
Kauza
Kuřimská kauza je případ týrání bratrů Jakuba a Ondřeje v Brně, Kuřimi a Veverské Bítýšce, které probíhalo v letech 2006 až 2007.
Případ odstartovala náhoda. Jeden z obyvatelů Kuřimi se 7. května 2007 pokoušel spustit elektronickou kameru hlídající jeho novorozené dítě. Naladil však záběry z podobného zařízení v sousední domě na Dušínově ulici, na kterých byl zobrazen na zemi ležící nahý a spoutaný chlapec. Policie po oznámení ještě tentýž den zadržela jeho matku, Kláru Mauerovou, oba její synové byli následně svěřeni do péče zařízení Klokánek.
Krátce po jejich přijetí však jeden z aktérů případu, údajně třináctiletá Anna (častěji označovaná zdrobnělinou Anička), zmizela beze stopy. Při vyšetřování vyšlo najevo, že ve skutečnosti nebyla dcerou Mauerové, ale šlo o přibližně třicetiletou ženu, Barboru Škrlovou, jíž byla vytvořena nová identita. Ta se po svém zmizení ohlásila na českém velvyslanectví v Dánsku, poté se opět na několik měsíců vytratila. Nakonec byla 8. ledna 2008 zadržena v Norsku, kde se vydávala za třináctiletého Adama. Po návratu do ČR byla zatčena a obviněna z několika trestných činů.
Při vyšetřování bylo zjištěno, že mučení chlapců probíhalo od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Policie vypátrala, že zmíněná Mauerová pravděpodobně nejednala samostatně, ale v rámci širší skupiny lidí, mj. i vlastní rodiny (viz níže).
Existovalo několik vyšetřovacích verzí, například, že jde o gang natáčející dětskou pornografii, případně náboženskou sektu. Role + počet zainteresovaných osob, jejich motivace a podíl na týrání chlapců však nebyly u soudu nikdy plně objasněny.
Se šesti obviněnými byl zahájen 17. června 2008 u brněnského Krajského soudu. Vzhledem k rozporům mezi odbornými posudky předkládanými obhajobou a obžalobou bylo další projednání odročeno na 15. října 2008 za účelem vypracování nezávislých znaleckých posudků. 24. října uvedeného roku vynesl soud rozsudky.
Všichni odsouzení se proti nim odvolali a případem se zabýval Vrchní soud v Olomouci. Ten 9. března 2009 odvolání všech kromě Škrlové zamítl. Její případ odložil k samostatnému projednání, protože v době zahájení líčení byl její advokát nemocný. 9. dubna 2009 byl její trestní čin překvalifikován z týrání svěřené osoby na týrání osoby žijící ve společném domě nebo bytě, ale jeho výši soud ponechal.
Následné dovolání k Nejvyššímu soudu bylo 16. prosince 2009 odmítnuto.
Krajský soud v Brně 13. ledna 2010 rozhodl, že se o dvojici týraných chlapců z kauzy bude starat jejich otec. Brzy poté mu je ale odebral a jejich opatrovnictví svěřil do péče rodičů matky. 2013 byl dotyčný odsouzen na deset měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za zpronevěru peněz svých dětí. Odvolací soud rozsudek potvrdil.
Vzhledem k unikátnosti a mezinárodnímu rozměru případu o něm informovala i zahraniční, (především norská) média.
Počátkem dubna 2009 vstoupil v platnost zákon 52/2009 Sb., zvaný „náhubkový“, jehož zavedení inicioval způsob informování českých médií o kuřimské kauze, při kterém byla mj. ignorována práva obětí na ochranu jejich soukromí.
Zákon novelizoval trestní řád a řadu zákonů s cílem ochránit oběti trestných činů. Kromě jiného zakazuje zveřejňování jmen obětí.