Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně. V letech 1774 až 1793 byla jako manželka krále Ludvíka XVI. (†1793) královnou francouzskou a navarrskou.
Narodila se 2. listopadu 1755 ve Vídni, přišla na svět jako patnácté dítě (a poslední dcera) panovnice Marie Terezie (†1780) a římského císaře Františka I. Štěpána Lotrinského (†1765), byla tedy členkou habsbursko-lotrinské dynastie.
Její veřejná poprava gilotinou proběhla v Paříži 16. října 1793.
Kariéra
Stejně jako její sourozenci se stala objektem matčiny sňatkové politiky. 1770 se ve Vídni v zastoupení provdala za francouzského následníka trůnu Ludvíka, poté se vydala s družinou na cestu do Francie.
Situace ve Francii
Po sňatku přijala jméno Marie Antoinetta a stala se francouzskou korunní princeznou (dauphinkou). Manžel usedl na trůn po smrti svého děda Ludvíka XV. roku 1774. Po jeho boku byla královnou až do pádu království vypuknutím revoluce, kdy byl nejdříve v lednu 1793 popraven on, devět měsíců poté i ona.
I přesto, že se stala matkou, nepřestala navštěvovat oslavy a plesy + hrát hazardní hry, ve kterých nechala nemalé jmění, které získávala ze státní pokladny. Díky tomuto byla přezdívána Madame Déficit. Poddaní ji proto vnímali jako bezstarostnou osobu, která se zajímá jen o své blaho a bohatství.
Ačkoliv náklady na královský dvůr byly rovny desetině ročního státního rozpočtu, hlavní příčinou státního bankrotu bylo financování amerických kolonií v boji o nezávislost na Velké Británii. Z velké části mohla za obrovský státní dluh i neschopnost tehdejších ministrů a krále prosadit zdanění šlechty. Tato situace pak vedla přímo k Velké francouzské revoluci.
Osobní život
S manželem neměla dobrý vztah, on byl tichý a tajemný, zatímco ona excentricky otevřená. V myšlenkách zapomínajících na manželství jí podporoval dobrý přítel (později i milenec) Axel Fersen (†1810).
19. prosince 1778 se páru narodilo první dítě, dcera Marie Terezie Šarlota (†1851), zvaná Madame Royale, pozdější kněžna z Angoulême, která byla jediným potomkem, jenž přežil revoluci. Další v pořadí spatřil světlo světa 22. října 1781 vymodlený dauphin Ludvík Josef Xaver (†1789).
Později měli ještě Ludvíka Karla, vévodu z Normandie (zvaný Ludvík XVII., zemřel 1795 během revoluce poté, co byl dán na převýchovu ševci Simonovi) a dceru Madame Sophie, která však byla znetvořená a 1787 v jedenácti měsících zemřela.
Její život vyhasl v říjnu 1793 na dnešním Náměstí svornosti. Královnina cesta na popraviště v káře pro odsouzené je zachycena na autentické skice od francouzského malíře Jacquese-Louise Davida (†1825).
Vybraná filmová zpracování osudu Marie Antoinetty