Jaroslav Starka – nejnovější zprávy a fotografie

Jaroslav Starka je český podnikatel pohybující se ve fotbalovém prostředí, bývalý člen výkonného výboru Českomoravského fotbalového svazu.

Narodil se 2. října 1955 v Berouně (tehdejší Československo).

Kariéra

Po základní škole se vyučil číšníkem. Hned po listopadu 1989 se vrhl do podnikání a jako majitel několika heren, barů a restaurací se zařadil na přední místa nejbohatších lidí v tuzemsku.

Jako vrcholný fotbalový funkcionář začínal ve Viktorii Žižkov. Brzy se ale přestěhoval do Příbrami, kam se mu podařilo 1997 přesunout značku Dukla Praha, kterou koupil od podnikatele Bohumíra Ďurička (1953).

V prvních letech klub nastupoval pod názvem Dukla Příbram, než se z něj stala FK (Marila) Příbram, ke květnu 2022 český druholigový klub, jehož je majitelem.

Na přelomu tisíciletí tým prožíval své nejlepší časy. V nejvyšší soutěži dokázal obsadit čtvrté místo a v Evropě si zahrál zápasy s anglickou Aston Villou či francouzským Sedanem, na které dorazila i rekordní návštěva čítající přes deset tisíc diváků.

Ve fotbalovém prostředí spolupracoval s dalšími kontroverzními bossy, třeba Františkem Mrázkem (†2006) či Janem Gottwaldem (1945), s nímž také 2002 uskutečnil legendární transfer, když z tehdy v problémech se topících Drnovic do "jeho mužstva" najednou přestoupilo devět fotbalistů.

Zápasy na příbramském stadionu vypadaly často podezřele, rozhodčí domácímu klubu minimálně neškodili. Proslulé jsou i „mimosportovní“ průšvihy sudích během zápasů Na Litavce, za zmínku např. stojí motání opilého rozhodčího Marka Pilného (1973), či u tyčky močícího Jiřího Jecha (1975) v přímém televizním přenosu.

Ve své mládežnické akademii každopádně vychovala spoustu špičkových hráčů, z jejichž prodeje v posledních letech Starka klub živil, např. Antonína Baráka (1994), Václava Černého (1997) či Aleše Matějů (1996).

Po sestupu z nejvyšší soutěže (2021) se potýká s ekonomickými problémy.

Kontroverze

Provází jej pověst mafiána s temnou pověstí. Byl např. obviněn, že se v dubnu 2003 podílel na únosu italského bankéře Giuseppe Rosseliho (1947), šéfa finanční společnosti Union Group.

Byl také obviněn z únosu zmizelého Lambeta Krejčíře (1946), otce uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře (1968). Podezření se ale nepotvrdilo a policie po čtyřech letech (2011) zrušila. Kvůli tomu následně zažádal ČR o vyplacení 630 milionů korun kvůli odškodnění.

2005 byl vylákán před vlastní dům a následně zasažen dvěma kulkami do paže a hrudníku. Neznámý pachatel na něj vystřílel celkem jedenáct nábojů, před vážnějšími následky jej zachránilo ukrytí se v garáži.

2006 byl policisty se samopaly a v kuklách zastaven uprostřed dálnice a drsně zadržen.

2010 mu byly zablokovány účty. Stát se totiž domáhal 47 milionů, které údajně dostal od uprchlého R. Krejčíře.

Zdravotní problémy

V únoru 2011 bojoval několik dní o život na příbramské JIP. Lékaři ho museli na dva týdny uvést do umělého spánku. Na vině byla jeho těžká cukrovka, která se spojila s virem prasečí chřipky, oboustranným zápalem plic + selhání ledvin. Po pětitýdenním upoutání na lůžko se začal jeho stav zlepšovat.

V dubnu 2020 havaroval na kole a po ošklivém pádu skončil v nemocnici. Kromě mnoha modřin měl i zlomené zápěstí.

V květnu 2022 byla zveřejněna informace o tom, je v nemocnici mimo ČR s blíže nespecifikovanými obtížemi. Dle nepotvrzených informací měl být hospitalizován na Kanárských ostrovech s oboustranným zápalem plic.

Osobní život

Jeho manželkou je příbramská lékařka Kateřina.

Má dceru Markétu (1979) a syna Jana (1989), fotbalového manažera. Prvorozený syn mu zemřel v devatenácti letech.