Jiří Paroubek je český politik a ekonom, známý pod přezdívkou Buldozer, v letech 2006 až 2013 člen Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, bývalý premiér a předseda ČSSD, od listopadu 2011 do listopadu 2014 předseda strany LEV 21 – Národní socialisté.
Narodil se 21. srpna 1952 v Olomouci.
Kariéra
Po absolvování ZŠ nastoupil na pražské Gymnázium Jana Nerudy, po maturitě studoval tamní Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické. Tu dokončil 1976 s titulem inženýr. V letech 1976 až 1990 pracoval mimo jiné jako hlavní ekonom podniku Restaurace a jídelny v Praze 1, v období 1991–2003 podnikal.
1970 vstoupil do Československé strany socialistické, která byla součástí Národní fronty. Zastával v ní různé stranické funkce, 1982 byl zvolen do jejího Ústředního výboru. Vystoupil z ní 1986.
V listopadu 1989 vstoupil do ČSSD, na jejím obnovovacím sjezdu v roce 1990 byl zvolen do funkce ústředního tajemníka, mezi léty 1990–1996 byl členem jejího ústředního výkonného výboru, kterým se stal opět v lednu 2001. 1993 neúspěšně kandidoval na předsedu strany (tehdy zvítězil Miloš Zeman). Mezi roky 1993 a 1995 působil v regionálním pražském výkonném výboru, v letech 2001–2003 byl místopředsedou její stranické organizace v Praze.
V listopadu 1998 byl v rámci opoziční smlouvy sociální demokracie s ODS zvolen do funkce náměstka pražského primátora pro oblast finanční politiky. Na podzim 2000 neúspěšně kandidoval do Senátu v Praze 8, v roce 2002 byl znovu zvolen zastupitelem Hlavního města Prahy. V lednu 2005 neuspěl při volbě předsedy pražské organizace ČSSD.
Ve vládě Stanislava Grosse od srpna 2004 zastával post ministra pro místní rozvoj. Po její demisi sestavil novou, v dubnu 2005 byl jmenován jejím premiérem.
Na mimořádném předvolebním sjezdu sociální demokracie byl v květnu 2006 zvolen jejím předsedou. Po volbách, ve kterých se jím vedená partaj umístila za ODS, podala celá vláda v srpnu 2006 demisi, její členové však vykonávali své funkce až do jmenování svých nástupců v září téhož roku.
Před parlamentními volbami 2010 patřil opět mezi hlavní kandidáty na premiéra. Poté, co Bohuslava Sobotku na jednom předvolebním shromážděním napadl opilý muž, prohlásil, že přestává komunikovat s vybranými sdělovacími prostředky (Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny, Respekt a Reflex) které označil za pravicové a vyvolávající společenskou atmosféru nenávisti.
S posledně jmenovaným se později i soudil a to kvůli svému ztvárnění v komiksu Zelený Raoul.
Přestože ČSSD zmiňované volby vyhrála, nebyla schopna sestavit vládu. Proto se rozhodl odstoupit z funkce předsedy strany, do jejíhož čela se postavil dosavadní místopředseda Sobotka. Partaj se následně rozštěpila na dvě frakce, z nichž první Paroubkovo působení odsuzovala, druhá naopak hájila (tu vedl David Rath).
V listopadu 2011 založil novou politickou stranu s původním názvem Národní socialisté – Levice 21. století (později LEV 21 – Národní socialisté, známou pod zkratkou LEV 21). Jako její předseda a lídr kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu 2014, ale neuspěl.
V listopadu 2014 rezignoval na post předsedy, což odůvodnil tím, že se rozhodl odejít z politiky, aby se mohl věnovat své rodině a podnikatelským aktivitám. 2016 pak ze strany vystoupil. V polovině roku 2017 se pokusil vrátit zpět do ČSSD, ale krajský výbor strany v Praze jeho znovupřijetí zamítl.
Ve volbách do Senátu Parlamentu ČR 2018 kandidoval jako nezávislý v obvodu Ostrava-město, ovšem neúspěšně.
Po celou politickou kariéru byl vnímán jako populista a kritizován za sbližování s komunisty. Lemovaly ji také kontroverzní kroky, jako např. násilné rozehnání festivalu CzechTek 2005 nebo zavádění zabezpečovače Matra do pražského metra, případně dalších zakázek vypsaných po povodních roku 2006.
