Trendy tagy Speciál: Hubněte s námi válka na Ukrajině MasterChef Česko 2022 MS ve fotbale 2022

Jozef Gabčík, psán také Josef, byl československý voják, za druhé světové války příslušník československé zahraniční armády ve Velké Británii, hrdina protinacistického odboje a jeden z parašutistů, který v rámci Operace Anthropoid úspěšně splnil roku 1942 útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Kariéra

Po ukončení obecné školy odešel do Čech, kde v Kovářově u Písku vychodil školu měšťanskou a v letech 1927 až 1932 se vyučil kovářem + zámečníkem a absolvoval dva roky pokračovací školy.

V rámci prezenční vojenské služby, kterou nastoupil v říjnu 1932 u 14. pěšího pluku v Košicích, absolvoval i poddůstojnickou školu v Prešově s velmi dobrým prospěchem. Dosáhl hodnosti desátníka a 1934 pokračoval na vlastní žádost jako délesloužící poddůstojník, v témže roce byl i povýšen na četaře. 1937 ukonči vojenský závazek a nastoupil jako civilní zaměstnanec do vojenské továrny na výrobu bojových plynů v Žilině. Po nehodě, kdy se nadýchal bojových plynů, byl přeložen do vojenského skladu ve Skalce u Trenčína.

Po okupaci Československa v březnu 1939​, před převzetím skladu německou armádou, provedl sabotáž. Před hrozícím zatčením v červnu 1939 ilegálně opustil Slovensko směrem do Polska. V Krakově vstoupil do československé vojenské skupiny. Zde se poprvé setkal s Janem Kubišem (†1942). Společně s ním odplul do Francie, kde podepsali pětiletý závazek k působení ve Francouzské cizinecké legii. Po vypuknutí 2. světové války (září 1939) byl zmíněného závazku zbaven, v prosinci téhož roku se účastnil bojů o Francii, za které obdržel válečný kříž.

Po jejím pádu byl s ostatními evakuován do Anglie, kde požádal o přeřazení k letectvu, čemuž tehdy nebylo vyhověno. Následně byl povýšen na rotmistra. Na základě doporučení byl zařazen do výcviku pro plnění úkolů zvláštního určení a stal se jedním z prvních osmi absolventů kurzu útočného boje ve Skotsku. Absolvoval rovněž základní sabotážní kurz, poté následoval parašutistický výcvik , dále kurzy ve střelbě, práci s výbušninami, řízení motorových vozidel a sebeobrany. Následně byl jmenován velitelem výsadku Anthropoid.

V prosinci 1941 byl pod krycí identitou Zdeněk Vyskočil společně s Kubišem vysazen v Protektorátu Čechy a Morava. Vinou navigační chyby seskočili u obce Nehvizdy ve středních Čechách, přičemž plánované místo seskoku byly 100 km vzdálené Ejpovice u Plzně. Navíc si při seskoku poranil nohu a napadal na ni, byl však schopen chůze.

Po přesunu na Plzeňsko je domácí odboj převezl do Prahy. Společně s dalšími parašutisty se zúčastnil operace Canonbury, při které se britské letectvo pokusilo neúspěšně bombardovat plzeňskou Škodovku. Kontaktoval i svou rodinu. Bratr mu ušil oblek, ve kterém se účastnil atentátu na Heydricha 27. května 1942.

Spolu s jeho dalšími účastníky se poté skryl v podzemních prostorách pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, odkud měli být všichni postupně vyvezeni mimo město. Němci je však s pomocí konfidenta Karla Čurdy (†1947) vypátrali a 18. června na místo úkrytu zaútočili.

Svému zatčení zabránil tím, že společně se svými kolegy zvolil po boji sebevraždu zastřelením v kryptě kostela.

Jeho tělo, stejně jako ostatních výsadkářů, bylo později dopraveno do německého ústavu soudního lékařství pro účely identifikace a pitvy, ostatky (mimo oddělenou hlavu) následně pohřbeny do hromadného hrobu v pražských Ďáblicích.

Mimo zmíněného francouzského válečného kříže je držitelem řady daších vyznamenání, např. Československého vojenského řádu Bílého lva Za vítězství I. stupně (1968) nebo Řádu Milana Rastislava Štefánika III. třídy (1992).

Odkaz

Na Slovensku po něm byla roku 1948 přejmenována vesnice Beš na Gabčíkovo. Totožné označení nese také nedaleká přehrada na Dunaji. Jeho příjmení bylo použito i pro název ulice v pražské Libni, blízko od místa provedení útoku na Heydricha, a také žilinského 5. pluk speciálního určení Armády Slovenské republiky.

1. prosince 1945 byl in memorian povýšen do hodnosti kapitána pěchoty, v červnu 2002 plukovníka, v květnu 2015 brigádního generála. 26. května 2017 ho tehdejší slovenský prezident Andrej Kiska (1963) povýšil na generálmajora. Při této příležitosti bylo původně počítáno i s povýšením Kubiše, ale tato žádost byla (dle týdeníku Respekt) úřadujícím českým prezidentem Milošem Zemanem (1944) odmítnuta.

Osobní život

Otec Ferdinand Gabčík byl dělník, jezdící za prací do USA a Argentiny, matka Češka Marie, rozená Beránková (na Slovensku uvedena jako Mária Baránková), v domácnosti.

Byl nejmladším ze čtyř dětí, měl dva starší bratry a sestru.

Ve Velké Británii se s Kubišem seznámili s rodinou Ellisonových, respektive jejich dcerami Ednou a Lornou (tehdy čtrnáctiletou, respektive šestnáctiletou).

Počátkem ledna 1942 navázal v pražské tramvaji známost s mladou vdovou Annou Malinovou (†1942) a mezi oběma vznikl velmi rychle intimní vztah, který vedl k tomu, že u ní delší čas bydlel a alespoň některé dny a noci v týdnu se u ní zdržoval, přestože tehdy měla tříletou dceru.

Následně se zamiloval do Liboslavy Fafkové (†1942), dcery silně nábožensky založených rodičů. V některých pramenech se uvádí, že se spolu pět dnů před útokem na Heydricha zasnoubili. Nadále však udržoval kontakty se zmíněnou Malinovou.

Články