Keir Rodney Starmer je britský politik a právník, 2015 poprvé zvolen do Dolní sněmovny parlamentu, od dubna 2020 vůdce Labouristické strany a od července 2024 premiér Spojeného království.
Narodil se 2. září 1962 v Londýně.
Vystudoval právo na univerzitě v Leedsu (1985), poté absolvoval postgraduální studium občanského práva na Oxfordské univerzitě (1986). Působil výhradně jako obhájce se specializací na problematiku lidských práv, proto byl povolán do advokacie v několika karibských zemích, kde hájil odsouzené k trestu smrti.
Po návratu pracoval jako poradce v Policejní radě Severního Irska, 2002 byl jmenován poradcem královny Alžběty II.
V letech 2008 až 2013 působil jako ředitel státního zastupitelství.
2014 byl jmenován rytířem komandérem Řádu lázně za zásluhy v oblasti práva a trestního soudnictví, v červenci 2017 složil přísahu do Tajné rady Spojeného království, to mu umožnilo být titulován jako "Pravý ctihodný".
4. dubna 2020 byl v prvním kole hlasování zvolen vůdcem Labouristické strany, v této funkci nahradil Jeremyho Corbyna (1949).
V parlamentních volbách 4. července 2024 uštědřila jím vedená partaj tvrdou porážku čtrnáct let vládnoucím konzervativcům v čele s Rishim Sunakem (1980). Následujícího dne jej tedy král Karel III. (1948) jako nového britského premiéra pověřil sestavením vlády.
V 16 letech vstoupil k labouristickým Mladým socialistům, sám se definuje se jako socialistický pokrokář.
Před volbami v červenci 2024 slíbil, že sníží rekordně vysokou legální imigraci do Spojeného království, která dle něj poškozuje domácí zaměstnance, snižuje mzdy a zhoršuje pracovní podmínky. Obvinil vládnoucí konzervativce, že navzdory opakovaným slibům o jejím snížení selhali a ztratili nad situací kontrolu.
Ti jej obratem kritizovali, že pouze říká, co chtějí britští voliči slyšet, ale své sliby nesplní, protože v minulosti opakovaně hlasoval proti přísnější ochraně britských hranic.
V roce 2023 se do Spojeného království přistěhovalo 1,22 milionu lidí. Většina z nich pocházela z neevropských států jako Indie, Nigérie, Čína nebo Pákistán, zatímco mezi emigranty byli zejména Britové a občané členských států Evropské unie, kteří Spojené království opouštěli kvůli brexitu, přičemž na trhu práce byli nahrazováni výše zmiňovanými imigranty.
2015 uvedl, že válka v Iráku byla dle mezinárodního práva nezákonná, protože neexistovala žádná rezoluce OSN, která by výslovně opravňovala americko-britskou invazi do tohoto státu v březnu 2003.
2020 vyzval k uvalení sankcí proti představitelům čínského komunistického režimu zapojených do porušování lidských práv, konkrétně genocidy menšinových Ujgurů.
2021 kritizoval tehdejšího premiéra Borise Johnsona (1964), jenž odsouhlasil prodej velkého množství britských zbraní do Saúdské Arábie, protože tyto byly použity během její vojenské intervence v Jemenu a přispěly tak k humanitární krizi v uvedené zemi.
V květnu 2021 prohlásil, že Izrael „musí respektovat mezinárodní právo“ a vyzval jeho vládu, aby spolupracovala s palestinskými vůdci na deeskalaci vzájemného konfliktu. Kritizoval výstavbu izraelských osad na okupovaném Západního břehu Jordánu a vyjádřil nesouhlas s vyháněním Palestinců na Izraelem okupovaných územích, ale zároveň odmítl požadavky palestinského hnutí BDS požadující uvalení bojkotu a sankcí na židovský stát.
Po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 mu vyjádřil podporu v boji s tímto islamistickým seskupením. V květnu 2024, v souvislosti se žádostí o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua (1949) kvůli obvinění z válečných zločinů v Gaze, kterou podal hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu v Haagu, prohlásil, že „nikdy nepřijme“ srovnávání Hamásu s Izraelem, který má „právo na sebeobranu“.
Podporuje, aby si Spojené království ponechalo své atomové zbraně v rámci vojensko-politické doktríny jaderného odstrašení.
Narodil se jako jedno z pěti dětí nástrojáře Rodneyho Starmera a zdravotní sestry Josephiny, rozené Baker. Jméno prý dostal po zakladateli Labouristické strany Keiru Hardiem (†1915).
S manželkou (právničkou) Victorií Starmer, rozenou Alexander (1973 nebo 1974), se seznámili 2000. 2004 se zasnoubili, 2007 vzali. Mají dvě děti, syna (2008) a dceru (2009). Obě jsou vychovávány v židovské víře své matky.
Tvrdí, že se v pátek snaží vyhýbat práci po 18:00 hodině, aby mohl dodržovat šabatové večeře a trávit čas s rodinou. Sám se však považuje za ateistu.
Je nadšeným fotbalistou, dříve hrál za amatérský tým ze severního Londýna, fandí Arsenalu.
Z britských univerzit vlastní i několik čestných doktorátů.