Marie Tomášová - česká herečka

Marie Tomášová byla česká herečka. Narodila se 18. dubna 1929 (Dobrovice, okres Mladá Boleslav, tehdejší Československo), zemřela ve věku 96 let v Mělníku.

Nejznámější filmy a seriály

• Anna proletářka (Anna)
• Jan Žižka, Jan Hus (Johanka)
• Strakonický dudák (Dorotka Trnková)
• Morálka paní Dulské (služka Hanka Piątowská)
• Čtyři v kruhu (Jitka, Michalova švagrová)
• Čarodějky z předměstí (teta Ema)
• Skrýš (babička)
• Jistota (babička) a další

Kariéra

V letech 1948 až 1952 studovala DAMU. Začínala na různých mimopražských scénách (Jihlava 1952/53, Plzeň 1953/55), ale její herecký projev brzy zaujal přední filmové režiséry. V období 1955 až 1969 byla členkou činohry souboru pražského Národního divadla, ve kterém mj. s Janem Třískou (†2017) ztvárnili titulní role v jedné z nejslavnějších shakespearovských inscenací v dějinách tuzemského divadla, konkrétně Romea a Julii z roku 1963. Přípravy a zkoušky této legendární inscenace pak zachytil na filmový pás Radúz Činčera (†1999). Ve "zlaté kapličce" vytvořila na čtyři desítky rolí klasického i moderního repertoáru.

Role ve filmovém dramatu Taková láska (1959) jí vynesla ocenění za nejlepší herečku roku v divácké anketě.

Od října 1965 měla neplacenou dovolenou a v letech 1969 až 1972 působila v Divadle za branou svého manžela režiséra Otomara Krejči (†2009) založeném 1965. Po násilném ukončení činnosti této scény roku 1972 z politických důvodů v důsledku probíhající normalizace byla bez trvalého hereckého angažmá. Od 1973 pak působila jako recitátorka v Divadle Lyra Pragensis.

1977 odmítla podepsat takzvanou Antichartu, 1982 se po dlouhé době objevila v menší roli snímku Poslední vlak.

9. dubna 1999 jí byl udělen titul čestné občanky Mladé Boleslavi. 2009 získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. 2016 získala titul Dáma české kultury, ocenění pro osobnosti mající podíl na rozvoji duchovních, etických či kulturních hodnot ve společnosti.

Osobní život

Její rodiče sice byli z prostých poměrů, ale měli blízký vztah k umění, zvláště k literatuře a hudbě a svou dceru vedli ke vzdělání v oblasti kultury. Od dětství tak četla českou a ruskou klasiku, hrála na klavír, věnovala se zpěvu a svůj mluvený projev zdokonalovala častou veřejnou recitací.

Se svým manželem měla syna Otomara (1947), rovněž divadelního režiséra + překladatele z ruštiny a francouzštiny.