Kauza Dozimetr, podle jednoho z hlavních aktérů známá jako kauza Hlubuček, je označení policejní akce uskutečněné v roce 2022 v souvislosti s vyšetřováním korupce na Magistrátu hlavního města Prahy spojené zejména s hospodařením Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP).
V červnu uvedeného roku provedla Policie ČR (PČR) po více než dvouletém sledování hromadný zátah na pražském magistrátu, v centrále DPP a na dalších desítkách míst. Zatčeno bylo jedenáct ze třinácti osob. Mezi nimi byl například tehdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (1974) ze STAN nebo údajná hlava skupiny, vlivný zlínský podnikatel Michal Redl (1974).
Byli obviněni například z ovlivňování veřejných zakázek DPP, uplácení a snahy vyvádět majetek z této i dalších institucí.
Průběh akce
V ranních hodinách 15. června 2022 ji spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu. Šlo o hromadný zátah na pražském magistrátu, DPP, sídle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a více než deseti dalších místech. Policisté obvinili původně jedenáct (posléze třináct) osob. Původně tři (Hlubuček, Redl a Zakia Nemrah, 1990) začali stíhat vazebně, další tři obvinili (Pavel Kos, Pavel Dovhomilja a Matej Augustín), ale v době zátahu se nacházeli mimo ČR.
K 21. červnu se na její území vrátili Kos (1973) a Augustín (1975). Oba se přihlásili na služebně PČR, byli zadrženi a formálně jim bylo předáno obvinění ze spáchání trestných činů. Kos byl následně vzat do vazby. Mimo ČR se stále nachází Dovhomija (1981), údajně na dovolené v Chorvatsku.
21. června byla zveřejněna zpráva o smrti jednoho z obviněných, Petra Adama. Ten měl podle prvotních zjištění spáchat sebevraždu o den dříve v sídle své firmy.
Policie skupinu sledovala přes dva roky. Při něm využila odposlechů telefonů i konspiračních bytů. Skupina věděla o jejím zájmu nejpozději od září 2020, kdy média informovala o prvním podaném trestním oznámení souvisejícím s jejími aktivitami. Podle dokumentů kriminalistů proto obvinění pravidelně používali šifrovanou komunikaci a najali si i bezpečnostní agenturu na odhalování odposlechů.
Vůdcem skupiny měl být zlínský podnikatel Redl, již dříve vyšetřovaný kvůli napojení na mafiána Radovana Krejčíře (1968). Nedostal se ale k soudu, jelikož mu lékaři opakovaně potvrdili částečnou nesvéprávnost. Parta dle záznamů operovala tak, že Hlubuček uplatňoval svůj politický vliv na pražském magistrátu i v dozorčí radě DPP a spolu se sebou dosazenými vedoucími úředníky ovlivňoval hospodaření a veřejné zakázky ve prospěch napojených podnikatelů.
Dalšími jejich cíli byly zakázky VZP nebo Krajské správy a údržby silnic Středočeské hokraje.
Dopady
Krátce po zadržení byl Hlubuček zbaven všech funkcí na pražském magistrátu, v DPP i v hnutí STAN. 20. června 2022 byl zastupitelstvem odvolán i z funkce starosty městské části Praha-Lysolaje. Ihned po zatčení se začal zbavovat svého majetku. Například vilu a okolní pozemek převedl na svého partnera Jiřího Karvánka (1981).
Policejní spis ukazoval také propojenost ministra školství Petra Gazdíka (1974) na Redla, se kterým si opakovaně volal, domlouval utajované schůzky a byl s ním i na dovolené. 19. června 2022 Gazdík uvedl, že ačkoliv se cítí nevinný, rezignuje ke konci měsíce na funkce ministra školství i místopředsedy STAN.
Zmíněné hnutí následně začalo prověřovat své finanční dary a slíbilo, že veškeré spojené s Redlem dárci vrátí.
Další, koho policejní odposlechy spojovaly s kontroverzním podnikatelem, byl europoslanec Stanislav Polčák (1980). Ten s ním měl konzultovat nominace hnutí STAN do pražských firem. Již v březnu 2022 rezignoval na post řadového místopředsedy a následně své členství v hnutí pozastavil.
Kvůli kauze (a náhlé smrti místopředsedy Věslava Michalika v červnu 2022) se tak znatelně narušilo osazení předsednictva STAN. Proto bylo rozhodnuto o posunu konání jeho pravidelného sněmu hnutí z podzimu na léto zmíněného roku.
Kritice se nevyhl ani jeho předseda Vít Rakušan (1978), který coby ministr vnitra jmenoval ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka (1973), u kterého se později prokázaly dlouholeté styky s Redlem. Opoziční strany žádaly ministrovu demisi, který ji ovšem odmítl a postavil se i za Mlejnka. Za setrvání Rakušana ve vládě se vyslovil i premiér Petr Fiala (1964). Na konci srpna 2022 však Mlejnek na svou funkci sám rezignoval.
Kvůli spojení s Redlem Rakušan oznámil záměr odvolat také šéfa České pošty Romana Knapa (1975). Ten v červnu 2022 uvedl, že na svou funkci rezignuje ke konci září téhož roku.
V červnu 2022 byla zastupitelstvem městské části odvolána starostka Prahy 10 Renata Chmelová (1971). Opozice to zdůvodnila jejími kontakty s obviněným Hlubučkem. Odvolán byl i místostarosta téže městské části David Kašpar (1978).
