Reakce diváků
Josef Kott je společně s Michaelem Kutílkem (†2017) český sériový vrah. Dvojice v roce 1990 během 26 hodin zavraždila čtyři lidi a jednoho člověka zranili. Oba byli odsouzeni na doživotí.
Jsou považováni za první sériové vrahy České republiky po listopadu 1989.
Kott se narodil 7. prosince 1957 v Rakovníku (tehdejší Československo).
Pocházel z vysokoškolské rodiny, velmi dobře hrával šachy.
Působil jako voják z povolání, později na federálním ministerstvu vnitra, kde pracoval v ochrance Gustáva Husáka (†1991). Poté se vrátil k armádě, získal hodnost poručíka, začal však krást, proto brzy tuto hodnost ztratil.
Po dvou rozvodech jej stravovala nenávist k ženám, navíc zahořel láskou k mužům.
S Kutílkem, tehdy již dvanáctkrát soudně trestaným recidivistou, se poznali 1988 v liberecké minkovické věznici.
Novému parťákovi (a následně milenci) slíbil, že mu po propuštění ukáže, jak se dají vydělávat peníze za pomoci vraždy. Oba opustili vězení 1990 (jeden v lednu, druhý v březnu) na základě amnestie prezidenta Václava Havla (†2011). Za mříže se vrátili v květnu téhož roku již jako vrazi.
V noci na 2. května 1990 přijeli automobilem Tatra 613 do Nýřan (okres Plzeň-sever). V přestrojení za příslušníky Veřejné bezpečnosti (hvězdy poručíka k uniformě získal Kott přímo na služebně, kam si pro ně došel s primitivní historkou o jejich užití během oslav pionýrského dne) navštívili strážného podniku Stavební stroje Františka Korbela. Tvrdili, že musí provést rutinní kontrolu jeho zbraně. Když jim ji vydal a oni se mu ji pokusili na základě vymyšlené nesrovnalosti v dokumentech zabavit, obvinil je z toho, že nejsou skuteční policisté. Kott ho proto zastřelil jednou ranou do hlavy.
Poté odjeli do Zbiroha (okres Rokycany), kde naložili dvě stopařky Ditu Dubskou (16) a Sylvii Landovou (16). Odvezli je na odlehlé místo nedaleko obce Líšná (okres Rokycany), kde jim svázali ruce za zády a následně zavraždili. Kutílek posléze přiznal, že obě se staly obětí „satanského“ rituálu, během kterého měly být zasaženy více než 57 ranami nožem.
3. května odjeli do Prahy, kde chtěli přepadnout náhodně vytipované byty, jejich majitele zabít a odnést si cennosti. Měli však smůlu – všude, kam se dozvonili, byla buď návštěva nebo větší počet lidí. Frustrovaní neúspěchem si vzali taxíka, bezcílně v něm jezdili Prahou, až nakonec řidiče Františka B. zastřelili a okradli.
Stále však neměli dost. Jejich noční jízda hrůzy skončila poblíž Kařezu na Rokycansku, kde si vyhlédli zaparkovaný kamion s anglickou SPZ. Napadlo je, že zahraniční řidič u sebe bude mít valuty, tehdy málo dostupné.
Britského šoféra Michaela M. střelili do hlavy, okradli o peníze a vzali si i několik nepodstatných drobností. Ty se následně ukázaly jako klíčové. V Kottově kapse skončil jeden „angličák“ s reklamním nápisem Camel, které kamioňák v kabině vezl. Ten navíc díky obrovskému štěstí přežil a útočníky identifikoval, ti tak byli brzy zadrženi.
Kott svou vinu nikdy nepřiznal. Kauza se vlekla až do roku 1995. Původní rozsudek 25 let totiž naplatil, Nejvyšší soud jej zrušil a poslal oba vrahy do vězení pouze na 4,5 roku a 5 let za krádeže. Po odvoláních jim plzeňský soud pravomocně vyměřil doživotní tresty.
Matka zavražděné stopařky tehdy žádala prezidenta Havla, aby dostali trest smrti. A skutečně na něj měli "nárok", federální parlament jej zrušil až 1. července 1990. A jelikož dvojice řádila v květnu, kdy ještě platil, měla tedy skončit na šibenici.
Trestnost činu se navíc posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl skutek spáchán. Právo však mimo jiné říká, že čin se podle pozdějšího zákona posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Oba tak vyvázli s doživotím.
2006 Kutílek řekl, že jen on je pachatelem a Kott nemá s vraždami nic společného, že hrůzy páchal, protože mu to našeptal Satan. Soud jeho návrh zamítl s tím, že nebyly shledány nové důkazy potřebné k obnovení procesu.
Po 18 letech se Kutílek přiznal k páté dokonané vraždě, kterou spáchal sám, když květnu 1990 zabil v Plzni devatenáctiletého mladíka bodnutím do srdce.
Po jeho smrti na rakovinu pokračuje Kott ve snahách o propuštění. 2022 požádal o obnovu procesu, kterou mu zamítl Krajský soud v Plzni, když neuvěřil svědectví jeho mnohonásobně trestaného synovce.
Proto se plánuje se obrátit k Evropskému soudu pro lidská práva.