Magdalena Dobromila Rettigová – nejnovější zprávy a fotografie

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, byla spisovatelka, dodnes známá především jako autorka Domácí kuchařky.

Narodila se 31. ledna 1785 ve Všeradicích (okres Beroun), zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli.

Kariéra

Odmala projevovala vysokou inteligenci a zájem o učení. Rodinný přítel Eugenikus Frank, vychovatel v rodině hraběte Kounice, ji vedl k četbě a katolické víře. Němčině byla vyučována matkou, která ji do školy poslala až v deseti letech.

Posléze se ozhodla věnovat zejména výchově a výuce dívek. Ve svých kurzech je učila hospodaření, vaření, domácím pracím a znalosti české literatury, mj. půjčováním národních knih. Angažovala se ale i jinak, vedla společenský salon nazývaný "kafíčkovou společností".

Pořádala literární sezení, na nichž se recitovaly národní básně. Stála u všech významných kulturních akcí v okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy. Osobně se stýkala s řadou vůdčích osobností národa, např. Františkem Palackým (†1876), Josefem Jungmannem (†1847) nebo Pavlem Josefem Šafaříkem (†1861). S mnoha vlastenci udržovala čilou korespondenci.

Výhradním vydavatelem jejích děl, ale i přítelem, byl Jan Hostivít Pospíšil (†1868), královéhradecký knihtiskař a nakladatel.

Jako spisovatelka byla velmi plodná. Pod vlivem svého muže a přátel se odhodlala opustit němčinu a publikovat česky. Nejprve uveřejňovala drobné prozaické i veršované práce, postupně vydala několik knih povídek určených především dospívajícím dívkám. Byla výbornou vypravěčkou, můžeme ji pokládat za zakladatelku české červené knihovny. Z toho vyplývá, že její tvorba nikdy nedosahovala vysokých uměleckých kvalit.

Později se věnovala výhradně literatuře prakticky zaměřené. Největší význam má šířením národního vědomí a osvěty v ženském měšťanském prostředí především díky své Domácí kuchařce (poprvé vydané 1826 s podtitulem Pojednání a masitých a postních pokrmech pro dcerky České a Moravské), kterou nejenže rozšířila znalectví kuchyně a sbírku kuchařských receptů, ale přispěla i k rozšíření českého jazykave výše zmíněných kruzích.

Osobní život

Otec byl Němec, matka Josefa Kubíková české národnosti. Dětství neměla příliš šťastné, poznamenalo je jednak úmrtí tatínka Franze Artmanna (†1792), purkrabího na panství Všeradice u Hořovic, i sourozenců.

Po smrti poslední sestry se s matkou odstěhovala nejprve do Plzně, pak Prahy.

Do osmnácti žila v německojazyčném prostředí a neuměla česky. Díky seznámení se s českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem (1774 až 1844) se z ní (po jejich sňatku 1808) stala vlastenecky orientovaná buditelka. Choť zastával jako právník funkci radního v několika městech zejména východních Čech. Proto s ním pobývala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a posledních 11 let života v Litomyšli.

Rettig její schopnosti rychle rozpoznal a vůbec ji v nich neomezoval. Pro manželku měl porozumění jako málokterý muž té doby.

Měli dceru Jindřišku (1813 až 1854), operní sopranistku, a syna Josefa Ondřeje Liboslava (1821 až 1871), piaristického botanika a pedagoga.