Madeleine Albrightová (nepřechýleně Albright, rozená Marie Jana Körbelová, po 1945 Korbelová) byla americká politička a diplomatka, v letech 1997–2001 ministryně zahraničních věcí USA, historicky první žena v tomto úřadu.
Mezi roky 1993–1997 působila jako velvyslankyně USA při OSN. Sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku.
Narodila se 15. května 1937 v Praze (tehdejší Československo), zemřela 23. března 2022 ve Washingtonu (USA).
Kariéra
Po komunistickém převratu v roce 1948 (už před ním začal její otec pracovat v OSN jako člen zvláštní komise pro konflikt v Kašmíru) rodina opustila Československo a usadila se v americkém Coloradu (požádala o politický azyl).
Po studiích na internátní škole ve Švýcarsku (tam ji rodiče poslali v desíti letech) absolvovala obor Politologie na prestižní dívčí Wellesley College. 1976 získala doktorát.
Následující dva roky pracovala pro demokratického senátora za stát Maine, Edmunda Muskieho (†1996). Když do administrativy Bílého domu po volebním vítězství Jimmyho Cartera (1924) nastoupil Zbigniew Brzezinski (†2017), vzal ji s sebou. Měla na starosti vztahy s Kongresem a dělala zprostředkovatelku mezi Radou pro národní bezpečnost (NSC) a ministerstvem zahraničních věcí, jež řídil právě Muskie.
1992 ji Antony Lake (1939), poradce prezidentského kandidáty Billa Clintona (1946) pro otázky zahraniční politiky, pozval do volební kampaně. Na vítěze Clintona udělala dobrý dojem, proto ji jmenoval velvyslankyní USA v Radě bezpečnosti OSN, stejně jako vedoucí štábu pro spolupráci s NSC.
Následně ji navrhl na místo ministryně zahraničí do svého druhého kabinetu. Tuto funkci vykonávala od ledna 1997 do ledna 2001. Mj. v ní 1998–2000 sehrála roli při řešení kosovské otázky a o budoucnosti této provincie. Po fiasku tzv. Rambouilletské smlouvy (pro Srby nepřijatelné), podle níž se Kosovo mělo postupně osamostatnit, a Srbsko mělo být obsazeno vojsky NATO, začalo v březnu 1999 bombardování území obou států letectvem států NATO. To nakonec vedlo k dohodě z Kumanova, stažení jugoslávské armády, a navzdory původní dohodě i uznání nezávislosti Kosova ze strany rozhodujících zemí o devět let později.
Po skončení války o Kosovo získala její firma Albright Group podíl v kosovském mobilním operátoru Ipko. Později jej prodala slovinskému Telekomu.
Tím, že přesvědčila spojence, že setrvání Butruse-Butruse Ghálího (†2016) ve funkci generálního tajemníka OSN je proti dlouhodobým zájmům této instituce, překazila jeho opětovné zvolení 1996. USA mu vyčítaly především to, že odmítal zredukovat přebujelý administrativní systém zmíněné organizace.
Sehrála významnou úlohu při prvním rozšíření NATO o bývalé členy východního bloku, tedy Česko, Polsko a Maďarsko (1999).
Po odchodu z funkce ministryně zahraničí se o ní spekulovalo jako o možné nástupkyni Václava Havla (†2011) ve funkci prezidenta ČR. V období 2003–2005 byla ve vedení Newyorské burzy. Přednášela na Georgetownské univerzitě, podílela se na činnosti Národního demokratického institutu pro mezinárodní vztahy a byla předsedkyní Komise pro posílení práv chudých.
Je držitelkou mnoha řádů a vyznamenání, např. českého Řádu Bílého lva (1997), estonského Řádu kříže země Panny Marie 1. třídy (2004), finského Řádu bílé růže (2009) atd. V květnu 2012 jí Barack Obama (1961) udělil Prezidentskou medaili svobody.
Osobní život
Narodila se v pražské židovské rodině na Smíchově. Byla však pokřtěna a vychovávána jako katolička, o svém původu se (dle vlastních slov) dozvěděla až poté, co Washington Post publikoval reportáž, v níž bylo vzpomenuto, že její prarodiče Arnošt a Olga Korbelovi + babička Růžena Spieglová (a několik dalších příbuzných) se stali oběťmi holocaustu.
Otec Josef Korbel (†1977) byl československý diplomat. Hned po Hitlerově okupaci zbytku Československa v březnu 1939 se mu podařilo s rodinou odejít do Londýna, později se rodina přestěhovala do městečka Walton-on-Thames.
Měla sestru Kathy a bratra Johna.
1959 se provdala za chicagského novináře Josepha Medilla Pattersona Albrighta (1937), pocházejícího z rodiny tradičních vydavatelů novin. 1982 se rozvedli.
Měla tři dcery, dvojčata Anne Korbel Albright + Alici Patterson Albright (obě 1961) a Katherine Medill Albright.
Zemřela na rakovinu.
