Trendy tagy Čauky lidi Survivor Česko 2022 Pavel Trávníček Výměna manželek 2022 Devadesátky (seriál)

Juraj Herz, český režisér a scenárista, mezi jehož nejznámější filmy, které režíroval, patří například Spalovač mrtvol, Holky z porcelánu či Habermannův mlýn, se narodil 4. září 1934 v Kežmaroku na Slovensku, zemřel 8. dubna 2018 v Praze. Jeho tvorba se řadí k tzv. Československé nové vlně.

Nejznámější filmy a seriály

Spalovač mrtvol
Petrolejové lampy
Holky z porcelánu
Holka na zabití
Den pro mou lásku
Panna a netvor
Upír z Feratu
T.M.A.
Habermannův mlýn
seriál Wolfgang A. Mozart
seriál Maigret
seriál Černí andělé
seriál Černí baroni

Kariéra

Po druhé světové válce začal studovat fotografii na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě. Poté absolvoval studium režie a loutkoherectví na pražské DAMU. Následně v letech 1960-1961 působil jako herec a režisér v divadle Semafor. Ve filmu se začal objevovatv menších rolích. Od roku 1961 pracoval na Barrandově jako asistent režie, kde se později stal režisérem.

Jeho prvním samostatným režisérským debutem se stal středometrážní snímek Sběrné surovosti z roku 1965, natočený podle povídky Bohumila Hrabala. Po něm následovaly další žánrově rozmanité snímky, zahrnující psychologické drama, komedii, romantické příběhy, horor či pohádky, v nichž ukázal svou originalitu. Věnoval velkou pozornost výtvarně stylizované stránce obrazu i pečlivosti při výběru a vedení herců.

Mezi nejslavnější filmy, které režíroval, patří zajisté slavný groteskně laděný psychologický horor Spalovač mrtvol z roku 1968 uložený v roce 1973 do trezoru, jelikož v myšlence boje proti nacismu komunistický režim spatřoval jistou paralelu se Sovětskou okupací z roku 1968. Dále se mezi ně řadí proslulá komedie Holky z porcelánu z roku 1974, v níž si zahrála Dagmar Havlová (rozená Veškrnová) v roli střeštěné Dany či Jan Hartl v roli nesmělého instalatéra Tomáše, tajuplná pohádka Panna a netvor z roku 1978 se Zdenou Studénkovou coby kráskou Julií a Vlastimilem Harapesem jako netvorem, horor Upír z Feratu z roku 1981, který pojednává o závodním automobilu poháněným lidskou krví, horor T.M.A. z roku 2009, jehož příběh je spjat rodinným domem skrývajícím tajemství spojená s nacisty či historické válečné drama Habermannův mlýn, který líčí příběh dobrosrdečného německého podnikatele Augusta Habermanna (podle skutečnosti Huberta Habermanna) za 2. světové války a po ní, při odsunu Němců.

Juraj Herz v roce 1987 emigroval do západního Německa, kde se věnoval natáčení televizních dokumentárních filmů a seriálů pro různé televizní společnosti. Od 90. let střídavě pracoval v České republice a v zahraničí, kdy se věnoval i divadelní režii v činohře a opeře. Jeho tvorba se řadí k tzv. československé nové vlně. Za svou práci získal řadu ocenění, například Českého lva z roku 2008 za Mimořádný přínos české kinematografii či cenu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech v roce 2010 za Mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, Velkou mezinárodní cenu festivalu Cannes IFF z roku 1972 za film Petrolejové lampy z roku 1971 či cenu Zlatého medvěda za nejlepší film na festivalu Berlinale IFF za film Den pro mou lásku z roku 1976.

Osobní život

Narodil se do židovské rodiny. Jeho rodiče se v roce 1943 nechali pokřtít z obav před transportem. S rodinou se nějaký čas skrývali v německé vesnici Eisdorf u německých sedláků. Poté se na základě informace, že už jim nehrozí žádné nebezpečí, vrátili zpět do Kežmarku, kde je však ihned zatkli a transportovali do koncentračního tábora. Celá rodina se z něj navrátila zpět.

Jeho syn, Michal Herz, který se stal rovněž režisérem, se narodil v roce 1960 z prvního manželství s chemickou inženýrkou Evou. V roce 1989 si vzal Juraj Herz za ženu herečku a tanečnici Terezu Pokornou, s níž se mu narodila dcera Annelie. V roce 2011 se manželé rozvedli. Poté se jeho partnerkou stala herečka Martina Hudečková.

Zemřel 8. dubna 2018 v Praze na následky tranzitorní ischemické ataky.

Články