Týden před volbami do Poslanecké sněmovny 2006 šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice obvinil Paroubka, ministra vnitra a policejní prezidium z toho, že se pokouší ovlivnit a omezit vyšetřování závažných případů, které dokazují prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších míst státní správy. V této tzv. Kubiceho zprávě, která unikla na veřejnost, bylo také citováno tvrzení, že Paroubek pohlavně zneužíval nezletilou dceru podnikatele Bohumíra Ďurička, což oba ostře popřeli.
Po volbách obvinil ODS (a některá média) z neférově vedené volební kampaně a prohlásil, že česká demokracie utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948.
Už dříve (konkrétně v říjnu 2005) obvinil TV Nova ze „skandálního pokusu o manipulaci s veřejným míněním“. Přitom vyšlo najevo, že sama sociální demokracie organizuje své členy, aby se během diskusních pořadů účastnili SMS hlasování.
Rovněž inicioval stížnost šéfa Úřadu vlády Ivana Přikryla na pořad Bez obalu, hanlivě se zmiňoval také o pořadu Budování státu. Oba z vysílání České televize brzy poté zmizely, ta však tvrdila, že to nebylo v důsledku jeho tlaku. Aleš Cibulka byl v květnu 2006 odvolán z moderování pořadu Host do domu poté, co v něm Yvonne Přenosilová označila Paroubkovo chování za podobné stylu Mussoliniho a Zelené za impotentní stranu. Také David Borek byl v srpnu 2006 odvolán z moderování pořadu Události, komentáře poté, co dle vyjádření vedoucího zpravodajství ČT Zdeňka Šámala nezvládl rozhovor právě s Paroubkem.
V říjnu 2007 informoval internetový deník iDnes o neprůhledném financování partajního časopisu Trend, jehož vydávání tehdy řídil z pozice předsedy redakční rady.
9. října 2008 se konal křest jeho knihy Česko, Evropa a svět očima sociálního demokrata v pražské restauraci Monarch. Po skončení akce došlo k incidentu mezi podnikatelem Bohumírem Ďuričkem a synem provozovatele Matějské pouti Václavem Kočkou ml. Jeho výsledkem byla střelba a smrt druhého jmenovaného. V důsledku této události byl Ďuričko odsouzen na 12,5 roku do vězení.
Během kampaně před volbami do Evropského parlamentu 2009 se proti ČSSD zdvihly veřejné protesty, jejichž podstatnou součástí bylo vrhání vajec na pódia během předvolebních mítinků. Útoky vygradovaly v Praze 27. května, kde se na Andělu setkaly desítky odpůrců jeho politiky a zasypaly přítomné předsednictvo sociální demokracie stovkami vajíček.
Publikoval desítky vlastních článků v českých i zahraničních periodikách. Byl též iniciátorem názorového webu Vaše věc, který byl spuštěn na podzim 2010.
Kromě již zmíněného titulu vydal v dubnu 2007 autobiografickou knihu Minuty s Jiřím Paroubkem, v roce 2011 další pod názvem Ve službě republice.
Po definitivním opuštění politiky v roce 2014 se živí ekonomickým poradenstvím a investicemi. Na YouTube jsou také k vidění videa s jeho omlazovacími a hubnoucími cviky.
V lednu 2021 se během přísných epidemiologických opatření v rámci epidemie nemoci covid-19 spolu s dalšími papaláši (např. Jiřím Šlégrem nebo Milanem Hniličkou) objevil v teplickém hotelu hotelu Prince de Ligne na uzavřené oslavě narozenin majitele Petra Bendy, který je jeho dlouholetým kamarádem.
Osobní život
Do šesti let vyrůstal u prarodičů, před nástupem na základní školu přestěhoval do Prahy za rodiči, kteří tam pracovali. Jeho otec jako výrobní zástupce v letňanské Avii, matka byla vedoucí květinářství, věnovala se i aranžování.
Je veden v záznamech StB jako takzvaný kandidát tajné spolupráce pod krycím jménem Roko (jméno jeho papouška). Dle nezávislé komise při Federálním ministerstvu vnitra však nebyl jejím vědomým spolupracovníkem.
Mezi lety 1979–2007 byl ženatý se Zuzanou Paroubkovou, rozenou Zajíčkovou (1957), překladatelkou a učitelkou francouzštiny. Mají syna Jiřího (1984).
17. listopadu 2007 se oženil s tlumočnicí Petrou Kováčovou (1973), která po svatbě přijala jeho příjmení. S ní navázal vztah již během prvního manželství. 2009 se jim narodila dcera Margarita.
V únoru 2017 ho jeho druhá manželka opustila, následně začalo mediálně sledované rozvodové řízení. Jeho novou přítelkyní se stala bývalá poslankyně ČSSD Gabriela Kalábková (1976).
