Martin Růžek – nejnovější zprávy a fotografie

Martin Růžek, český herec, se narodil 23. 9. 1918 v Červeném Kostelci, zemřel 18. prosince 1995 v Praze.

Nejznámější filmy a seriály

Temno (páter Koniáš)
Poslušně hlásím (hejtman Tayerle)
Princezna se zlatou hvězdou (král Kazisvět VI.)
Tři chlapi v chalupě (muž z ministerstva)
Kladivo na čarodějnice (biskup)
Pěnička a Paraplíčko (majitel domu Petr Holeček)
Princ a chuďas (lord Saint John)
Adéla ještě nevečeřela (Franz von Kaunitz)
Causa Králík (soudce JUDr. Petřík)
V zámku a podzámčí (zámecký pán Skočdopole)
O Janovi a podivuhodném příteli (soudce)
Jak s Kubou šili všichni čerti (Lucifer)
Sedmero krkavců (Slunce)
seriál F. L. Věk (profesor Vydra)
seriál My z konce světa (kuchař)
seriál Muž na radnici (předseda městNV Chovanec)
seriál Dnes v jednom domě (Josef Petrbok)
seriál Okres na severu (Ivanův otec Karel Prokop)
seriál Nemocnice na kraji města (profesor Chalaba)
seriál Doktor z vejminku (JUDr. Karel Kostrhún)
seriál Gottwald (presidiální šéf)
seriál Cirkus Humberto (Carlo Humberto)
seriál Dobrodružství kriminalistiky (ministr)
seriál Přísahám a slibuji (MUDr. Vácha)
seriál Území bílých králů (Louš)
seriál Náhrdelník (doktor Sojka)
seriál Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (profesor Teleman)

Kariéra

Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kam se se svou matkou přestěhovali, když jeho otec v roce 1929 zemřel, a věnoval se hraní v dětském divadelním souboru. V roce 1934 odešel do Prahy, kdy v roce 1938 odmaturoval na karlínském reálném gymnáziu. Mezi tím se ještě v roce 1935 přihlásil na Pražskou konzervatoř, avšak nebyl přijat. Po absolvování maturity začal studovat lesní inženýrství na pražské ČVUT. Krátce na to však byly nacisty v roce 1939 uzavřeny všechny vysoké školy. Začal tedy pracovat a vyzkoušel si různá povolání. Pracoval jako číšník, maloval obrazy, pracoval na magistrátě. V roce 1941 byl umístěn do protiletecké civilní obrany, tzv. luftschutzu. Věnoval se ochotnickému divadlu. Například vystupoval v amatérském divadélku Čin, kde rovněž působil i jako režisér. V roce 1943 založil společně s několika kolegy z divadélka Čin ochotnický soubor D Tvář. Ještě téhož roku nastoupil do divadla Rokoko do skupiny Živé jeviště satirika Václava Laciny a působil také od roku 1944 v Rozmarném divadle. Po uzavření divadel nacisty v roce 1944 pracoval do skončení okupace v modřanské továrně Interfarma.

Po skončení války prošel několika divadelními scénami, Středočeským divadlem v Mladé Boleslavi, kde režíroval a začal psát hry pro děti, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, Národním divadlem v Brně, Divadlem československé armády (dnešní divadlo na Vinohradech) a Národním divadlem, kde působil od roku 1963 až do roku 1990 a ztvárnil zde přes padesát postav. V letech 1969 až 1970 byl šéfem činohry Národního divadla. Svými bohatými výrazovými prostředky a charakteristickým hlasem schopen ztvárnit různé charaktery.

V roce 1949 debutoval ve svém prvním filmu, povídce Dýmka míru v roli Younga. Krátce na to se ujal velké herecké příležitosti v historickém dramatu Temno z roku 1950, kde ztvárnil zápornou roli pátera Koniáše. Role se zhostil bravurně a začaly přicházet další herecké nabídky, převážně opět záporných postav, které svým projevem, výrazem, hlasem i vzhledem velice dobře dokázal ztvárnit. Zahrál si například svérázného hejtmana Tayerleho v proslulé komedii Poslušně hlásím z roku 1957. Do diváckého povědomí se však zcela nezapomenutelně zapsal jako král Kazisvět VI. ve slavné pohádce Princezna se zlatou hvězdou z roku 1959. V dramatu Kladivo na čarodějnice z roku 1969 sehrál postavu biskupa. Rovněž ztvárnil i postavy kladnější, jako například barona Kaunitze v proslulé komedii Adéla ještě nevečeřela z roku 1977, soudce Petříka v komedii Causa Králík z roku 1979 nebo stárnoucího Petra Voka v komedii Pan Vok odchází z roku 1979, rovněž i v řadě slavných seriálů, profesora Vydru v historickém seriálu F. L. Věk z roku 1971, Josefa Petrboka v seriálu Dnes v jednom domě z roku 1980, Karla Prokopa v seriálu Okres na severu z roku 1981, JUDr. Karla Kostrhúna v seriálu Doktor z vejminku z roku 1982, 1983 a 1985 nebo Carlo Humberta ve slavném seriálu Cirkus Humberto z roku 1988.

Rovněž také spolupracoval s rozhlasem a s televizí. Bravurně se zhostil role vypravěče například ve večerníčcích Krkonošské pohádky z roku 1977 a Dášeňka z roku 1979, rovněž i v historicko dramatickém seriálu Zlá krev z roku 1986.

Osobní život

Martin Růžek, vlastním jménem Erhard Martin, se narodil Idě, rozené Růžkové a Antonínovi Martinovi, obchodníkovi a výrobci sukna.

Jméno Martin Růžek si zvolil v roce 1944. Na počest svého strýce, Otmara Růžka, štábního kapitána generálního štábu Československé armády, kterého za druhé světové války nacisté v roce 1941 zastřelili za odbojovou činnosti v Obraně národa po příchodu Heydricha do Prahy, přijal jeho příjmení, nejdříve jako umělecké jméno, později i zákonně.

Jeho první ženou se stala operní pěvkyně Jarmila Palivcová. Narodil se jim syn. Manželství se rozpadlo poté, co navázala vztah s hercem Josefem Karlíkem. Podruhé se oženil s manželkou Milenou, se kterou vychovával syna z předchozího manželství.

Velice ho bavil sport a jako sportovní nadšenec a fanoušek fotbalové Slavie se v roce 1966 až do roku 1982 stal předsedou Odboru přátel Slávie.

Zemřel 18. prosince 1995 v léčebně dlouhodobě nemocných v pražském Motole, kde byl hospitalizován po mozkové mrtvici a následném infarktu.