Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté vajíčko ozdobené různými technikami. Původ slova najdeme nejspíše ve staroslovanském slově "krasnyj" - červený. V křesťanské tradici jsou nedílně spojeny s Velikonocemi
Se zdobením vajíček začali lidé už v pravěku. Ve starověkém Egyptě a Persii je pak bavili červeně (tuto symboliku přejali křesťané, jakožto krev Krista), zlaté vajíčko se našlo v královské hrobce v Sumeru. Vajíčka malovali i staří Římané.
Kraslicemi odměňují dívky koledníky za vyšlehání pomlázkou, tzv. pomlazení.
Kdysi se věřilo v magickou moc vajec, kterou měly posílit ornamenty na nich namalované - hlavně abstraktní, rostlinné a zvířecí motivy. Nejčastěji se vejce barvila na červeno. A právě červenou kraslici (nevyfouknutou) si dívky schovávaly pro své miláčky.
Kraslice mohou být ozdobené různými způsoby:
- voskem
- voskovou batikou
- vyvrtáváním a prořezáváním otvorů
- polepováním slámou
- vyškrabováním (gravírováním)
- drátováním
- polepováním obtisky
- polepováním ubrousky (tzv. decoupage)
- lístky a květy, zabalené v silonové punčoše a povařené v cibulových slupkách
Barvit se mohou buďto speciálními potravinářskými barvivy, nebo přírodním způsobem (červeným zelím na modro, červenou řepou na růžovo, kurkumou na žluto, cibulí na hnědo, špenátem na zeleno, borůvkami na fialovo, atd.).
