Karol Nawrocki
Karol Nawrocki - polský politik
Karol Tadeusz Nawrocki je polský aktivista, doktor humanitních věd, historik, politik a vítěz polských prezidentských voleb v květnu a červnu 2025 podporovaný stranou Právo a spravedlnost (PiS).
Narodil se 3. března 1983 v Gdaňsku a je držitelem polského Bronzového (2016) a Stříbrného (2021) Záslužného kříže.
Kariéra
2002 odmaturoval na Všeobecném lyceu ve svém rodišti. 2003 absolvoval pomaturitní studium oboru Personální management na Postsekundární škole obchodně–správní a v témže roce zahájil studium na Institutu historie Univerzity v Gdaňsku, kde 2008 získal magisterský titul.
Ve čtvrtém ročníku studií pracoval jako hlídač v sopotském Grand Hotelu, přičemž měl hostům mj. zajišťovat i prostitutky.
V období 2009 až 2017 pracoval na různých pozicích v Ústavu národní paměti, v letech 2017 až 2021 působil jako ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku. Po svém nástupu měl nechat přepracovat probíhající výstavu týkající se zločinů 2. světové války, což bylo kritizováno.
2021 byl jmenován Sejmem (a následně potvrzen Senátem) jako ředitel Ústavu národní paměti ve Varšavě.
Publikoval řadu knih a článků. Jeho hlavním oborem byla opozice a organizovaný zločin v komunistickém Polsku, zabýval se i dějinami sportu.
Neúspěšně kandidoval do gdaňského zastupitelstva v místních volbách roku 2024, přičemž ve stejném roce se stal radním městské části Siedlce uvedeného města. V listopadu tohoto roku se jako nezávislý nestraník stal oficiálním kandidátem pravicové konzervativní strany PiS v prezidentských volbách 2025.
V květnu 2025 ho přijal v Bílém domě americký prezident Donald Trump (1946), který mu vyjádřil podporu.
Během kampaně se objevila kauza, která jej ovšem nepoškodila. Ačkoliv se Nawrocki profiloval jako „jeden z běžných Poláků vlastnící jediný byt“, ukázalo se, že má ještě druhý, ke kterému navíc přišel za nevyjasněných a podezřelých okolností. Jeho mediální tým tuto záležitost nedokázal jasně vysvětlit a přišel s několika protichůdnými verzemi. Byt měl získal od seniora, o kterého se staral, nicméně rodina tohoto muže tvrzení odmítla a uvedla, že od něj byl vylákán.
V prvním kole prezidentských voleb se umístil na druhém místě se ziskem 29,54 % hlasů čímž postoupil do finálového klání. Jeho soupeřem v něm byl Rafał Trzaskowski (1972), kterého nakonec ziskem 50,9 % hlasů ve druhém kole porazil a stal se novým polským prezidentem.
Politické postoje
Vykresluje se coby politicky nezávislý, který nikdy nebyl členem žádné partaje. Označil se za občanského kandidáta, který sjednotí rozdělené Poláky.
Uvedl, že bude hájit polské vlastenectví, křesťanství, národní suverenitu a tradiční hodnoty. Mimo to řekl, že je silným odpůrcem odstraňování křížů z veřejných budov. Při jedné z debat v roce 2025 učinil gesto, když vzal duhovou vlaječku LGBT komunity a donesl ji na řečnický pultík svého soupeře Trzaskowského.
Během své kariéry se přičinil o odstranění několika polských památníků Rudé armády. Je podporovatel velkých infrastrukturních projektů, např. vodního kanálu u Viselského zálivu.
Staví se proti přijetí eura coby polské měny a omezování sociálních programů a podfinancování zdravotnictví. V otázce hospodaření se v případě zvolení zavázal nezvyšovat důchodový věk, posilovat práva pracujících, udržet neděle coby den pracovního klidu, podporovat ekonomický nacionalismus i polské zemědělce. Díky tomu byl podpořen odborovým svazem Solidarita. V neposlední řadě by se nebránil zdanění technologických firem, podpoře výstavby sociálních bytů a energetické nezávislost Polska opřené o jadernou energii. Naopak byl kritikem Zelené dohody.
V zahraniční politice se stavěl proti federalizaci Evropské unie (EU). Vedle toho byl odpůrcem myšlenky přijetí Ukrajiny do NATO a EU, dokud nepřizná svůj díl viny na Volyňském masakru. Později prohlásil, že si přeje mírové ukončení rusko-ukrajinské války, nicméně dodal, že je nutné na mezinárodní úrovni vyřešit separatistické snahy východních regionů Ukrajiny. Rusko označil za imperialistický stát, který má v sobě tuto vlastnost hluboce zakořeněnou.
Osobní život
Jeho manželkou je Marta Nawrocka (1986) pracující pro státní příjmovou správu. Mají dvě děti, syna Antoniho a mladší dceru Katarzynu.
Vychovávali ještě syna Daniela (2003) z prvního manželství jeho ženy.
Oficiální webové stránky (prezidentská kandidatura)
Oficiální profil na Facebooku (prezidentská kandidatura)
Oficiální profil na Instagramu (prezidentská kandidatura)
Články