Kauza Kuřim - týrání dětí

Kuřimská kauza je případ týrání bratrů Jakuba a Ondřeje v Brně, Kuřimi a Veverské Bítýšce, které probíhalo v letech 2006 až 2007.

Průběh

Případ odstartovala náhoda. Jeden z obyvatelů Kuřimi se 7. května 2007 pokoušel spustit elektronickou kameru hlídající jeho novorozené dítě. Naladil však záběry z podobného zařízení v sousední domě na Dušínově ulici, na kterých byl zobrazen na zemi ležící nahý a spoutaný chlapec. Policie po oznámení ještě tentýž den zadržela jeho matku, Kláru Mauerovou, oba její synové byli následně svěřeni do péče zařízení Klokánek.

Krátce po jejich přijetí však jeden z aktérů případu, údajně třináctiletá Anna (častěji označovaná zdrobnělinou Anička), zmizela beze stopy. Při vyšetřování vyšlo najevo, že ve skutečnosti nebyla dcerou Mauerové, ale šlo o přibližně třicetiletou ženu, Barboru Škrlovou, jíž byla vytvořena nová identita. Ta se po svém zmizení ohlásila na českém velvyslanectví v Dánsku, poté se opět na několik měsíců vytratila. Nakonec byla 8. ledna 2008 zadržena v Norsku, kde se vydávala za třináctiletého Adama. Po návratu do ČR byla zatčena a obviněna z několika trestných činů.

Při vyšetřování bylo zjištěno, že mučení chlapců probíhalo od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Policie vypátrala, že zmíněná Mauerová pravděpodobně nejednala samostatně, ale v rámci širší skupiny lidí, mj. i vlastní rodiny (viz níže).

Existovalo několik vyšetřovacích verzí, například, že jde o gang natáčející dětskou pornografii, případně náboženskou sektu. Role + počet zainteresovaných osob, jejich motivace a podíl na týrání chlapců však nebyly u soudu nikdy plně objasněny.

Soudní proces

Se šesti obviněnými byl zahájen 17. června 2008 u brněnského Krajského soudu. Vzhledem k rozporům mezi odbornými posudky předkládanými obhajobou a obžalobou bylo další projednání odročeno na 15. října 2008 za účelem vypracování nezávislých znaleckých posudků. 24. října uvedeného roku vynesl soud rozsudky.

Všichni odsouzení se proti nim odvolali a případem se zabýval Vrchní soud v Olomouci. Ten 9. března 2009 odvolání všech kromě Škrlové zamítl. Její případ odložil k samostatnému projednání, protože v době zahájení líčení byl její advokát nemocný. 9. dubna 2009 byl její trestní čin překvalifikován z týrání svěřené osoby na týrání osoby žijící ve společném domě nebo bytě, ale jeho výši soud ponechal.

Následné dovolání k Nejvyššímu soudu bylo 16. prosince 2009 odmítnuto.

Krajský soud v Brně 13. ledna 2010 rozhodl, že se o dvojici týraných chlapců z kauzy bude starat jejich otec. Brzy poté mu je ale odebral a jejich opatrovnictví svěřil do péče rodičů matky. 2013 byl dotyčný odsouzen na deset měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za zpronevěru peněz svých dětí. Odvolací soud rozsudek potvrdil.

Účastníci kauzy

• Klára Mauerová, matka týraných chlapců. K týrání se přiznala, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody, byla odsouzena k devítiletému vězení.
• Kateřina Mauerová, její sestra a teta týraných chlapců, měla se na něm podílet. Hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody, byla odsouzena k desetiletému vězení.
• Hana Bašová alias „teta Nanci“, vychovatelka z Domu dětí a mládeže Paprsek. Hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody, k soudnímu jednání soudu se nedostavovala, byla odsouzena k šestiletému vězení.
• Jan Turek, bývalý vychovatel a vedoucí skautského oddílu. Byl obviněn z týrání chlapců, hrozil mu trest až 8 let odnětí svobody, byl odsouzen k šestiletému vězení.
• Ve věci adopce Barbory Škrlové jako údajné nalezené Anny se sestry Maurerovy obrátily na tehdejší zástupkyni ombudsmana Annu Šabatovou (1951), která uvěřila jejich tvrzením o identitě Anny a ženám následně radila, jak mají v adopci postupovat. Za to byla později kritizována ministerstvem práce, ona sama ale vinu necítila. Škrlová byla obžalována, hrozilo jí až osm let odnětí svobody, byla odsouzena k pětiletému vězení. 2011 požádala o podmínečné propuštění, došlo k němu 8. února 2012, dnes žije pod jinou identitou na tajném místě.
• Jan Škrla, bratr Barbory Škrlové, syn Josefa Škrly, podle výpovědi některých svědků tajemný „pan Doktor“. Byl odsouzen k sedmiletému vězení.

Další lidé zapojeni do případu

• Josef Škrla, otec Barbory a Jana Škrlových, vůdce turistického oddílu Mravenci. Dle některých spekulací stál v pozadí celé kauzy, následně nezvěstný.
• Viktor Skála (1968), brněnský herec, jehož dcera byla využita k vytvoření nové identity pro Škrlovou.
• Radek Coufal, otec chlapců, vypověděl před soudem, že o jejich týrání nevěděl.
• Eliška Mauerová, babička hochů, u soudu vypověděla, že o jejich týrání nevěděla.
• Jakub Patočka, manžel spolužačky Kláry Mauerové, které pomáhal zprostředkovat kontakty pro vyřízení opatrovnictví dívky Aničky/Barbory Škrlové.
• Martin Fahrner (1964), dramaturg, tehdy žijící v Norsku, vydával se tam za otce Škrlové.
• Marta Skulová, psycholožka, vypracovala psychologické posudky na týrané hochy.
• Tomáš Herfort, bývalý člen turistického oddílu Josefa Škrly, dle jeho výpovědi se postupně měnil v náboženské uskupení, proto z něj odešel.

Zájem médií

Vzhledem k unikátnosti a mezinárodnímu rozměru případu o něm informovala i zahraniční, (především norská) média.

Novela trestního řádu

Počátkem dubna 2009 vstoupil v platnost zákon 52/2009 Sb., zvaný „náhubkový“, jehož zavedení inicioval způsob informování českých médií o kuřimské kauze, při kterém byla mj. ignorována práva obětí na ochranu jejich soukromí.

Zákon novelizoval trestní řád a řadu zákonů s cílem ochránit oběti trestných činů. Kromě jiného zakazuje zveřejňování jmen obětí.