastávající po svátku Tří králů (6. ledna) má pevné datum, konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí v rozmezí od poloviny února do počátku března.
V minulosti se na Popeleční středu naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní (čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice nebo pečené brambory).
O půlnoci jí předcházející vždy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k pomyslnému rozchodu.
Původ
Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se totiž slaví i v jiných slovanských zemích, třebas Rusku. Zde se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy známé z českého prostředí, například kobyla nebo medvěd.
Jiný výklad jeho původu vychází ze starověkého římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, např. Bakchuse.
Charakteristika
V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (termín karneval pochází nejspíše z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami (čtyřtýdenním adventním a čtyřicetidenním předvelikonočním). Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky, ale také svatby.
Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný, spojeným se zabijačkou a hostinou.
Jeho poslední tři dny, tedy od neděle do úterý, se konají různé rituální úkony, průvody masek, scénické výstupy a taneční zábavy.
V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období.
Oblasti ČR
V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek obcházející s muzikou vesnice. Tento akt doprovází specifické chování s dlouhou tradicí. Mnohde se vybírá do košíku kořalka,vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti (smažené, lehce nafouklé pečivo, drobné a křehké). Veškeré produkty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.
Při některých obchůzkách se dostává do ústřední role obřadní tanec, ve Strání zvaný „pod šable“. Podobně u každého somu na Uherskobrodsku tančí „bobkovníci“, na Hlinecku „Turci“. V dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků, a je tak již jen prezentací masek a formou lidové veselice vážící se k určitému datu.
2010 byly Masopustní průvody s maskami na Hlinecku zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
