Vláda
Karel Rais je od roku 2013 poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, v letech 2006 až 2014 působil jako rektor Vysokého učení technického v Brně.
V dubnu 2021 média spekulovala, že by se on (případně Patrik Nacher mohl stát ministrem školství, mládeže a tělovýchovy namísto Roberta Plagy poté, co začaly prosakovat informace o jeho odvolání z důvodu narůstajících neshod mezi ním a premiérem Andrejem Babišem týkajících se především odlišného přístupu obou k otázce zavedení úřednických maturit v kalendářním roce 2021. Mluvčí ministerstva Aneta Lednová však následně uvedla, že se na něm žádné personální změny neplánují.
Narodil se 14. října 1949 v Brně.
Kariéra
Vystudoval Fakultu elektrotechniky VUT vzdělání si v období 1975–1977 doplnil postgraduálními kurzy Informatiky (specializace programování). Následně pracoval jako PC technik, později vedoucí počítačového střediska Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Před rokem 1989 se zabýval operativním řízením výroby v národních podnicích Sigma Olomouc, Adast Adamov nebo Zbrojovka Brno, poté přešel do oblasti makroekonomické, následně do strategického řízení firem (Moravské železárny Olomouc, Kyjovské šroubárny, Železárny Veselí na Moravě, ŽĎAS, a. s. nebo Zetor a. s.). Jeho odborná činnost je dlouhodobě soustředěna zejména na problematiku modelování firemních manažerských procesů a aplikaci modelů umělé inteligence v oblasti firemního řízení.
Od roku 1989 se spolupodílel na založení řady mezinárodních programů, spoluzakládal studia LLM a MPA na Masarykově univerzitě v Brně, aktivně přednášel pro řadu zahraničních vysokých škol ve Velké Británii, Itálii, Španělsku nebo Polsku.
V letech 1992–1995 získal další vzdělání na britské Nottingham Trent University (titul MBA), od té doby začal také působit na brněnské VUT. Zároveň dále poskytoval konzultační služby výrobním podnikům. Mezi lety 1996 až 2002 byl děkanem Fakulty podnikatelské VUT 2003–2006 na něm pracoval jako prorektor pro strategický rozvoj, 2006 až 2014 tu působil jako rektor. Pod jeho vedením obdrželo řadu význačných ocenění, v roce 2010 bylo zařazeno mezi 100 nejlepších českých firem.
Od roku 1989 nepřetržitě zastával řadu dalších akademických funkcí. Je dlouhodobým členem mnoha vědeckých univerzitních a fakultních , např. Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoké školy báňské v Ostravě, Slovenské technické univerzity v Bratislavě a dalších.
2010 obdržel titul čestný doktorát od Iževské státní univerzity i Cenu města Brna, 2011 Cenu Johanna Josepha Ritter von Prechtla, prestižní ocenění Technické univerzity ve Vídni. Jeho dlouholetá spolupráce s průmyslovými podniky byla několikrát oceněna na úrovni hospodářské komory, a to brněnské, krajské i celorepublikové.
V roce 2013 byl finalistou soutěže Manažer roku 2012 (celkově obsadit druhé místo) pořádanou Českou manažerskou asociací
Podílel se na autorství více jak 160 titulů včetně skript a odborných monografií. Jedna z nich, s názvem Řízení rizik, byla roku 2003 vyhlášena nejlepším ekonomickým dílem vydavatelství GRADA Publishing.
V letech 2012 a 2020 kandidoval do Senátu Parlamentu ČR (jako nestraník za TOP 09 respektive ANO 2011), ale ani v jednom z případů se mu nepodařilo dostat do druhého kola. V roce 2013 kandidoval v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (jako nestraník na kandidátce hnutí ANO 2011) za Jihomoravský kraj a byl zvolen, 2017 svůj mandát obhájil.
V komunálních volbách 2014 kandidoval za ANO 2011 do Zastupitelstva města Brna, v krajských volbách 2016 (opět za ANO 2011) do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, leč ani v jedněch neuspěl.